18.2.2020 | Svátek má Gizela


ÍRÁN: Jaderná dohoda směřuje k zániku

17.1.2020

Tři signatáři mezinárodní dohody o íránském jaderném programu, Británie, Francie a Německo, udělali v úterý zásadní krok, který ji může definitivně pohřbít. Spustili takzvaný mechanismus řešení sporů, který otevírá cestu k opětovnému uvalení sankcí OSN. Podle nich jim vzhledem k íránským krokům nic jiného nezbývá.

Teherán dohodu už pětkrát porušil, naposledy minulé pondělí. Smlouva z roku 2015 vývoj íránských atomových zbraní na 15 let zmrazila a signatáři – kromě zmíněné trojice také EU, USA, Rusko a Čína – za to Íránu slíbili zrušení hospodářských sankcí. V květnu 2018 však od smlouvy odstoupily Spojené státy, sankce obnovily a stále je stupňují; nejnovější uvalily v pátek. Donald Trump se ztotožnil s názorem Izraele, že dohoda je špatná, protože Íránu po patnácti letech umožňuje v plné šíři a legálně ve výrobě jaderných zbraní pokračovat. Od té doby dohoda skomírá.

Evropská unie se ji snažila zachovat a před rokem zavedla „speciální nástroj“ INSTEX, který měl usnadnit legitimní obchodní transakce s Íránem, a zároveň neporušit americké sankce. Teheránu však žádný velký prospěch nepřináší. Unie v pátek svolala schůzku ministrů zahraničí členských zemí, aby vymyslela, jak jadernou dohodu udržet při životě. Jediný závěr však zněl, že „udělá maximum, aby platila dál“.

Podle německého ministra zahraničí Heiko Maase chce Německo, Francie a Británie dohodu zachovat v platnosti, ale „nemůže přehlížet její porušování“. To teď tedy posoudí speciální komise.

Aby Teherán zvýšil na zbývající signatáře tlak, obnovil loni v červenci obohacování uranu na nepovolených 4,5 procenta a zakázaný provoz těžkovodního reaktoru v Araku, kde před dohodou produkoval plutonium k výrobě jaderné zbraně. V srpnu překročil i povolenou zásobu nízkoobohaceného uranu. Pak začal instalovat zakázané vyspělé odstředivky a zdvojnásobil jejich počet. V listopadu zahájil plnění více než tisíce odstředivek plynem v podzemní továrně ve Fordu. A před týdnem oznámil, že přestane respektovat omezení operačních aspektů dohody, jako je množství obohaceného uranu, výše jeho obohacování, počet odstředivek nebo jaderný výzkum a vývoj.

Je tedy dohoda mrtvá a Írán opět směřuje k výrobě jaderné zbraně? Úplně ještě ne. Každý z jeho kroků však zkracuje dobu, za jakou by atomovou bombu získal, kdyby smlouvu vypověděl. Zatím výslovně neřekl, že hodlá znovu obohacovat uran na stupeň potřebný k výrobě jaderných zbraní. A íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf minulé pondělí zdůraznil, že všechny dosavadní kroky lze vrátit a Írán to „udělá, jakmile budou zrušeny veškeré sankce“. Teherán také dál spolupracuje s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a umožňuje zbrojním inspektorům pravidelné kontroly svých jaderných továren.

Smlouva ho mimo jiné přinutila vzdát se skoro 97 % vysoce obohaceného uranu a vyřadit z provozu tři čtvrtiny odstředivek. Těsně před podpisem dohody v roce 2015 potřeboval Teherán k výrobě jaderné zbraně podle odhadů zhruba rok. Kdyby se rozhodl program obnovit teď, bylo by to po porušeních dohody méně.

Tvrdé americké sankce podle íránského prezidenta Hasana Rouháního zemi připravily o 200 miliard dolarů – nemůže vyvážet 90 % své ropy, hlavní zdroj státních příjmů, prudce klesla hodnota íránské měny a v celém Íránu je nedostatek potravin a léků. V listopadu vláda musela výrazně snížit státní dotace na pohonné hmoty a po celé zemi vypukly masové protesty, které přerostly v protivládní demonstrace a skončily zabitím až 1500 lidí. Teherán se několikrát pokusil Spojeným státům pomstít a zaútočil na ropné tankery v Perském zálivu, americké vojáky v Iráku nebo na saúdská ropná zařízení. Po posledním íránském útoku na americké základny v Iráku však Washington v pátek sankce ještě rozšířil; týkají se i strojírenství, stavebnictví a textilního, hutního a těžebního průmyslu, včetně výroby oceli a železa.

Teherán má však jeden pádný důvod, proč od dohody neodstoupit – vyhlídku na zrušení zbrojního embarga OSN letos v říjnu. Velmoci při podpisu jaderné dohody v roce 2015 rozhodly, že pokud ji bude Teherán dodržovat, přestane embargo po pěti letech platit. Írán by si tak od října mohl legálně nakoupit nejvyspělejší stíhačky, tanky nebo protivzdušné systémy i vyvážet vlastní zbraně. V praxi to však tak snadné nebude, třebaže zájemců bude jistě dost a Rusko naznačilo, že s prodloužením embarga nebude souhlasit – Američané mohou vetovat jakékoli rozhodnutí Rady bezpečnosti i uvalit sankce za dodávky zbraní Íránu.

Pak by záleželo na íránské reakci. Budoucnost jaderné dohody ovlivní i výsledek parlamentních voleb, které v Íránu proběhnou už 21. února.

Evropský ministr zahraničí Josep Borrell připustil, že smlouva se kvůli nesmiřitelným názorům signatářů může zhroutit. V úterý ale zdůraznil, že spuštění mechanismu řešení sporu neznamená automatickou obnovu sankcí.

Přesto je mezinárodní dohoda odsouzená k zániku. Kdyby ji však Írán zrušil, nemůže si být jistý ničím. Atentát na íránského generála Kásema Solejmáního ukázal, že by se Donald Trump možná nezalekl ani útoku na íránská jaderná zařízení, kdyby ho považoval za nezbytný. A zabránit Íránu v získání jaderné zbraně vojenským úderem je dlouhodobě odhodlán také Izrael.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.