Neděle 21. července 2024, svátek má Vítězslav
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

HISTORIE: Rusko-ukrajinská válka o dějiny

diskuse (30)

Válka je pokračování politiky jinými prostředky, zní známý Clausewitzův citát. Totéž se ale dá říci i o sporech o výklad dějin, jak se to projevuje i v současném rusko-ukrajinském napětí. Oba národy a státy historicky mnohé spojuje, ale také rozděluje – a týká se to možná i nejbolestnějšího okamžiku ukrajinské historie, a to velkého hladomoru 30. let.

V letech 1932 až 1933 na území Ukrajiny zahynuly miliony lidí hlady, ironií osudu se to odehrálo na nejúrodnějším území Evropy. Tajná policie zabavovala obilí, vzpurné vesnice byly obklíčeny a vyhladověny, na řadě míst se popravovalo. Byla to tragédie, které se dalo zabránit? A nebyla dokonce záměrně vyvolaná? A kdo ji způsobil, proti komu, a proč? To je řada otázek, které zůstávají ve vzduchu, dá se s nimi manipulovat, a také použít v propagandě nebo informační válce.

Ukrajinští nacionalisté po rozpadu ruského impéria před sto lety nechtěli, aby se jejich vlast stala součástí formujícího se Sovětského svazu, ale neuspěli. O deset let později jejich zemi zdecimoval hladomor. A posílil odpor proti sovětské moci a částečně zapříčinil i skutečnost, že pro některé Ukrajince bylo přinejmenším na začátku německé okupace přijatelnější spolupracovat s nacisty než se Sověty.

Za sovětských dob se o hladomoru nesmělo mluvit, ale událost samozřejmě zůstala v kolektivní paměti Ukrajinců. Teprve v 60. letech někteří zájemci o historii opatrně pátrali po místech, kde se odehrály největší tragédie. Za perestrojky se o něm začalo mluvit otevřeněji, a ještě více od rozpadu Sovětského svazu, také díky vlivu ukrajinských exulantů v Severní Americe.

Pojem Holodomor nabýval na významu nejen jako tragický moment ukrajinské historie, ale i jako klíčová součást národní identity.

V roce 2006 na Ukrajině schválili zákon, podle kterého se jednalo o genocidu proti ukrajinskému národu. Roku 2010 kyjevský odvolací soud shledal posmrtně vinnými z genocidy proti Ukrajincům několik sovětských politiků, včetně Stalina, Kaganoviče a Molotova.

Neméně důležitým momentem byl rok 2014, kdy se odehrály demonstrace na Majdanu, prezident Janukovyč utekl do Ruska, Rusko obsadilo Krym a pokusilo se odtrhnout východní část Ukrajiny. Tehdy se na obou stranách posílila představa, podle které oba národy stojí historicky proti sobě, ne vedle sebe.

Ukrajinská verze vychází z představy, že hladomor byl způsoben záměrně, a to z Moskvy. Rusové prý Ukrajince nenáviděli ještě z carských dob, protože se odmítali nechat poruštit. Nebo se připomíná skutečnost, že Stalin se snažil oslabit Ukrajinu a ukrajinské národní vědomí, protože se obával, že se Ukrajinci na sovětském území spojí s Ukrajinci, kteří tehdy žili na území předválečné Polské republiky.

Ruské verze jsou často opačné. Mírnější varianty zdůrazňují, že hladomor se odehrál i na ruském území, nebo na území Kazachstánu a dalších republik. A byl důsledkem všeobecných represí, snahy stalinského režimu přimět zemědělce ke kolektivizaci, a úrodné Ukrajiny se nejvíce dotknul proto, že měla velký počet samostatně hospodařících rolníků. Byla to tedy prý „společná“ tragédie Ukrajinců i Rusů.

Agresivnější verze pak pracují s tezí, že Ukrajinci stáli vždy proti Rusku. Projevilo se to prý i po německém útoku, kdy část ukrajinského obyvatelstva vítala německou armádu a část Ukrajinců s nacisty kolaborovala.

Vykreslování současné ukrajinské vlády jako „fašistické“ se stalo už zcela běžným nástrojem kremelské propagandy. Shodou okolností před několika dny mluvil ruský prezident o „genocidě“, kterou páchají Ukrajinci na ruskojazyčném obyvatelstvu na východě země.

Pojem genocida kdysi zavedl americký právník polsko-židovského původu Raphael Lemkin, a to zejména s přihlédnutím k masakrům Arménů v Osmanské říši. Lemkin ale zmiňoval i ukrajinský hladomor 30. let. Jenže tato verze se neujala, Holodomor za „genocidu“ neuznává ani OSN – ostatně na formulaci představ o tom, co je genocida, měl po 2. světové válce silný vliv právě Sovětský svaz.

Ukrajina se snaží prosadit mezinárodní status připomínky Holodomoru – a to se daří jen omezeně. Za genocidu ho zatím uznává jen 16 zemí, včetně Polska, Pobaltí nebo Gruzie.

Je možné, že neplánovaným důsledkem současných ruských manévrů bude i větší světová pozornost ukrajinskému pohledu na 90 let staré události.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus

Tomáš Vodvářka
20. 7. 2024

Zdá se, že společenská radost před 3 lety, kdy ze sněmovny vypadla komunistická strana, byla...

Jan Bartoň
20. 7. 2024

Další funkční období Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové poskytne Bruselu další...

SÝR ZDARMA
20. 7. 2024

Američané mají silné pochybnosti o tom, že atentát na Donalda Trumpa je dílem osamoceného...

Martin Tůma
20. 7. 2024

Jak snadno a levně dokázat, že Země je placatá/How to easily and cheaply prove that the Earth is...

Milan Smutný
20. 7. 2024

Po letech přešlapování a mizerných rozhodnutí v energetice, ovlivněných dominantně dotační zelenou...

Aston Ondřej Neff
19. 7. 2024

Von der Leyen je ztělesnění všeho, co je příčinou dramatického úpadku… všeho, na co sáhla. Zničila...

Aston Ondřej Neff
18. 7. 2024

Premiér Fiala oznámil že Korejci tam dostaví dva bloky a vláda s nimi vyjedná opci na dva další...

Aston Ondřej Neff
20. 7. 2024

Volání po odvaze má svoji druhou stranu mince, totiž nářek nad absencí odvahy, nářek nad...

Vratislav Hlubuček
19. 7. 2024

Se znepokojením pozoruji rozvírání Overtonova okna v Ukrajinském konfliktu. Podpora napadené...

Tempo inflace bylo podobně jako před měsícem viditelně slabší, než se čekalo. Spotřebitelské ceny v...

Iva Pospíšilová
21. 7. 2024

Barvu má tmavou tak, že po vytažení z trouby ze všeho nejvíc připomíná škváru, a těsta jen tolik,...

miv Michal Voska
20. 7. 2024

Bývalý šéf pořadu Reportéři ČT Marek Wollner podle uniklé zprávy vyšetřovací komise, kterou má...

Lidovky.cz, ČTK
21. 7. 2024

Tajná služba Spojených států připustila, že ve dvou letech předcházejících atentátu na Donalda...

Lidovky.cz, ČTK
21. 7. 2024

Šéfové Demokratické strany se snaží zvrátit výsledky primárek a vyřadit z volebního klání Joea...

miv Michal Voska
21. 7. 2024

Srážka tramvaje s osobním vozem BMW dočasně uzavřela Chotkovu ulici a omezila provoz. Odklonem...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz