Zatím jenom propagačně se nový poslanecký klub Evropského parlamentu EFD (Evropa svobody a demokracie) „proslavil“ tím, že se na zahajovacím jednání parlamentu postavili jeho členové (mezi nimi i český zástupce Petr Mach) čelem zády k orchestru a vlajce EU.

Jeden z potentátů UKIP, která dodala polovinu poslanců EFD, se vyjádřil tak, že symboly EU jsou symbolem otroctví (!!!) uvnitř politické unie. Cožpak, pánové z UKIP a spolu s nimi držící basu Petr Mach získali lacinou popularitu a pokud se řídí heslem „Je jedno, co se o nás píše, hlavně že se píše“, mohou být spokojeni.

V každém případě, po letošních volbách do EP bude v tomto orgánu živo. Zprávy sice nehovoří o tom, zda se k „odporu“ přidali i poslanci strany Marie Le Pen z Francie apod., nicméně o podobné cirkusácké kousky asi skutečně nebude v novém EP nouze.

V dávných dobách Eurovize a Intervize se před mezinárodním vysíláním "ze Západu" vysílala znělka Eurovize. Občas českoslovenští cenzoři zaspali a znělka jim prolétla do naší sítě. My jsme pak na to koukali se žárlivostí, co že to mají na Západě. To byla tehdy pro nás „hymna Západu“. Dnes je samozřejmě jiná doba a nevzpomínám na dávné časy z nostalgie. Spíše chci jen ukázat, jak se Evropa poté, co EU expandovala až k ruským hranicím, proměnila. Z prestižního klubu někdejšího EHS je dnešní EU jakýmisi „evropskými spojenými národy“, které řada politiků viní z neschopnosti. Tak náš Petr Mach si „posvítil“ na euronesmysly a zdá se, že ho jeho představa o tom, že v EP je třeba hlavně provokovat, nepustila.

Nicméně, chci na tomto místě připomenout události z podzimu 1938. Tehdy nás představitelé Velké Británie a Francie prodali Hitlerovi v Mnichovské dohodě. Byla to z pohledu Velké Británie jasná manifestace politiky „skvělé izolace- splendid isolation“. Tehdejší britský premiér Neville Chamberlain se vrátil do Británie jako velký mírotvůrce, který „zachránil mír“. Dnes bychom s použitím vžité terminologie označili britského premiéra za „euroskeptika“. Politika UKIP navazuje de facto na tuto chamberlainovskou „tradici“ a ráda by Velkou Británii opět uvedla do stavu blažené skvělé izolace od záležitostí Evropy. Že je to pro Evropu nebezpečné, netřeba dlouho vysvětlovat.

Mohlo by se nám, pane Petře Machu, docela dobře stát, že v několika letech budeme Evropu setsakra potřebovat. Jestliže se dnes ostentativně předvádíte jako pan „chytrý a svobodný“, co budete říkat, až se současný předseda UKIP po možném vítězství v britských parlamentních volbách dohodne s Putinem na novém dělení Evropy o nás bez nás, protože se bude chtít zbavit „otroctví politické unie“. Dnes se svobodně otáčíte zády, abyste zítra sledoval, jak si vaši současní političtí spojenci myjí nad EU ruce?