29.1.2023 | Svátek má Zdislava


IZRAEL: Kdo smí a nesmí kandidovat

11.10.2022

Tvrdí-li izraelská pravicová opozice v čele s expremiérem Netanjahuem, že nemá smysl angažovat se v rámci Ústřední volební komise (CEC) ve věci nepřipuštění arabské nacionalistické strany Balad k hlasování, protože Nejvyšší soud tak jako tak návrh odmítne, má pravdu. V neděli 9. října se to potvrdilo.

Toho dne rozhodl Nejvyšší soud o dvou podáních, která mohla zasáhnout do volebního klání. Šlo o zmíněnou stran Balad a kandidáta Amichaje Šikliho. Kauza Idit Silmanové byla rozhodnuta už ve čtvrtek 6. října. Oba kandidáti jsou na listině opozičního Likudu.

O tom, kdo se smí nebo nesmí zúčastnit voleb do izraelského zákonodárného sboru rozhoduje Ústřední volební komise, v jejímž čele stojí člen kolegia Nejvyššího soudu, nyní je to soudce Jicchak Amit. CEC nemá ovšem konečné slovo, to náleží Nejvyššímu soudu.

PŘÍPAD BALAD
Ve čtvrtek 29. září 2022 Ústřední volební komise, v níž jsou mj. zastoupeny jednotlivé parlamentní skupiny, poměrem hlasů 9 ku 5 rozhodla, že arabská nacionalistická a protisionistická strana Balad se nemůže zúčastnit nadcházejících voleb. Vyhověla tak návrhu některých stran, podle nichž Balad podkopává židovský a demokratický charakter izraelského státu.

Nejvyšší soud byl ovšem jiného názoru a přijal odvolání proti rozhodnutí CEC, a to jednomyslně. Balad tedy ve volbách konaných 1. listopadu kandidovat může. Za zmínku stojí, že tato strana, která byla v minulých volbách součástí širší arabské koalice Společná listina, se v polovině září (těsně před odevzdáním kandidátních listin) osamostatnila – a tím si podle dosavadních průzkumů vstup do Knesetu uzavřela. Zatímco Společná listina měla šanci na pět nebo šest zákonodárců, Balad se po rozhodnutí kandidovat samostatně potácí hluboko pod volebním prahem nutným pro vstup do sněmovny, který je 3,25 procent. Jeho volební preference se v posledních dvaceti průzkumech pohybují mezi 0,9 a 2,4 procenta.

Podle „Základního zákona: Kneset“, který má v Izraeli sílu ústavní normy, je možné vyloučit jednotlivce či stranu (hnutí apod.) z voleb podle článku 7A z těchto tří důvodů:

- odmítnutí existence Státu Izrael jako židovského a demokratického státu;

- podněcování k rasismu;

- podpora ozbrojeného boje nepřítele státu nebo teroristické organizace bojující proti Státu Izrael.

PŘÍPAD ŠIKLI
Jde o nejznámějšího rebela na současné izraelské politické scéně. Jmenuje se Amichaj Šikli (někdy přepisováno z hebrejštiny do angličtiny Chikli – česky Čikli), jehož kauza je poněkud komplikovanější, a to především z právního hlediska. Šikli je tím, pro koho u nás máme označení přeběhlík – a tohoto označení se budeme držet i v tomto článku (třebaže anglickojazyčné servery nabízejí i jiný termín, například „seceder“ – odpadlík či odštěpenec).

Šikli byl zvolen do předchozího Knesetu na listě pravicové strany Yamina, která se stala po březnových volbách 2021 součástí široké koalice a její předseda Naftali Bennett premiérem. Šikli se ale nesmířil s tím, že pravicová Yamina je součástí vládního uskupení, jehož členy jsou nejen standardní levice (labouristé) a krajní levice (Meretz), ale také islamistická, byť pragmaticky se chovající arabská strana Raam. Proto si prakticky od počátku počínal v Knesetu jako „zlobivé dítě“ – hlasoval proti vládě na straně národně náboženské pravicové opozice. Kdosi spočítal, že hlasoval proti koaličním návrhům v 754 případech. Trpělivost Yaminy přetekla poměrně pozdě. Až v dubnu 2022 byl ve Sněmovním výboru parlamentu přijat návrh, kterým byl Šikli oficiálně označen za přeběhlíka. Což má pro něj ze zákona jisté důsledky. Pokud by chtěl v příštích volbách kandidovat na listině některé strany aktuálně v Knesetu zastoupené (např. za Likud, což se pak také stalo), musel by Kneset opustit. Pokud by tak neučinil, mohl by kandidovat za nějakou stranu, která v tomto Knesetu zastoupení nemá, třeba si založit i svoji vlastní.

