Neděle 9. února 2025, svátek má Apolena
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

HISTORIE: Atomové kalendárium

Hlavní světové události, práce na atomové bombě a snahy sovětské špionáže o ukradení informací o tom, jak se vývoj nové zbraně ve Spojených státech daří, se dají shrnout do stručného kalendária.

Červenec 1933: Fyzik Klaus Fuchs, komunista, utekl z Německa, v září se dostal do Velké Británie.
Jaro 1935: Americký chemik Harry Gold začal pracovat jako špion pro SSSR.
Prosinec 1934: Absolventa Cambridské univerzity Kima Philby zverboval ve Vídni rezident sovětské výzvědné služby NKVD Vladimír Orlov-„Schwed“. Dali mu krycí jméno „Synok“-„Söhnchen“. Philby získal pro tuto činnost i bývalé spolužáky Guyho Burgesse, Donalda Macleana a Anthonyho Blunta. Blunt zůstal přednášet na univerzitě. Maclean nastoupil na ministerstvo zahraničí.
1935: Burgess zverboval na doporučení Blunta Johna Cairncrosse.
Únor 1937: Philby odjel jako novinář a sovětský špion do španělské občanské války.
Červenec 1937: Moskva odvolala Teodora Mladyho, který měl na starosti „cambridskou pětku“.
11. 3. 1938: Němci obsadili Rakousko.
Říjen 1938: Cairncross nastoupil v ministerstvu financí.
21. 12. 1938: Německý chemik Otto Hahn oznámil, že se mu za pomoci asistenta Fritze Strassmanna podařilo rozštěpit atom. Zpráva v odborném časopisu vyšla 6. 1. 1939, autor však nedokázal svůj objev zhodnotit.
16. 1. 1939: Do New Yorku připlul proslulý dánský teoretik Niels Bohr se zprávou o Hahnově rozbití atomu. Fyzici si uvědomili jeho význam a někteří navrhli omezit další publikace na toto téma, aby se nedaly zneužít k výrobě nejničivější bomby.
11. 2. 1939: V časopisu Nature vyšla studie Lisy Meitnerové, dlouholeté spolupracovnice Hahna, která musela jako rakouská Židovka utéct z Německa, a jejího synovce Otto Frische Rozpad uranu vyvolaný neutrony: nový druh jaderné reakce. Autoři Hahnův objev pojmenovali a oklasifikovali.
15. 3. 1939: Němci okupovali české země, Slovensku udělil Hitler samostatnost.
17. 3. 1939: Enrico Fermi, italský fyzik, laureát Nobelovy ceny, který uprchl do USA, upozornil admirála Seldena Hoopera, odpovědného za námořní techniku, na možnost vojenského využití řetězové reakce uranu.
22. 4. 1939: Francouzský fyzik Frederic Joliot-Curie potvrdil Hahnovy závěry.
26. 4. 1939: Vědecký poradce britské RAF Henry Tizard požádal britskou vládu, aby zabránila Němcům získat zásoby uranu, které by mohli použít k sestrojení nové velmi účinné bomby.
Konec dubna 1939: New York Times otiskly varování Nielse Bohra, že bomba s nepatrným množstvím uranu 235 by mohla zničit laboratoř.
Léto 1939: Hlava německé teoretické fyziky Werner Heisenberg navštívil USA, aby zjistil, jestli tam pracují na atomové bombě. Kolegové ho přesvědčovali, aby tam zůstal, ale marně.
Léto 1939: Americká Signal Security Agency začala zachycovat sovětské šifrované depeše z ambasád, konzulátů a obchodních zastupitelství do Moskvy a opačně.
1. 9. 1939: Hitler zahájil útok na Polsko, Londýn a Paříž vyhlásily Berlínu válku.
1939: Blunt přešel z univerzity do dešifrovací služby M 14.
11. 10. 1939: Finančník Alexander Sachs předal prezidentu F. D. Rooseveltovi dopis od „papeže moderní fyziky“ Alberta Einsteina o hrozbě německé výroby atomové bomby. Prezident nařídil založit Poradní výbor pro uran.
21. 10. 1939: Výbor pro uran uvolnil pro Fermiho pokusy 4 t grafitu a 50 t uranu.
Březen 1940: Francouzská tajná služba odvezla z norské továrny v Rjukanu všechnu zásobu těžké vody, která je důležitá pro štěpnou reakci v reaktoru.
Začátek dubna 1940: Fyzik George Thomson byl pověřen britskou vládou, aby ustavil Podvýbor pro uran s krycím názvem MAUD – začal projekt Tube Alloys.
10. 4. 1940: Na zasedání MAUD přišel francouzský zpravodajec se vzkazem od Joliota-Curie, že Francouzi chtějí spolupracovat s Brity na bombě, současně žádá, aby se na tom podílely tajné služby obou zemí.
Květen 1940: Němci po přepadení Belgie zabavili v Olenu 1 200 t uranu, polovinu světových zásob.
Květen 1940: Britové internovali Fuchse, stejně jako další Němce, později ho převezli do Kanady.
Červen 1940: Italský fyzik Bruno Pontecorvo emigroval přes Paříž do USA, město Tulsa v Oklahomě.
Září 1940: Do New Yorku připluly dvě lodě z Belgického Konga asi s 1200 t uranu.
Září 1940: Cairncross přešel z ministerstva financí k lordu Hankeyovi, ministru, který měl na starosti tajné služby a koordinaci vojenských výzkumů.
Podzim 1940: Philby odešel z novin do špionážní služby MI 6, zřejmě na doporučení Burgesse z BBC.
Leden 1941: Fuchs se vrátil z Kanady a mohl opět pracovat v laboratoři.
1941: Do New Yorku připlul Anatolij Jackov jako vicekonzul Jakovlev, důstojník NKVD „Alexej“. Dostal na starost hlavně atomovou špionáž – projekt „Enormouz“.
Jaro 1941: Na doporučení Národní akademie věd USA vznikl politický orgán pro vývoj bomby – prezident, viceprezident, ministr obrany, předseda sboru náčelníků štábů, dva vědci. Tajné služby USA, Velké Británie a Kanady začaly spolupracovat na ochraně atomových tajemství.
Květen 1941: Fuchs začal pracovat na univerzitě v Birminghamu na atomovém programu Tube Alloys, podepsal závazek mlčenlivosti.
21. 6. 1941: Němci přepadli Sovětský svaz a rychle postupovali.
Konec června 1941: Třicet britských fyziků dokončilo dvě zprávy pro vládu, ve kterých sdělili, že atomovou bombu bude možné sestrojit do konce války, je však zapotřebí účast USA.
Léto 1941: Fuchs požádal vedoucího ilegální komunistické buňky Jürgena Kuczynského, agenta GRU, aby ho spojil se sovětským vyzvědačem.
8. 8. 1941: Fuchs-„Golia“ začal informovat Sověty o zahájení atomového projektu Tube Alloys i o americkém úsilí.
25. 9. 1941: Rezident NKVD v Londýně Anatolij Gorskij telegrafoval centrále v Moskvě, že Britové začínají pracovat na bombě. Informaci měl od Johna Cairncrosse-„Molière“, svého agenta, osobního tajemníka lorda Hankeye, pod jehož předsednictvím jednal výbor MAUD.
6. 12. 1941: Prezident Harvardovy univerzity James Conant ohlásil zahájení rozsáhlých atomových výzkumů. Za několik hodin Japonsko přepadlo USA.
Koncem 1941: Náčelník německé vojenské výzvědné služby abwehr admirál Wilhelm Canaris nařídil svým vyzvědačům, aby pátrali po výrobě atomové bomby v nepřátelských zemích.
Jaro 1942: NKVD v New Yorku zverbovala elektroinženýra Julia Rosenberga, krycí jméno „Antenna“. Rosenberg vytvořil ze svých levicových kolegů na východním pobřeží rozsáhlou síť vyzvědačů, kteří sbírali informace o elektrotechnice, radarech, letadlech a raketách.
Duben 1942: Fyzik Allan Nunn May-„Alec“ začal pracovat na Tube Alloys. Červen 1942: Prezident Roosevelt a britský premiér Winston Churchill se ve Washingtonu dohodli na spolupráci při výrobě atomové bomby – krycí označení „Záležitost slitinových trubek“.
Léto 1942: Cairncross nastoupil na přímluvu Blunta k dešifrovací centrále v Bletchley Parku.
18. 7. 1942: Ministerstvo obrany USA jmenovalo plukovníka Jamese Marshalla šéfem atomového projektu nazvaného Manhattan. Za několik měsíců přebral velení generál Leslie Groves. Nakonec bezprostředně pracovalo na tomto úkolu 225 000 lidí – je přirozené, že musely unikat nejrůznější informace.
Léto 1942: Holanďan Walter Koehler připlul do USA jako německý agent, aby podával zprávy o atomu – nic závažného nezjistil.
2. 12. 1942: Enrico Fermimu se podařilo rozběhnout v Chicagu první atomový reaktor.
Fermi začal vyrábět plutonium v reaktoru. Ernest Lawrence v Berkeley získal čistý uran 235 elektromagneticky v separátoru. Na základě toho vznikají dvě města s továrnami: v Hanfordu ve státu Washington na výrobu plutonia, v Oak Ridge ve státě Tennessee na uran, krycí označení K-25.
7. 8. 1942: Fuchs dostal britské občanství.
Leden 1943: Nunn May se s dalšími britskými kolegy přesunul do Montrealu, aby tam pokračovali v práci na bombě. Začal předávat informace GRU.
Březen 1943: Vedoucí kalifornské buňky komunistické strany Steve Nelson, který se přátelil s Frankem Oppenheimerem, se sešel se sovětskými vyzvědači, krytými diplomatickými pasy.
Jaro 1943: Kopec nad městem Santa Fé ve státu Nové Mexiko se stal hlavní základnou pro vývoj bomby.
Duben 1943: Rosenbergův švagr David Greenglass narukoval do armády.
Jaro 1943: Haakon Chevalier nadhodil Juliu Oppenheimerovi možnost dělit se o atomové informace s Rusy.
Léto 1943: Cairncross přešel od MI 14 ke kontrašpionáži MI 5.
2. 7. 1943: Dva sovětští vyzvědači-diplomaté se při večeři s Martinem Kamenem z Radiační laboratoře v Kalifornii dověděli některé tajné věci o atomu, odposlouchávali je agenti FBI.
20. 7. 1943: Groves jmenoval prof. Roberta J. Oppenheimera vědeckým šéfem projektu Manhattan.
Srpen 1943: Oppenheimer se poprvé svěřil důstojníkům armádní kontrašpionáže G 2 s Chevalierovým nápadem.
1943: Fuchs jako člen britské skupiny odplul do USA na projekt Manhattan.
Podzim 1943: Komunista Clarence Hiskey z chicagské univerzity se sešel s agentem sovětské vojenské výzvědné služby GRU Arturem Adamsem a předal mu informace o K-25.
Říjen 1943: Sovětský fyzik Petr Kapica pozval Nielse Bohra, který byl v Londýně, do SSSR, ale marně.
Prosinec 1943: Třicet britských fyziků přistálo v New Yorku, měli pracovat na projektu Manhattan.
Listopad 1943: Američtí kryptoanalytici v Arlington Hallu rozluštili první zašifrovaný sovětský telegram – tím otevřeli cestu ke čtení dalších.
Leden 1944: Fuchs, který pracoval v Los Alamos, se v New Yorku setkal se sovětským kurýrem Harrym Goldem-„Raymondem“ z NKVD.
Květen 1944: Britský diplomat Donald Maclean, špion NKVD, odjel na ambasádu do Washingtonu. Okamžitě začal posílat do Moskvy zprávy o projektu Manhattan.
Červenec 1944: Greenglass začal pracovat v Oak Ridge a potom v Los Alamos jako strojník.
1944: Burgess přešel z BBC na ministerstvo zahraničí.
Srpen 1944: Sovětský nelegál „Dmitrij Delmar“, kterého vysadila GRU do USA v roce 1940, se dostal po zakončení kurzu o zacházení s radioaktivními materiály, do továrny na plutonium v Oak Ridge. Začátkem 1946 ukončil práce v atomovém výzkumu. Nikdy nebyl prozrazen, vrátil se do SSSR začátkem 1949.
Konec října 1944: Student Saville Savoy Sax přinesl komunistickému novináři v New Yorku, agentu NKVD, studii o kritickém množství uranu pro bombu od Teda Halla. Hall dostal krycí jméno „Mlad“.
Září–říjen 1944: May Nunn pracoval v Metalurgické laboratoři v Chicagu, obnovil kontakt s GRU.
Únor 1945: Fuchs se setkal s Goldem, předal mu materiály o plutoniové bombě.
Březen1945: Igor Kurčatov, jmenovaný šéfem sovětského atomového projektu, si přečetl zprávu o plutoniové bombě, zřejmě od Nunn Maye.
