Konečně platí, že prioritou je vnější hranice EU

Každý systém je odolný podle toho, jak silný je jeho nejslabší článek. Platí to i pro Schengen, prostor bez kontroly vnitřních hranic v EU. Jaký je jeho nejslabší článek? Asi to nebude volný pohyb zboží ani turistů, tomu se tleská. Horší je, když do systému pronikne terorista. Třeba Tunisan Bráhím Ísáví: coby uprchlík se dostal do Itálie, ale když měl být vyhoštěn, v rámci Schengenu odejel do francouzského Nice, kde v kostele podřízl dvě ženy a kostelníka.

Kde se stala chyba? Pokrokář řekne, že ve slabé regulaci nožů. Zásadní odpůrce institucí EU typu Václava Klause namítne, že už v samotném zrušení kontrol vnitřních hranic. Na východě EU, ve Visegrádské skupině, ovšem převládá názor, že chyba spočívá v malém důrazu na ochranu vnější hranice Schengenu i celé EU.

Na tom není nic nového. Zásadně nové je ale to, co se stalo v úterý, leč mediálně to podlehlo tématům amerických voleb či druhé vlny pandemie. Angela Merkelová a Emmanuel Macron (sekundovali jim Sebastian Kurz a Mark Rutte) se při telekonferenci shodli, že schengenský prostor potřebuje reformu s důrazem na posílení ochrany vnější hranice EU. Na první pohled šlo o nezávazné jednání, o reformě se rozhodne až v květnu. Ale pokud se na něčem shodnou lídři Německa, Francie, Rakouska a Nizozemska, není to mlácení prázdné slámy.

Je to satisfakce pro visegrádskou čtyřku. Pilíře EU přijaly argument, který Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko hlásají už léta – a bývaly za to i peskovány s tím, že nebudou-li přijímat běžence podle kvót, ohrozí volnost vnitřních hranic Schengenu. Teď Macron zdůrazňuje, že vnitřní hranice musí zůstat volné, leč ostraha té vnější musí posílit. „Je nezbytné vědět, kdo do schengenského prostoru přichází a kdo ho opouští,“ řekla Merkelová. Leckdo by se zeptal, proč tedy před pěti lety otevřela hranice bez kontrol. Držme se ale raději toho, že konečně posiluje racionalita. Nicméně otázky, proč to nešlo dříve, se nezbavíme.

LN, 13.11.2020