Otázka je – a známe to i z našich politických půtek – kdy by měl Šikli po prohlášení za přeběhlíka sněmovnu opustit. Obecně se má za to, že „bez zbytečného prodlení“ , tedy prakticky hned – ale právě to Šikli neudělal. V Knesetu setrval s poukazem na to, že se proti rozhodnutí o přeběhlictví (čímž samozřejmě přestal být členem frakce Yaminy) odvolal k jeruzalémskému okresnímu soudu. Z Knesetu odešel až v červenci 2022 poté, co uzavřel se zmíněným soudem dohodu, že Kneset opustí (což také následně učinil) výměnou za to, že nebude sankcionován v nadcházejících volbách. Srozumitelně řečeno: že bude moci kandidovat za Likud, kde mu šéf strany přidělil 14. místo, což při minimálně 30 (ale spíše více) předpokládaných získaných mandátech pro Likud znamená, že se do sněmovny opět dostane. (V Likudu o závazném pořadí na kandidátce rozhodují v primárkách členové strany, několik míst ale může na základě své úvahy obsadit předseda partaje.)

CEC v čele se soudcem Amitem usoudila, že Šikli tím, že po svém označení za přeběhlíka v dubnu 2022 Kneset neopustil porušil pravidla hry a rozhodla, že se v souladu s těmito pravidly nemůže účastnit listopadových voleb na listině Likud. Strana se proti tomu odvolala a Nejvyšší soud jí dal za pravdu. S poukazem na to, že pouze zákonodárný sbor může napravit (zpřesnit) ustanovení, pokud jde o lhůtu, do kdy přesně musí poslanec označený oficiálně za přeběhlíka Kneset opustit, aby mohl v příštích volbách kandidovat za stávající parlamentní stranu (kde má obvykle větší šanci na zvolení než v nějaké straně mimo sněmovnu, potažmo těsně před volbami zformované).

Čili: Šiklimu se jeho rebelství vyplatilo. Systematicky vystupoval proti vládě a nejenže nebyl potrestán, ale naopak odměněn: zvolitelnou pozicí na kandidátce opozičního Likudu, pro který jako koaliční poslanec usilovně pracoval. Svědomí má samozřejmě čisté, protože program Yaminy, za kterou byl zvolen, podle svých slov nezradil.

PŘÍPAD SILMANOVÁ
Ten je o něco více přehledný, byť i zde najdeme několik pozoruhodných momentů. Idit Silmanová byla také zvolena do Knesetu za Yaminu a ve sněmovně plnila mimo jiné funkci, která má v anglosaských parlamentech označení „whip“ (bič). „Hlídala“ hlasovací disciplínu poslanců koalice, byla tedy jakýmsi předsedou koalice ve sněmovně. V dubnu 2022 oznámila, že pro názorové neshody koalici opouští, čímž vládu připravila o těsnou většinu v Knesetu: koalice měla bez Šikliho a Silmanové 60 hlasů ze 120, opozice stejný počet. (Pozn.: Roli „stébla, které zlomilo velbloudovi hřbet“ sehrál Nir Orbach, opět poslanec Yaminy, když následoval Silmanovou a stal se 13. června 2022 třetím stranickým rebelem. 29. června 2022 Kneset odhlasoval své rozpuštění; datum předčasných voleb bylo stanoveno na již uvedeného 1. listopadu 2022. Nir Orbach ovšem v dalším vývoji nefiguruje, protože se rozhodl ve volbách nekandidovat.)

Silmanová nemalým podílem přispěla k úsilí opozice (Netanjahu a spol.) současnou vládu (po Bennettovi vedenou dle koaliční dohody Lapidem) co nejdříve svrhnout, což znamená vyhlásit předčasné volby. Ona sama za přeběhlíka oficiálně označena nebyla, nicméně roli trnu v oku hrálo rozhodnutí Netanjahua umístit také ji na volitelné místo (16.) na listině Knesetu. Mnozí v tom spatřují cosi jako politickou korupci, jmenovitě strana Meretz (ta ale později žalobu proti Silmanové stáhla) a aktivisté MOGI – Hnutí za kvalitní vládu v Izraeli. Ti na své žalobě trvali, ale úspěšní nebyli: Nejvyšší soud ji ve čtvrtek 6. října zamítl. S poukazem na to, že zákon pro vzniklou situaci (v kauze Silmanové) neurčuje žádné sankce a naopak kdyby Nejvyšší soud žalobě vyhověl, jednalo by se o nepřípustný politický zásah do rozhodnutí CEC, která kandidaturu Silmanové za Likud odsouhlasila.

Platí tedy: strana Balad se voleb zúčastnit může, právě tak jako Šikli a Silmanová, oba na volitelném místě na kandidátce Likudu. Zde budiž citována nespokojená předsedkyně Meretzu Zehava Galonová: „Zajištění míst pro Šikliho a Silmanovou na kandidátce Likudu je mocenská korupce. I kdyby soud rozhodl, že je to košer, je to morálně zkažené a smrdí to. Každý, kdo je dostatečně inteligentní chápe, co se tu stalo: přeběhlictví a hlasy se kupovaly výměnou za slib zaručených míst na kandidátce.“

Má pravdu? Jak říkají Slováci: Zvonka to tak naozaj vyzerá.