Teroristická hrozba ze strany Íránské islámské republiky – a jejích proxy spojenců Hamásu a Hizballáhu – v Evropě neustále roste. Evropští lídři se však pilně zabývají tím, jak zabránit Izraeli v eliminaci vojenského potenciálu Hamásu v Pásmu Gazy a Hizballáhu v Libanonu, přestože by to vedlo ke snížení schopnosti těchto teroristů operovat v Evropě.

Ještě před masakrem spáchaným v Izraeli 7. října 2023 ředitel Mosadu David Barnea v září 2023 řekl, že izraelské zpravodajské služby ve spolupráci se svými zahraničními partnery zabránily jen za poslední rok 27 teroristickým útokům zorganizovaných Íránem „po celém světě – v Evropě, Africe, na Dálném východě a v Jižní Americe.“

Jen o tři měsíce později byli v prosinci 2023 zatčeni členové teroristických buněk napojených na Hamás v Dánsku, Německu a Nizozemsku, kteří plánovali útoky na židovské cíle. Zbraně určené pro akce v Německu a Nizozemsku byly nalezeny v Bulharsku. Čtyři muži zatčení v Německu shromažďovali podle německých žalobců zbraně a „snažili se být připraveni na potenciální teroristické útoky proti židovským institucím v Evropě.“

Podle údajů z roku 2023 zveřejněných Spolkovým úřadem pro ochranu ústavy (BfV) působí jen v Německu přibližně 450 agentů Hamásu. V roce 2022 úřad varoval:

„Hamás vnímá západní země, jako je Německo, jako bezpečnou základnu, ve které se může soustředit na shromažďování finančních darů, nábor nových příznivců a šíření své propagandy.“

V Německu je navíc nejméně 1 900 členů Muslimského bratrstva. Katarská televize Al-Džazíra, hlavní mediální sponzor a propagátor Muslimského bratrstva, o tomto hnutí řekla: „Po celou dobu své existence se vždy drželi svého ideálu společnosti řízené islámskými zákony a morálkou.“ Motto Muslimského bratrstva je:

„Alláh je náš cíl; Prorok je náš vůdce; Korán je náš zákon; Džihád je naše cesta; zemřít na cestě Alláha je naší nejvyšší nadějí.“

V únoru 2024 belgický ministr spravedlnosti potvrdil, že Hamás působí v Bruselu – de facto hlavním městě Evropské unie – prostřednictvím sítě proxy organizací, které pro něj v Evropě získávají peníze a snaží se zlepšit jeho mediální obraz. Belgické úřady nicméně působení těchto organizací nijak nebrání.

Jediný židovský poslanec zasedající v belgickém federálním parlamentu Michael Freilich na adresu ministra spravedlnosti řekl:

„Takže vy jste nejdříve přiznal, že Hamás je u nás aktivní a pak jste řekl, že zde může působit, protože v Belgii nedělá nic extremistického? A teď říkáte, že u nás shromažďuje finance, a to je přece nelegální. To mi nedává smysl.“

Vlastní organizaci má v Evropě také Hizballáh. Zpráva Europolu z roku 2022 konstatovala:

„Síť spolupracovníků vybudovaná Hizballáhem v EU je podezřelá z přepravy a distribuce nelegálních drog, obchodu se střelnými zbraněmi a praní špinavých peněz.“

Hizballáh působí v Evropě již delší dobu. V roce 2012 Hizballáh zorganizoval pumový útok na autobus převážející izraelské turisty v bulharském Burgasu, při němž zahynulo šest lidí a desítky dalších lidí byly zraněny. V Německu je asi 1 250 členů Hizballáhu.

Podle odborníků evropské země pronikání Íránu do Evropy prostřednictvím jeho teroristických proxy organizací prostě ignorují.

„Hamás působí v Evropě asi 30 let. To je veřejné tajemství,“ okomentoval situaci Lorenzo Vidino, ředitel programu o extremismu na Univerzitě George Washingtona a expert na Muslimské bratrstvo. „Samozřejmě o sobě neříkají, že patří k Hamásu,“ dodal Vidino. (Hamás je v Evropské unii zakázán.)