Březen 1945: Komunistka Melinda Norwoodová-„Hola“ ze Společnosti pro výzkum neželezných kovů začala dodávat v Londýně informace o přípravách britské atomové bomby.
11. 3. 1945: Inženýr Russe McNutt-„Perseus“, jehož zverboval Rosenberg, se sešel s konzulem Jakovlevem-Jackovem, a prozradil mu všechno, co věděl o továrně v Oak Ridge, pro niž pracovala firma Kellog z New Yorku, v níž působil. McNutt neměl žádnou spojku na sovětskou rezidenturu, scházel se přímo s konzulem, proto ho nemohl nikdo prozradit.
8. 5. 1945: Německo kapitulovalo.
16. 7. 1945: Američané úspěšně vyzkoušeli plutoniovou atomovou bombu v Novém Mexiku – projekt Trinity. Vzápětí to odtelegrafovali prezidentu Harry Trumanovi, který zasedal v Postupimi s Josefem Stalinem a Winstonem Churchillem. Truman se s tím pochlubil poněkud zastřeně Stalinovi.
6. 8. 1945: Američané shodili první atomovou bombu na japonské město Hirošimu.
9. 8. 1945: Druhou atomovou bombou zničili Američané město Nagasaki.
3. 9. 1945: Japonsko podepsalo kapitulaci.
7. 9. 1945: Nadporučík GRU Igor Guzenko zběhl ze sovětské ambasády v Ottavě a informoval Kanaďany o špionážní síti včetně fyzika Nunn Maye.
Vánoce 1945: Greenglass předal švagrovi Rosenbergovi náčrty plutoniové bomby.
15. 2. 1946: Britská a kanadská policie zatkla sovětské špiony včetně Nunn Maye, na stopu všech je přivedl Guzenko.
1. 5. 1946: Nunn May byl odsouzen do vězení na 10 let.
Léto 1946: Do luštění sovětských depeší se ve Washingtonu pustil klíčový kryptoanalytik Meredith Gardner – začal projekt Venona.
Prosinec 1946: Američané rozluštili první telegramy týkající se atomu z konce roku 1944.
Prosinec 1946: Jackov odplul z New Yorku domů.
1946: Fuchs se vrátil do Británie jako vedoucí teoretického oddělení v novém atomovém středisku v Harwellu.
1946: Rovněž britské dešifrovací středisko v Bletchley Parku začalo dešifrovat sovětské depeše z korespondence Londýn–Moskva.
Únor 1947: Maclean se stal tajemníkem americko-britského výboru pro koordinaci politiky v oblasti atomu.
27. 9. 1947: Fuchs opět navázal kontakt se sovětským řídicím důstojníkem Alexandrem Feklisovem, kterého znal z USA. Do května 1949 mu předal řadu klíčových informací.
1947: McNutt odjel do Caracasu, kde získal zaměstnání u firmy Gulf Oil.
Léto 1948: V Arlington Hallu přečetli první telegram týkající se verbování vyzvědače pro atom, verbíř měl krycí jméno „Antenna“, zmínil i křestní jméno své manželky Ethel.
Říjen 1948: Agent americké federální policie FBI Robert Lamphere přebral pátrání po sovětských špionech, jejichž krycí jména se objevila v telegramech.
Podzim 1948: Sovětsky vyzvědač William Weisband, který se podílel na Venoně, vyzradil Moskvě, že Američané dešifrují její depeše.
Leden 1949: První tajemník britské ambasády ve Washingtonu Donald Maclean byl jmenován zástupcem Británie při jednání o atomových záležitostech.
Únor 1949: Při dešifrování sovětských telegramů se vynořil agent „Homér“.
5. 9. 1949: Na základě dešifrovaných depeší se dostali do podezření britští fyzici Rudolf Peierls a Klaus Fuchs. Ve stejný den upozornil sovětský agent Kim Philby, vysoký důstojník britské výzvědné služby MI 6/SIS, který sloužil ve Washingtonu, moskevskou centrálu na riziko jejich odhalení.
29. 8. 1949: Na střelnici v Semipalatinsku v sovětském Kazachstánu tajně vyzkoušeli Sověti svou první atomovou bombu.
10. 9. 1949: Vzorky ovzduší, které nabralo americké průzkumné letadlo nad Pacifikem, ukázaly, že Sověti uskutečnili tajně atomový výbuch. Byla to puma plutoniová, kopie zkoušky Trinity a shozené na Nagasaki. Konstruktéři se hlavně opírali o informace Fuchse a Halla.
