Telavivský soud v úterý odsoudil bývalého premiéra Ehuda Olmerta k šesti letům vězení za přijetí úplatků. I když politici se v Izraeli před soudem ocitají poměrně často a ve vězení skončila řada poslanců či dokonce bývalý prezident Moše Kacav, Olmert je první premiér či expremiér, který byl v dějinách Izraele odsouzen k nepodmíněnému trestu. Do vězení může nastoupit až 1. září. Podle soudce se dopustil morálně zavrženíhodného činu, a proto nesmí nejméně sedm let vstoupit do politiky a přijde i o 10 % premiérské penze. Olmert se hodlá odvolat.

Kvůli několika obviněním byl přinucen odstoupit z funkce na jaře roku 2009. Obžalován a souzen byl pak hned ve třech případech z let 1993 - 2006, kdy byl starostou Jeruzaléma a později ministrem průmyslu a obchodu. Byl viněn z podvodu, zneužití důvěry, pravomoci veřejného činitele, padělání oficiálních listin a daňových úniků, to vše za přitěžujících okolností, protože zastával vysoké státní posty.

Případ, který mu nyní vynesl šest let vězení, patří k největším korupčním skandálům v historii Izraele. Týká se let 1993 – 2003, kdy byl Olmert jeruzalémským starostou. Za to, že spolu s dalšími představiteli umožnil stavbu kontroverzního obytného komplexu s názvem Holyland a zařídil, že se tato mimořádně ohyzdná stavba oproti původnímu záměru dvanáctinásobně zvětšila, přijal od projektanta dva úplatky v celkové výši 560 000 šekelů (asi 160 000 dolarů), jimiž uhradil dluhy svého bratra a své předvolební kampaně. Podle úterního verdiktu je teď musí vrátit a zaplatit pokutu jeden milion šekelů, skoro 300 000 dolarů. Spolu s ním bylo v případu odsouzeno dalších devět politických představitelů a byznysmenů, včetně Danyho Danknera, guvernéra druhé největší izraelské banky Hapoalim, jenž dostal tři a půl roku vězení.

Holyland

Už v září 2012 byl Olmert odsouzen k jednoletému podmíněnému trestu a pokutě 19 000 dolarů za to, že nenahlásil střet zájmů. Osvobozen byl naopak v případu, v němž byl obviněn, že fakturoval své cestovní výdaje několika státním organizacím najednou, a v dalším, kdy měl přijmout nezdaněné příspěvky na své volební kampaně od amerického finančníka Morrise Talanského výměnou za pomoc při jeho obchodních jednáních v Izraeli. Stát se však v obou případech odvolal.

Osvobozující verdikty tehdy v Olmertovi vzbudily chuť k návratu na politickou scénu a bývalý premiér zvažoval účast v loňských předčasných volbách. Vzhledem k tomu, že nebyla vyřešena odvolání ani případ Holyland, si to však nakonec rozmyslel.

K úternímu rozsudku zásadně přispěla jeho bývalá sekretářka Šula Zaken, která byla obžalována ze spoluviny na jeho činech, ale výměnou za mírnější verdikt se stala korunním svědkem a poskytla proti svému někdejšímu šéfovi inkriminující důkazy. Její svědectví možná povede i k trestům v Olmertových případech, v nichž byl osvobozen.

Olmert ve všech svých procesech tvrdil, že je nevinný a média na něj uspořádala štvanici. Jeho obvinění a přístup k nim však vyvolávaly mimořádné pohoršení veřejnosti. Olmert navzdory výzvám k demisi odmítal řadu měsíců odstoupit z funkce premiéra a stačil ještě na přelomu let 2008 a 2009 podniknout vojenskou operaci proti teroristickému hnutí Hamas v pásmu Gazy, což byl paradoxně jeho nejúspěšnější politický počin. Za své tvrdošíjné odmítání rezignovat zaplatil cenu v podobě bezprecedentní neoblíbenosti.

Ehud Olmert chtěl vstoupit do izraelské historie jako mírotvorce, který ukončí konflikt s Palestinci. Vždycky tvrdil, že měl ke konečnému urovnání nejblíže. Po Ehudu Barakovi byl jediným premiérem Izraele, který Palestincům nabídl rozdělení Jeruzaléma, ale předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás jeho návrh nepřijal. Teď Olmert vstoupil do dějin země trochu jinak, než si představoval.