Zeď zadržovala vlastní občany, ne hrozbu zvenčí

Dějiny znají řadu zdí či obranných valů. Od velké čínské zdi přes římské valy v Británii až po „protiteroristickou bariéru“ Izraele vůči Palestincům. Ale jen „protiimperialistický ochranný val“ z Berlína silně pronikl do popkultury (viz projekt The Wall skupiny Pink Floyd). Berlínská zeď se začala stavět před 60 lety. Vydržela 28 let, mnohem méně, než si její komunističtí strůjci přáli. Přesto se dodnes připomíná, leč někdy způsobem až příliš pokrouceným.

Působí až umanutě, jak se konstruují příměry s Berlínem. Jakmile se někde objeví bariéra, jež má omezit volný přístup rizika či hrozby, hned je po ruce přirovnání k berlínské zdi. Bylo to tak před dvaceti lety, kdy Izrael začal stavět bariéru podél Západního břehu Jordánu, aby čelil vlně teroru za druhé intifády. Bylo to tak před šesti lety, kdy Maďarsko začalo stavět plot na vnější hranici EU (maďarsko-srbské), aby čelilo proudu běženců a migrantů.

Příměr s berlínskou zdí je natolik chytlavý i rozšířený, že má smysl ho uvádět na pravou míru. A to způsobem, který pochopí i žák základní školy. Takže po lopatě. Berlínskou zeď postavil komunistický režim NDR výhradně proto, aby zadržoval své vlastní občany mířící na Západ. Což je úplný protipól toho, proč Izrael stavěl bariéru vůči Západnímu břehu či Maďarsko budovalo plot na vnější hranici EU – proti hrozbě zvenčí. To je teď hlavní motiv stavby plotů: amerického vůči Mexiku, španělského vůči Maroku, litevského či lotyšského vůči Bělorusku… Tyto ploty se staví jen proto, aby snížily riziko hrozby zvenčí, ne aby znevolnily vlastní občany. Míří proti smyslu berlínské zdi, přesto jsou s ní spojovány.

Je to rozdíl tak očividný a banálně známý, že se člověk až stydí na něj upozorňovat. Ale vidí-li, jak pokrokáři přirovnávají záchytná střediska pro ilegální migranty k Osvětimi (ozývají se proti tomu i lidé přeživší holokaust) i různé ploty k berlínské zdi, pro jistotu připomene: ta zeď opravdu měla držet nevolníky uvnitř, nikoliv jiné lidi venku.

LN, 13.8.2021