30.10.2020 | Svátek má Tadeáš


EVROPA: Z Británie do EU

13.2.2020

Sirény z Bruselu vábí Skoty

Podlehnou jim statečná srdce a utečou z ostrovní monarchie, aby se mohla vrátit do Evropské unie?

Skotská vláda se snaží restartovat myšlenku skotské nezávislosti. Spojuje ji s návratem do Evropské unie a argumentuje tím, že se situace od roku 2014, kdy Skotové odchod z monarchie v referendu odmítli, výrazně změnila.

Spojené království vystoupilo z Evropské unie, a to proti vůli Skotů, kteří před třemi lety hlasovali v přesvědčivém poměru 62 ku 38 pro setrvání v bruselské Evropě. Angličané a Velšané je však přehlasovali.

Padl tak nejspíš důvod, který některé Skoty před tím přiměl dát v referendu hlas proti nezávislosti na britské koruně.

Probruselským Skotům, kteří šli hlasovat o nezávislosti bylo jasné, že jejich samostatná země by se z Evropské unie musela poroučet a žádat o členství, vyjednávat, čekat… Možnost, že Británie z Unie za několik let odejde, si málokdo z nich připouštěl.

Teď se poměry změnily, Skotsko s celou monarchií z Evropské unie vystoupilo. Nezávislost by tedy pro Skoty mohla být začátkem „návratu do Evropy“.

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová v den brexitu (31. ledna), pronesla plamenný projev, ve kterém pravila, že Skotové cítí smutek a hněv a vyslovila přesvědčení, že se do srdce Evropy brzy vrátí.

Donald Tusk, bývalý prezident Unie, se v návalu upřímnosti neudržel, a v rozhovoru pro stanici BBC řekl, že „všichni tady v Bruselu i dál v Evropě by tím byli nadšeni“.

Empatie k návratu „ztracených“ Skotů potvrdili BBC i další nejmenovaní funkcionáři z unijních struktur.

Čím dřív, tím snáz

Je nicméně patrné, že pro Skoty by nebyl idylický ani odchod z Británie, ani návrat do Unie.

Vláda v Edinburghu vedená Skotskou národní stranou to vidí pochopitelně optimisticky. V průvodci skotskou nezávislostí (bílé knize), kterou vydala před pěti lety k referendu, píše, že příjmy z těžby ropy a zemního plynu u pobřeží umožní financovat instituce samostatného státu, jeho služby i sociální programy.

Jenže zpráva londýnského Ústavu pro rozpočtové studie Finanční udržitelnost nezávislého Skotska připomíná, že těžba je na ústupu. Snadno přístupná ložiska jsou vyčerpána a dobývat zbývající hůře dostupné zásoby surovin bude čím dál méně rentabilní.

Pro Skoty by tedy exit z monarchie byl spojen s vyššími daněmi a rozpočtovými škrty. Tím spíš, že Evropská unie požaduje na členských i kandidátských státech, aby držely deficit pod třemi procenty hrubého domácího produktu. Prognóza Úřadu pro příjmy a výdaje skotské vlády přitom upozorňuje, že samostatné Skotsko by za nynější rozpočtové politiky mělo deficit sedmiprocentní.

Z výše deficitu by Brusel neustoupil a není ani jasné, zda by byl ochoten zbavit Skoty aspoň závazku přijmout euro. Skotové si stůj, co stůj chtějí ponechat libru, samosebou tu skotskou.

Co víc, Brusel trvá na tom, aby zboží, které směřuje na vnitřní trh, podléhalo kontrole. A protože vláda Jejího Veličenstva chce království z vnitřního trhu i celní unie stáhnout, po vstupu Skotska do Evropské unie by se kontroly týkaly jeho hranice s Anglií. Přes ni přitom prochází do Skotska a ze Skotska většina zboží.

Boris říká „NO“

Není pochyb, že mnoho Skotů by v dalším referendu náklady a výnosy exitu z monarchie zvažovalo. Kdyby se obyvatelé severní části britského ostrova nechali vést pouze srdcem, byli by už z monarchie pryč, anebo by aspoň v průzkumech stoupenci nezávislosti dominovali.

Jenže výsledky sond sociologických agentur jsou už roky vyrovnané. Podle nejnovějšího průzkumu YouGov z letošního ledna by zastánci nezávislosti zvítězili poměrem 51 ku 49.

YouGov k výsledku podotýká, že to je první vítězství tábora „YES“ od roku 2015. Je však na hraně statistické chyby. Především ale průzkum spadá do doby krátce před brexitem a nedlouho po volbách do Dolní sněmovny, ve kterých zvítězili konzervativci. Jejich vůdce Boris Johnson, jak připomíná komentátorka deníku Guardian Vonny Leclerková, je přitom ve Skotsku populární obdobně jako (paušální) daň z hlavy, se kterou v roce 1990 narazila Margaret Thatcherová.

Pro úplnost připomínám, že před pěti lety v referendu odmítli Skotové nezávislost v poměru 55,3 ku 44,7. Průzkumy přitom předpovídaly podstatně vyrovnanější výsledek.

A jak to je s poptávkou po druhém referendu? Patrně leckoho překvapí, že mezi Skoty je nízká. Ze zmíněného průzkumu YouGov vyplývá, že požadavek premiérky Sturgeonové, aby referendum bylo vypsáno ještě letos, podporuje jen 34 procent Skotů, 54 procent je proti.

Také proto může Boris Johnson lehce odmítat žádost skotského kabinetu o vypsání nového všelidového hlasování.

Jak to dopadne?

Boris Johnson a vláda Jejího Veličenstva letos ani v příštích letech referendum o nezávislosti Skotska nepovolí.

Pokud by se ve Skotsku někdy v budoucnu druhé referendum pořádalo, jeho výsledek by záležel na tom, zda voliči budou hlasovat srdcem, nebo hlavou – zda se rozhodnou emocionálně, anebo si spočítají náklady a výnosy. Vzhledem k příslovečné skotské šetrnosti bych doporučil sázet na druhou možnost.

Kdyby si Skotové přece jen odhlasovali nezávislost, není jasné, zda by v dalším referendu vábení bruselských sirén podlehli a podpořili vstup do Evropské unie. Podstatná část voličů Skotské národní strany, která usiluje o nezávislost, hlasovala pro brexit a vyhlídka na „tvrdou“ hranici mezi Skotskem a Anglií není pro Skoty lákavá.

Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.