Známe to i od nás. Chtějí-li veřejní činitelé své oponenty dehonestovat, použijí nějaké přirovnání k nacismu. Zejména mezi demokratickými politiky je to nanejvýš nepatřičné. Co ale potom mezi Židy? I toho jsme, žel, svědky. Nejnověji v minulých dnech v Izraeli.

Není tajemstvím, že vztahy mezi představiteli ultraortodoxní komunity a některými sekulárními politiky nejsou právě idylické. Terčem kritiky ze strany ultraortodoxních jsou na prvním místě ti vládní politici, kteří disponují pravomocí navrhnout či podpořit návrhy na omezení množství šekelů putujících penězovodem ze státního rozpočtu směrem k ultraortodoxním komunitám, přičemž tyto restrikce mají za cíl přimět ultraortodoxní, aby kromě studia náboženských předmětů také pracovali, byť na zkrácený úvazek.

Aktuálně jsou v nemilosti ministr zahraničí Yair Lapid a šéf resortu financí Avigdor Lieberman. V sobotu 28. května je ostře napadl významný sefardský rabín Meir Mazuz, představený náboženského učiliště „Kisseh Rahanim“ v Bnej Braku. Podle jeho názoru se současná vláda snaží (finančně) dusit studenty Tóry, zatímco Arabům dává co možná nejvíce.

A dodal: „Máme špatné lidi. Čekáme, až odejdou z tohoto světa. Jsou to zrádci našeho lidu, oni náš lid nenávidí. Jsou horší než nacisti – nacisti milovali své vlastní lidi, ale oni (Lapid a Lieberman) svůj lid nenávidí.“ Drsná slova, která nemohla zůstat bez odezvy. Zejména vůči ministru Lapidovi jsou mimořádně necitlivá, krajně nevhodná a vrcholně urážlivá. Jeho dědečka zavraždili nacisté, otce s babičkou žijící za války v budapešťském ghettu zachránil před smrtí švédský diplomat Raoul Wallenberg. Lapid na svém Twitteru reagoval 29. května 2022 tímto příspěvkem:

„Rabíne Mazuzi, nacisté zavraždili mého dědečka v koncentračním táboře a pokusili se zavraždit mého otce v ghettu. Moje jediná odpověď na Vaše slova je, že miluji všechen lid Izraele a přeji Vám, rabíne Mazuzi, šťastný Den Jeruzaléma, den jednoty a lásky k Izraeli.“

Své k tomu napsal na Twitteru také ministr Lieberman. Na adresu rabína Mazuze uvedl, že místo základních osnov se rozhodl učit nenávist a ironicky dodal: „Nevěděl jsem, že prosazování výuky základních osnov, chození do práce a služby v armádě z vás dělá někoho, kdo je horší než nacisté.“

Vskutku absurdní, skandální, zcela nepřijatelný je rabínův výrok. Abychom lépe porozuměli tomu, proč ministr Lieberman nepatří v ultraortodoxní komunitě k nejoblíbenějším, musíme se zastavit u náboženských učilišť typu kollel, která jsou určena ženatým ultraortodoxním mužům. Server Arutz Ševa v pondělí 30. května citoval tato Liebermanova slova:

„Většina peněz jde na kollely (ješivy pro ženaté muže), kde lidé studují od 29 let do důchodu. Přijdou ráno a snědí sendvič, pijí kávu, mluví o politice a pak otevřou pár knih. Není důvod je financovat.“

Lieberman je toho názoru, že tito lidé by neměli žít výlučně ze státní podpory, ale pokud chtějí i v produktivním věku studovat Talmud, rabínskou literaturu apod., měli by se na částečný úvazek zapojit do pracovního procesu a tím státnímu rozpočtu ulevit. Velké pochopení na straně ultraortodoxních, tedy především těch z nich, kdo studují na plný úvazek, ovšem nemá.

Premiér Bennett na nedělním (29. 5.) zasedání vlády, aniž by rabína jmenoval, řekl, že ani na vrcholu vzrušených debat nebudeme srovnávat naše bratry s těmi nejhoršími utlačovateli. „Musíme chránit svůj jazyk před zlem.“ Ministr obrany Gantz šel ještě dál a označil Mazuzovy poznámky jako hraničící s popíráním holocaustu. Připomněl, že Židé přišli o Jeruzalém (v období po destrukci Druhého chrámu – LS) kvůli vzájemné nesmyslné nenávisti a že město bylo znovu sjednoceno díky židovské síle a jednotě (v červnu 1967 - LS).

Dovětek autora článku. Nechtějí-li Židé, aby je ostatní uráželi srovnáváním s nacismem, neměli by tak činit sami mezi sebou.