23. 9. 1949: Prezident Truman oznámil světu, že Sověti mají atomovou bombu.
Podzim 1949: Hall ukončil podávání informací Sovětům – bombu mají. Marně ho přesvědčovali, aby pokračoval. Do podezření FBI se dostal před 2 roky, ale obvinění odmítl.
29. 10. 1949: FBI získala jistotu, že sovětským agentem je Fuchs, upozornila na to britskou kontrašpionáž MI 5.
Zima 1949–1950: FBI zjistila, že Bruno Pontecorvo, který spolupracoval s Fermim, byl komunistou. MI 5 si ověřila ve Švédsku, že i jeho paní byla členkou KS. Pontecorvo je další rizikovou osobou v Harwellu. O svých problémech sám začal komunikovat s bezpečnostním důstojníkem.
13. 1. 1950: Fuchs se přiznal vyšetřovateli Williamu Skardonovi z MI 5, že pracoval pro Sověty.
2. 2. 1950: Britové zatkli Fuchse. Při výsleších identifikoval svou spojku z doby války Ursulu Beurtonovou a mluvil i o spojce v USA „Raymondovi“, který byl chemik.
Únor 1950: Gardner rozluštil telegram z New Yorku, podle něhož pracoval v Los Alamos sovětský agent.
1. 3. 1950: Fuchs odsouzen do vězení na 14 let.
10. 3. 1950: FBI vypátrala mezi levicovými chemickými inženýry tři možné kandidáty na sovětskou spojku. Fuchsovi ukázali jejich snímky – poznal Golda.
15. 5. 1950: FBI začala vyslýchat Golda, který účast na špionáži popíral.
23. 5. 1950: Gold se konečně přiznal. Krátce nato promluvil o vojákovi, který mu dal v Albuquerque informace pro Sověty, měl ženu Ruth. Podezření se zúžilo na Davida Greenglasse.
15. 6. 1950: Na fotografii Greenglasse poznal Gold člověka, jemuž dělal spojku. Odpoledne Greenglasse FBI zatkla a on se částečně přiznal.
16. 6. 1950: Agenti FBI navštívili Julia Rosenberga a odvedli ho k výslechu na stanici – podezřívali ho, že měl v depeších z New Yorku krycí jméno „Antenna“ a „Liberal“.
25. 6. 1950: Vojska severokorejských komunistů přepadla Jižní Koreu. Vznikly obavy, že je to předehra ke třetí světové válce. Ve světě zavládlo velké napětí.
17. 7. 1950: Julius Rosenberg byl zatčen.
25. 7. 1950: Pontecorvova rodina odjela z Anglie do Evropy na dovolenou.
11. 8. 1950: Ethel Rosenbergová byla zatčena.
1. 9. 1950 Rodina Pontecorva odletěla do Finska a odtud do SSSR.
21. 9. 1950: Britské úřady začaly pátrat po Pontecorvovi a jeho rodině.
Listopad 1950: Maclean se stal vedoucím amerického odboru na ministerstvu zahraničí. Do Moskvy předával zprávy o možnosti atomového bombardování severní Koreje, případně komunistické Číny, americkými letadly.
9. 12. 1950: Gold odsouzen na 30 let vězení.
Březen 1951: Soud s Rosenbergovými.
9. 4. 1951: Rosenbergovi odsouzeni k trestu smrti.
10. 4. 1951: Greenglass odsouzen na 15 let do vězení.
Polovina dubna 1951: Philby zjistil, že dešifrování depeší v projektu Venona se blíží k odhalení Macleana. Požádal diplomata Burgesse, aby se nechal kvůli dopravním přestupkům vypovědět z USA, takže může včas varovat Macleana.
7. 5. 1951: Burgess přistál v Anglii.
Začátek května 1951: Příslušníci MI 5 a FBI se shodli, že agentem „Homérem“ je bývalý první tajemník britské ambasády ve Washingtonu Donald Maclean-„Leaf“.
28. 5. 1951: Policie zjistila, že Maclean tajně opustil svůj dům a zmizel, aby se vyhnul zatčení. Utekl spolu s Guy Burgessem, sovětským špionem „Hicksem“. Později se vynořili v Moskvě. CIA podezírala spojovacího důstojníka MI 5-MI 6 v USA Kima Philbyho, že je rovněž sovětským vyzvědačem a přes Burgesse, který nedávno opustil Washington, Macleana varoval.
