Nový chrám se snesl z výše 4. srpnového dne roku 2009. Ne přímo z nebe, jako budoucí zlatý Jeruzalém ve vidění svatého Jana, nýbrž vznášeje se nad plochou nejposvátnějšího místa židovství byl nakonec jeřábem vysokým jako sedmipatrový dům usazen na střechu budovy "Ješiva Eš Ha-Tora". V zářivých slunečních paprscích nemohlo být působivější kulisy před Západní zdí - křesťany nazývané všeobecně "Zeď nářků" -, zlatou kopulí muslimského Skalního dómu a tradicemi posvěcenou Olivovou horou. Kolos o váze 1,2 tuny se musel dvakrát otáčet. Diskutovalo se o jeho nasměrování a nakonec bylo rozhodnuto proti tradiční západo-východní orientaci ve prospěch "praktičtější" orientace opačné. "Návštěvníci si tak budou moci model lépe prohlížet," vysvětlil Efraim Šore, ředitel talmudské školy "Eš Ha-Tora".

Michael Osanis nemůže zapřít svůj původ. Se silným ruským přízvukem se brání zvědavým novinářům: "Mluvit já ale neumím!" Bezmocně šermuje rukama. "Já umím stavět. Jak je napsáno: Postavte chrám a já budu bydlet uprostřed vás. Máme stavět chrám, sami přiložit ruku k dílu, použít kameny z Jeruzaléma - ne nějaké dovezené z Thajska," vysvětluje muž, který se v roce 1990 přistěhoval z někdejšího Sovětského svazu. Ruku přiložil v tomto případě nanejvýš úspěšně.

Celý rok pracoval Osanis na tomto dosud nejdražším modelu židovského svatostánku. Model váží 1,2 tuny, má půdorys metr krát tři metry a je postaven v měřítku 1:60 podle chrámu vybudovaného Herodem v prvním století př. Kr. a počítaného mezi sedm antických divů světa, ale už r. 70 Římany opět zničeného. Od té doby oplakává židovský národ ztrátu svého kdysi tak okázalého duchovního centra.

Ne bez hrdosti rozhlašují noví vlastníci, že to je "největší model chrámu, jaký byl kdy postaven". Michael Osanis si jako samouk osvojil obrovské znalosti o detailech starobylého chrámu. Předlohu pro jeho nejnovější model "najdete v mišně, v traktátu Midot", vysvětluje málomluvný stavitel, který se navíc spolehl na doplňující informace Jeruzalémského chrámového institutu. V průběhu celé stavby mu radili rabíni, kteří jsou na stavbu chrámu odborníky.

Jedinečnou zvláštností modelu "Eš Ha-Tora" je, že celý svatostánek se dá s pomocí hydrauliky zvednout tak, aby bylo možno vidět i dovnitř svatyně. Ve velesvatyni stojí sedmiramenný svícen, stůl na obětní chleby, kadidlový oltář a truhla úmluvy. Rafinovaný osvětlovací systém pomáhá průvodcům při popisování chrámu a chrámových obřadů.

Osanis, z něhož nevyzařuje nic než skromnost, se na toto místo chlubivě drahé novostavby v Jeruzalémském Starém městě jaksi nehodí. Jak tento poněkud neohrabaně působící Žid přišel ke své neobvyklé profesi, se mu moc nechce prozradit. "Náhodou… Nemůžu za to… Přišlo to na mě… zažralo se mi to do srdce a od r. 1995 už mě to nikdy nepustilo. Každý den položím na stavbě jeden kámen. Je to moje povolání, stavět chrám - a kdyby jednou měla přijít možnost stavět chrám opravdový, budu mezi prvními - první dělník, ne ředitel nebo architekt, chci přiložit ruku, položit úhelný kámen…" Útržky vět se skládají do vize, do toužebného snu, do životního snu Michaela Osanise, jehož do detailu přesné modely chrámu dnes už stojí kromě Jeruzaléma také v Moskvě a v New Yorku.

"Stavba modelu byl umožněna velkorysou podporou rodiny R. S. Zarnegina," prozrazuje tiskové prohlášení školy "Ješiva Eš Ha-Tora". Kolik jeho výroba skutečně stála, nechce ani umělec ani zástupce talmudské školy prozradit. Ale všechny použité materiály jsou "jen to nejlepší", přiznává Efraim Šore nakonec, "všechno je zde pravé: zlato, stříbro, mramor, jeruzalémský kámen…" A: "Bylo to velmi, velmi drahé!"

Skoro tisíc let stál na Chrámové hoře v centru Svatého města židovský chrám, zdůrazňuje Šore, na místě, kde dnes stojí muslimský Skalní dóm a mešita Al-Aksa. Opětovně se probouzí očekávání Mesiáše v židovském národě. "Pravou" novostavbu chrámu zahájí podle tradice až očekávaný Vykupitel. Do té doby se věřící židé musí spokojit s modely. A tento nejnovější a dosud nejnákladnější model má podle Efraima Šore "demonstrovat židovské spojení s Jeruzalémem" a především je učinit srozumitelným.

Rabín Hillel Weinberg, vedoucí ješivy Eš Ha-Tora, vysvětluje aktuální význam chrámového modelu na střeše školy: "Prorok nás učí, že modlitby židů - i nežidů! - jejichž srdce je nasměrované k této svatyni, najdou u Všemohoucího zalíbení. Až do dnešního dne bylo velmi těžké svatyni si v modlitbě představit," vysvětluje vousatý učitel ve velkém černém klobouku. "Ale teď, když máme ten model, je pro člověka mnohem snadnější zaměřit své modlitby k velesvatyni." Krátký pozdravný proslov plynule přechází do modlitební formy: "A my doufáme, že všichni židé se skrze tuto svatyni budou modlit za postavení chrámu co nejdříve, za našich dnů, amen i amen!"

Efraim Šore doufá v nejméně 300 000 návštěvníků ročně, jakmile bude tato atrakce na jeruzalémských střechách 1. prosince 2009 zpřístupněna veřejnosti. Ortodoxní Izraelec s americkým přízvukem si přeje, aby si "židé, křesťané i muslimové z celého světa odsud odnášeli dojem svatosti, duchovnosti a krásy tohoto místa" - a především pochopili vztah židovského národa k této hoře.

Šore je jedním z ředitelů správního orgánu mezinárodní talmudské školy "Eš Ha-Tora", kterou v r. 1974 založil mezitím zesnulý rabín Noah Weinberg. Vzdělávací zařízení, jehož název v překladu znamená "oheň tóry", si vytyčilo za cíl přivádět židy k tomu, aby byli "hrdí na židovství a na Izrael". V 31 pobočkách na celém světě usiluje "Eš Ha-Tora" šířit pochopení, co znamená být židem a proč je to důležité. Podle údajů Efraima Šore se na studijních programech "Eš Ha-Tora" každý rok účastní 100 000 lidí, z nichž několik tisíc tráví studijní pobyt v Izraeli. Internetové portály www.aish.com a www.aish.co.il zaznamenávají přes tři miliony přístupů měsíčně.

© Johannes Gerloff, Křesťanský mediální svaz KEP
překlad Pavel Mareš
www.israelnetz.com

Podrobnou obrazovou dokumentaci o instalaci chrámového modelu najdete zde.