19.3.2024 | Svátek má Josef


FRANCIE: Židé v obležení

24.3.2023

Francouzská židovská komunita s přibližně 440 000 členy je největší v Evropě a třetí celosvětově, hned za Izraelem a USA. Mylná je domněnka, že francouzští Židé žijí v blahobytu, většina původních Židů byla zavražděna nacisty v době šoa a tři čtvrtiny dnešní komunity tvoří sefardští a orientální Židé ze severní Afriky. Jejich rodiny se přestěhovaly do Francie většinou v období mezi vznikem Státu Izrael v roce 1948 a vyhlášením nezávislosti Alžírska roku 1962. Jenže mnozí Židé imigrovali do Francie zároveň s muslimy, kteří prchali před konfliktem a utrpením ze stejných zemí- Alžírska, Maroka a Tuniska. Často se usazovali ve stejně chudých čtvrtí Paříže, Marseille a dalších měst. Velká část dnešní vlny antisemitského násilí se odehrává v těchto „přistěhovaleckých“ čtvrtí.

Stopy klasického evropského antisemitismu jsou mezi mnohými levičáky stále patrné, což se projevuje neadekvátní kritikou Izraele nebo zaujímání tradičně proarabských postojů. Původci většiny konkrétních antisemitských útoků ve Francii jsou dnes tlupy mladých muslimských přistěhovalců. V roce 2001 v době druhé palestinské intifády v Izraeli vzplály ve Francii bouře protižidovských útoků páchaných mladými muslimy. Toto násilí doutná a vždy, když dochází ke konfliktu na Blízkém východě, se znovu rozněcuje. Roku 2006, když probíhal libanosko-izraelský konflikt byl v Paříži unesen, mučen a brutálně zavražděn 23letý francouzský Žid Ilan Halimi 27člennou člennou skupinou mladých muslimů, která si říkala gang „Barbarů“ v čele Youssoufem Fofanou . Synagogy byly pleněny i během dvou konfliktů v Gaze (2008-2009, 2012), obzvláště brutální čin se odehrál roku 2012, kdy 23letý muslimský terorista Mohammed Merah zastřelil před budovou židovské školy Ozar Hatorah v Toulouse rabína a učitele Jonathana Sandlera (30), jeho dva syny Aryeho (6), Gabriela (3) a Miriam Monsenogo (8), která byla dcerou ředitele této školy Yaacova Monsenogo.

Řada dalších dramatických teroristických atentátů zasáhla Paříž. Roku 2015 islámský terorista Amedy Coulibaly (32) zaútočil židovský košer obchod Hyper Cacher a zastřelil čtyři lidi Yohana Cohena (20), Philippe Brahama (45), Françoise-Michela Saada (64) a Yoava Hattaba (21). Roku 2017 malijský muslim Kobili Traoré (27) umučil 65letou ortodoxní Židovku, lékařku a učitelku Sarah Halimi, kterou posléze vyhodil z okna jejího bytu, o rok později roku 2018 dva muslimové, ubodali, znásilnili a posléze upálili osmdesátipětiletou přeživší holocaustu Mireille Knoll. Po těchto teroristických útocích byla při návštěvě židovských obcí v různých evropských zemí cítit atmosféra strachu a obležení. Židovské školy a školky jsou obrněné jako pevnosti. Synagogy, židovská muzea a komunitní centra jsou vesměs vybavena rámy a detektory kovů a vchody hlídají ozbrojené stráže.

Mnohá francouzská města s kdysi početnými židovskými komunitami se vylidňují, ve městě Aulnay-sous-Bois zůstalo z 600 židovských rodin pouze 100 (od roku 2000), v Le Blanc-Mesnil se počet židovských rodin snížil ze 300 na 100, v Clichy-sous-Bois z kdysi 400 rodin přežívá dnes již pouze 80, v La Courneuve počet židovských rodin poklesl ze 300 na 80.

Násilné útoky v Paříži a jinde jen dále posílily obavy Židů o svou bezpečnost. Naděje, že je vlády budou chránit, pomalu mizí. A před čím by je vlastně měly chránit? Navzdory veřejnému rozhořčení a pochodům solidarity se světoví vůdci ještě zdráhají tuto hrozbu jasně pojmenovat. Na shromážděních se mluvilo zároveň o antisemitismu a islamofobii, jakoby šlo o dvě rovnocenná nebezpečí, která stejným způsobem terorizují desítky nevinných lidí. Francouzští a obecně evropští Židé jsou nyní vystaveni mimořádně toxické kombinaci nepřátelských faktorů.

Prvním z nich je levicový antisemitismus, který v Evropě stále přetrvává a projevuje se obsedantním hanobením Izraele. K tomu přistupuje násilí rozmáhající se mezi potomky muslimských přistěhovalců ze severní Afriky a Blízkého východu. A konečně je zde fenomén džihádistů, mladých evropských muslimů, kteří se vracejí do svých rodných zemí z Jemenu, Iráku či Sýrie, kde získali válečné zkušenosti a nyní se vrhají na snadnou kořist, jimiž jsou židovští civilisté.

Není divu, že Židé začínají opouštět Francii ve velkém počtu. Od roku 2000 až do současné doby, deseti tisíce Židů již ze země odešlo a mnozí další plánují budoucí emigraci.