1951: Na štůčku papírů, který našli u Burgesse, je písmo Johna Cairncrosse, vysokého úředníka ministerstva financí. Jeho výslech na MI 5 k ničemu nevedl, neměli proti němu důkazy a on podezření odmítl. Raději odjel do Říma jako úředník OSN, později pracoval i v USA, nakonec žil ve Francii.
1952: Nunn May se po předčasném propuštění vrátil přednášet na univerzitu v Cambridge, později pracoval v Ghaně.
1. 11. 1952: Američané vyzkoušeli v atolu Eniwetok v Tichomoří první vodíkovou bombu.
5. 3. 1953: Zemřel sovětský diktátor Josef Stalin.
6. 3. 1953: Do redakce časopisu Life přišel Vladimír Orlov, bývalý generál NKVD, který zběhl koncem 30. let, a nyní vypověděl všechno, co věděl o sovětských špionážních sítích v Evropě. Do té doby mlčel, protože po svém útěku Stalinovi napsal, že kdyby se mstil na jeho příbuzných, všechno vyzradí.
19. 6. 1953: Rosenbergovi byli popraveni.
12. 8. 1953: Sověti otestovali první vodíkovou bombu. Vycházeli z koncepce Andreje Sacharova, tentokrát k tomu nepoužili žádné informace získané špiony.
1955: Philby musel odejít ze služeb MI 6. Deník Observer a týdeník Economist ho poslaly jako stálého zpravodaje na Blízký Východ do Bejrútu.
22. 6. 1959: Britové propustili Fuchse z vězení a prvním letadlem ho poslali do východního Německa (NDR).
1960: Američané propustili z vězení Greenglasse, po dvou třetinách trestu.
1961: Za Caincrossem, který žil v Itálii, vyrazili důstojníci MI 5. Přiznal se jim, že pracoval pro Sověty od 1939 jako „Mollière“.
Léto 1962: Flora Solomanová prozradila kontrašpionáži MI 5, že Philby, její bývalý milenec, ji před odjezdem na španělské občanské války v únoru 1937 lákal ke špionáži pro Sověty.
Leden 1963: Nicholas Elliot z MI 6 přiletěl za Philbym do Bejrútu a neoficiálně ho vyzpovídal. Philby se přiznal, že slouží Moskvě od 1934.
23. 1. 1963: Londýn se dověděl, že Philby zmizel, patrně odplul na sovětské lodi. Za několik měsíců se vynořil v Moskvě.
5. 8. 1963: Podepsána dohoda o zákazu atomových zkoušek v ovzduší, pod vodou a ve vesmíru.
23. 4. 1964: Správce královských uměleckých sbírek Anthony Blunt se při 12. výslechu na MI 5 přiznal, že byl sovětským špionem, poslední úkol však plnil před 19 lety. A potom musel také vyčistit Burgessův byt, aby se na nic nepřišlo.
1965: Američané propustili na svobodu Golda.
1978: Pontecorvo, který pracoval ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy, navštívil rodnou Itálii.
1979: Vyšla dokumentární kniha o světě studentů ve 30. letech v Cambridge, byl v ní vylíčen i Blunt. Na tento skandál reagovala královna odnětím rytířského titulu.
Říjen 1990: Bývalý podplukovník KGB Oleg Gordivejskij, který utekl do Británie, vydal knihu, v níž upozornil, že Cairncross byl „mužem číslo pět“.
22. 9. 1991: Cairncross se konečně přiznal v interview pro pařížský deník Monde ze špionáže pro Moskvu.
1992: FBI odhalila „polovinu, možná méně než polovinu“ mé sítě v USA – tvrdil plukovník KGB Anatolij Jackov Michaeli Dobbsovi z deníku Washington Post.
Únor 1996: Deník Washington Post odhalil, že agent „Mlad“ byl Ted Hall. Údajný špion toto obvinění odmítl.
1997: Vyšla biografie Halla, v níž se autorům přiznal ke špionáži.
Podle bývalého šéfa archivu rozvědky NKVD-KGB Vasilije Mitrochina, který uprchl do Británie, měla rezidentura v USA v březnu 1941 už 221 agentů, z toho 41 technicky orientovaných.
Američané neměli za války a dlouho po ní žádného důvěryhodného špiona v SSSR, který by měl znalosti o nových zbraních.
Otištěno na iDnes.Technet 6. 8. 2015

