Každých 28 let se o jarní rovnodennosti vyslovuje modlitba „Birkat HaChamah“, „dík za slunce“. Podle židovské tradice se slunce v tomto cyklu vrací ve vesmíru do bodu, kde bylo stvořeno. Biblická zpráva o stvoření vychází z toho, že slunce bylo stvořeno ve čtvrtém stvořitelském dnu, ve středu stvořitelského týdne. Žid, který pozoruje slunce v úvrati jeho dráhy, má podle talmudského traktátu Berachot 59b vyslovit modlitbu: „Chválen buď ten, jenž učinil počátek!“ „A kdy se to má stát?“ táže se talmud, načež rabi Abaje odpovídá: „Každý 28. rok…“ Dvacet osm let potřebuje slunce, aby dovršilo „Machzor HaGadol“, „velký oběh“.

Statisíce židů na celém světě se časného středečního rána 8. dubna 2009 vypravilo na nějaký vyvýšený bod, aby zde mohli zažít východ slunce. U Západní zdi v Jeruzalémě stovky kněží pronášely áronovské požehnání. Západní zeď je posledním pozůstatkem z dob Druhého chrámu, místem, kde se mohou zbožní židé nejvíce přiblížit ke své zničené svatyni. Velcí rabínští učitelé Izraele se zde shromáždili k „díku za slunce“ a s nimi desetitisíce Izraelců.

„Jiné národy uctívají slunce,“ vysvětluje jeden z rabínů. „My uctíváme toho, který slunce stvořil, a děkujeme mu za ně.“ Jednou za 28 let si židovský národ připomíná, že to není žádná samozřejmost, že slunce umožňuje a udržuje život na zemi. „Někteří tomu říkají ‚příroda’,“ píše se na webových stránkách ortodoxního hnutí Chabad, „ale věřící židé v tomto dění rozpoznávají ruku Stvořitelovu a chválí jej za to.“

Mnozí z modlitebníků prožili „Birkat HaChamah“ poprvé v životě. Naposledy byla modlitba „chvála slunce“ vyslovována v dubnu 1981. Letos se tato událost navíc kryla s předvečerem pesachu, se sederovým večerem. Za celou tisíciletou historii židovského národa se to stalo teprve dvanáctkrát, informují odborníci v izraelském rozhlase. Takže pesach letos připadl právě na „sluneční narozeniny“. Pro ortodoxní židy je to podnět ke spekulacím, že takový souběh může mít dalekosáhlý vykupitelský dopad kosmických rozměrů.

Někteří z meisášských židů dokonce vypočítávají, že také poslední velikonoční večeře, kterou Ježíš slavil s učedníky, se konala o „slunečních narozeninách“ ve středu, čtvrtý den v týdnu. A právě tak první svátek purim (viz knihu Ester) padl na tento den. Proto prý také letošní souběh přinese Izraeli vysvobození a obrození.

V izraelském rozhlase vysvětloval redaktor „sluneční požehnání“ jako „zvláštní den vykoupení v ročním koloběhu“ a připomněl slova proroka Malachiáše: „Ale vám, kdo se bojíte mého jména, vzejde slunce spravedlnosti se zdravím na paprscích. Rozběhnete se a budete poskakovat jako vykrmení býčci, rozšlapete svévolníky, že budou jako popel pod chodidly vašich nohou v ten den, který připravuji, praví Hospodin zástupů.“ (Malachiáš 3,20-21).

© Johannes Gerloff, Křesťanský mediální svaz KEP

překlad Pavel Mareš

www.israelnetz.com

Galerii obrázků k Birkat HaChamah u Západní zdi v Jeruzalémě najdete zde.