„Budou se jmenovat třeba Konference Palestinců v zahraničí, Palestinci v té a v té zemi, Palestinští studenti v zahraničí a tak dále. Ale když budete trochu pátrat, tak zjistíte, kdo jsou lidé stojící za těmito skupinami a jaké jsou jejich vazby. Je to vždy stejná skupina 20–25 lidí.“

„Jejich propaganda, jejich působení na sociálních sítích, to všechno je Hamás. A je to veřejné a dobře viditelné. Je to typická taktika Muslimského bratrstva. Přicházejí s milionem různých názvů pro své organizace, a to ze dvou důvodů: Za prvé, chtějí udělat dojem, že je to široké hnutí, takže když zorganizují veřejnou akci, bude tam 50 zúčastněných organizací, a když zveřejní dopis, bude tam 50 signatářských skupin. Za druhé, pokud bude jedna z těchto skupin zakázána orgány činnými v trestním řízení, tak tu stále ještě zůstanou ty ostatní.“

Vidino dodal, že vyšetřování Hamásu ze strany evropských orgánů v Evropě naprosto selhalo.

„Podívali jsme se na vyšetřování vedená proti finančním sítím Hamásu na Západě za posledních 25–30 let a zjistili jsme, že to je úplná katastrofa. Vyšetřování byla z velké části neúspěšná.“

„Některé klíčové osoby byly vyšetřovány. Občas byly zatčeny, obviněny, ale nic z toho nakonec nebylo – až na pár výjimek….“

„Hlavním problémem je, že Hamás pro bezpečnostní síly ve skutečnosti nebyl nikdy prioritou. Ty mají omezené zdroje. Země jako Belgie raději investuje své zdroje do pátrání po členech ISIS, kteří představují bezprostřednější bezpečnostní hrozbu.“

Podle Dannyho Citrinowicze, výzkumného pracovníka izraelského Institutu pro studia národní bezpečnosti (Institute for National Security Studies) a spolupracovníka washingtonského think tanku Atlantic Council:

„V Evropě jsou za hlavní teroristickou hrozbu považovány sunnitské skupiny jako al-Káida a ISIS. Ve skutečnosti nevidíte, že by Evropané podnikali nějaké kroky proti šíitskému radikalismu. Myslí si, že mají naléhavější problémy.“

Podle Matthewa Levitta, spolupracovníka Washingtonského institutu pro politiku Blízkého východu (Washington Institute for Near East Policy), stál Írán za posledních pět let jen v Evropě za nejméně 33 teroristickými spiknutími, které se odehrály také ve Švédsku a Spojeném království.

V tom všem hrají ústřední roli Íránské revoluční gardy (IRGC). Jak uvedl Kongres USA, IRGC „cvičí, financují, vyzbrojují své spojence na celém Blízkém východě i v zahraničí, sdílí s nimi zpravodajské informace a útočí na evropské i americké civilisty.

Jak popsal deník Wall Street Journal, IRGC připravily a vycvičily také teroristy Hamásu a Palestinského Islámského džihádu k masakru spáchanému v Izraeli 7. října 2023.

„Důstojníci Íránských revolučních gard od srpna spolupracovali s Hamásem na plánování vzdušné, pozemní a námořní invaze.... Podrobnosti operace byly upřesněny během několika setkání v Bejrútu, kterých se zúčastnili důstojníci IRGC a zástupci čtyř Íránem podporovaných militantních skupin, včetně Hamásu, který drží moc v Pásmu Gazy, a Hizballáhu, šíitské militantní skupiny a politické frakce působící v Libanonu....“

Kongres USA, Izrael a tisíce Íránců naléhaly na Evropskou unii, aby označila IRGC za teroristickou organizaci. V loňském roce přijal Evropský parlament v tomto smyslu usnesení schválené drtivou většinou poslanců, ale EU přesto odmítá označit IRGC za teroristickou organizaci. Podle šéfa zahraniční politiky EU Josepa Borrella tomu brání právní překážky, toto tvrzení však bylo vyvráceno jako lživé.

V dubnu 2023 podepsala skupina složená z více než 130 členů Kongresu USA z obou hlavních politických stran dopis vyzývající EU, aby označila IRGC za teroristickou organizaci. O IRGC se tam píše: „Ze své vlastní vůle a otevřeně provedly spiknutí zaměřené proti občanům zemí EU.“

V dopise stálo: „Vzhledem k rostoucí hrozbě, kterou Írán pro členské státy EU a jejich občany představuje, vás naléhavě žádáme, abyste se touto otázkou zabývali s maximální naléhavostí.“

Evropští lídři nepovažují tento problém za naléhavý, což pro Evropany může skončit katastrofou. Írán pokračuje v zásobování Ruska vojenským materiálem a íránské drony dál ničí Ukrajinu. Írán vlastní balistické rakety, které mohou zasáhnout Evropu, a je jen krůček od získání jaderných zbraní, pokud je už nemá.

Kdy začne EU brát tuto hrozbu vážně?

Robert Williams je americký výzkumník.

https://www.gatestoneinstitute.org/206;12/hamas-hezbollah-europe

Překlad: René David

Poskytl Gatestone Institute