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz

Lubomír Stejskal
8. 2. 2025

I v demokracii můžou volby dopadnout špatně.

Aston Ondřej Neff
8. 2. 2025

Třeba mě zažalujou, kéž by mě zažalovali, Okamurovi to vyšlo.

Hyena Neff
8. 2. 2025

V neděli odpoledne krásně svítilo sluníčko.

Lika
8. 2. 2025

Kalendář

Robert Troška
8. 2. 2025

Museli bychom někoho propustit.... Tak to je obrovská tragédie.

Aston Ondřej Neff
6. 2. 2025

Na zadní se proti Evropské komisi postavili ministr průmyslu a ministr životního prostředí.

Aston Ondřej Neff
7. 2. 2025

Přicmrdálky a žalobníky mají přece všichni rádi!

Gustav Sitař
6. 2. 2025

„Nebílí“ utlačovaní Američané měli vytvořit základnu Demokratické strany.

Aston Ondřej Neff
8. 2. 2025

Třeba mě zažalujou, kéž by mě zažalovali, Okamurovi to vyšlo.

Chechtavej tygr
8. 2. 2025

Stojí nervózní chlap na mostě, na krku má provaz...

Petr Kamberský
8. 2. 2025

Diplomat, který občas mluví jako opak diplomata. Tomáš Pojar. Muž, jenž coby poradce pro národní...

Lidovky.cz, ČTK
8. 2. 2025

Při nehodě autobusu v jižní části Mexika v sobotu ráno místního času zahynulo přes 30 lidí, píše...

Lidovky.cz, ČTK
8. 2. 2025

Celkem 250 tisíc lidí v sobotu přišlo v Mnichově na demonstraci proti spolupráci demokratických...

8. 2. 2025

Komunistický režim používal směrem k západním mocnostem frázi „dohnat a předehnat“ tak často, až se...

Jan Veselý
8. 2. 2025

Policie vyšetřuje šikanu dívky ze sedmé třídy základní školy v Hodoníně. Na webech běhá sestříhané...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz