28.10.2021 | Den vzniku samostatného československého státu


EVROPA: Pijeme už mléko klonů?

9.8.2010

Než se stačila Evropská komise rozhoupat a zakázat klony hospodářských zvířat, už jsou prý tato monstra mezi námi. Ba co hůře, v Evropě prý už nevědomky pijeme mléko a baštíme hovězí z klonovaných krav. Přiznala to švýcarská vláda, psal o tom americký New York Times i britské Timesy.

Od Jadranu sice ještě nedorazila zpráva o tom, že tamní žraloci spořádali svou každoroční porci českých učitelek, ale jinak je okurková sezóna ve sdělovacích prostředcích v plném proudu. Někde už se objevily záhadné kruhy v obilí, jinde viděli UFO a teď navíc prasklo, že se cpeme klonovaným mlékem a masem. České sdělovací prostředky tomu daly korunu. Zmatené zprávy zahraničních agentur pokroutily, jak to jen šlo, takže český čtenář musí zákonitě dojít k závěru, že soudný den byl včera.

Podle jednoho hojně sledovaného serveru například jeden britský farmář „tvrdí, že část jeho produkce tvoří mléko z klonované krávy. Podle dostupných informací, byla klonovaná kráva počata již ve Spojených státech. Embryo vzniklo tak, že byly použity vajíčka klonované krávy a spermie „normálního“ býka. Toto embryo bylo následně převezeno do Velké Británie a implementováno do hostitelské krávy. Klonované zvíře má prý větší produkci mléka, než krávy počaté přirozenou cestou. V roce 2007 bylo odhaleno, že v Británii se narodilo osm klonovaných krav. To vzbudilo velkou pozornost, ale i velké emoce jak u odborníků, tak veřejnosti. Objevily se rovněž pochybnosti o zdraví takovýchto zvířat." Češtinář by při opravě tohoto textu zcela zemdlel. Učitel biologie by dal pětku a odešel by se vyplakat do ústraní přírodopisného kabinetu.

„Klonový poprask“ propukl jen krátce poté, co Evropský parlament odhlasoval, že by Evropská komise měla v Evropě klony hospodářských zvířat a jejich produkty zakázat. Snad se teď novináři snaží dodatečně přesvědčit voliče ze zemí EU, že poslancům Evropského parlamentu leží na srdci jejich blaho. Namístě by však byla spíše kritika pánů a paní poslanců za to, že utrácejí svůj drahocenný čas na očividné hovadiny – konkrétně hovadiny klonované. „Kauza klony“ je další z biotechnologických bouří v evropské sklenici vody.

Laboratorní klonování zvířat se stalo skutkem na sklonku 19. století, kdy jeden německý biolog úspěšně klonoval mořskou ježovku. Filosofům se z něj tenkrát nezvedal žaludek, papež ho neexkomunikoval a ochránci zvířat a přírody mu nevyhrožovali. Kromě odborníků to nikdo ani nezaznamenal. Laická veřejnost zastřihala ušima při slově klony teprve v roce 1997, když tým britských vědců v čele Ianem Wilmutem oznámil narození ovce Dolly. Ta byla vytvořena z tělní buňky šestileté ovce a byla její genetickou kopií, čili klonem. V té době už jsme všichni viděli bezpočet hollywoodských filmů, kde vystupují zrůdné klony páchající nejrůznější nepravosti, a tak nám bylo jasné, že klonování je cesta do pekel a je zapotřebí ji urychleně zarazit. Naštěstí se to nepovedlo, a tak můžou i u nás předepisovat lékaři pacientům trpícím zvýšenou srážlivostí krve lék Atryn. Ten chrání člověka před ucpáním životně důležitých cév a působí jako prevence proti plicní embolii, mozkovým cévním příhodám a dalším životu nebezpečným karambolům. Základní komponentu léku, bílkovinu antitrombin, produkuje v mléce linie koz, která vzešla z klonů nadto geneticky modifikovaných. Tato nadvakrát prokletá zvířata (klonovaná a ještě geneticky modifikovaná) v tichosti a bez poprasku zachraňují zdraví a životy lidí.

Často slyšíme, že klonování je proti přírodě, Bohu či zdravému selskému rozumu. Ale na tom, že má hned několik živočichů stejnou dědičnou informaci, není nic nenormálního. Když rozčtvrtíme červa ploštěnku, vyroste z každého kousku nová ploštěnka a ta bude mít stejnou dědičnou informaci jako původní červ. Najednou budeme mít celé hejnko geneticky totožných jedinců – klonů ploštěnky. Definici klonu „made in příroda“ splňují dokonale i jednovaječná dvojčata. Některé dobře míněné návrhy zákonů zakazujících klonování lidí aspirují na to, že učiní z jednovaječných dvojčat psance postavené mimo zákon. Biologové jen málokdy podnikají věci, které by před nimi už nezvládla máti příroda. Klonování není v tomto ohledu výjimkou.

A jak je tomu v případě klovaného kravského mléka a hovězího? V USA se objevily biotechnologické firmy, které nabízely farmářům, že jim vytvoří klon vynikajícího býka nebo stračeny. Na dobytčích veletrzích už se nedražila zvířata, ale jejich buňky. Ty pak šťastný nový majitel předal biotechnologické firmě a ta mu z nich naklonovala příslušné zvíře. Vznikly tak řádově stovky kusů skotu, ale jejich mléko a maso nesmělo na trh, dokud k tomu nedal souhlas americký Úřad pro potraviny a léčiva. Američtí vědci zkoumali maso i mléko klonů a porovnávali je s masem a mlékem „normálních“ zvířat. Nezjistili žádný rozdíl, a tak dostaly klony a jejich produkce zelenou. Americké ministerstvo zemědělství však požádalo chovatele klonů, aby s uvedením produktů na trh ještě dobrovolně posečkali, dokud nebude veřejnost důkladně seznámena se všemi fakty.

Mezitím se klony množily. Nikoli dalším klonováním, ale přirozeně. Krávy počaté klonováním byly oplodněny spermatem býků, spermatem býčích klonů byly oplodněny krávy. Američtí vědci prozkoumali telata narozená z těchto spojení a nezjistili, že by se zvířata jakkoli lišila od potomků obyčejného skotu. Úřad pro potraviny a léčiva prohlásil potomky klonů za normální zvířata, jimiž se už není třeba dále nějak zvlášť zabývat. Potomek klonu je klonem asi tak, jako je syn předsedy vlády premiérem nebo dcera poslankyně Evropského parlamentu poslankyní. Zpráva ve výše zmíněném serveru tento rozdíl zcela okázale ignoruje, i když na obdobnou záměnu politika s jeho potomkem by si jistě autoři netroufli. To by je někdo mohl klidně označit za ignoranty a možná dokonce i žalovat.

Evropa také hodnotila klony a jejich produkci. Prováděla to na základě dat z USA, protože nikdo jiný než američtí vědci neprovedl dostatek potřebných experimentů, sledování a analýz. Nikdo kromě Američanů ani neměl k dispozici dost zvířecích klonů. Evropa nemohla na základě amerických dat dojít k závěru, že mléko a maso klonů může škodit lidskému zdraví. Také to neudělala. Evropský verdikt přesto vyzněl pro klony mnohem méně příznivě. Bruselské úřady se vyslovily proti využívání klonů pro produkci potravin. Odůvodnily to nikoli biologickými, ale etickými aspekty. Klonování je v Evropě „neslušné“.

Mezitím však byla do Evropy dovezena embrya krav, které samy vznikly klonováním. Embrya však byla počata přirozeně, tedy oplodněním vajíčka krávy-klonu spermatem býka. Embryo putovalo přes Atlantik zamražené v tekutém dusíku a po rozmražení na místě určení bylo přeneseno do dělohy náhradní matky. Z embrya se narodilo tele – jalůvka. Dnes je z něj kráva, dojí mléko a motá hlavu politikům. Předtím samozřejmě porodila tele, a i to poslance Evropského parlamentu vzrušuje. Právě tato zvířata jsou předmětem celé „protiklonové kampaně“. Dodejme, že v USA mají statut „normálních zvířat“ a s klony si je na rozdíl od evropských sdělovacích prostředků nikdo neplete.

Britské Timesy přinesly zprávu, podle které švýcarská vláda přiznala, že „v zemi je několik stovek druhé a třetí generace potomků klonů“. To znamená, že jde o vnučky a pravnučky klonovaných krav počaté normálním oplozením. Timesy s odvoláním na švýcarskou vládu uvádějí, že „mléko a maso těchto zvířat bylo použito k výrobě potravin a ty byly následně prodány ve Švýcarsku“. Ostatní evropské země jsou prý ve stejné situaci.

Možná by stálo za to zalistovat místo v Timesech v sebraných spisech Williama Shakespeara a přečíst si komedii „Mnoho povyku pro nic“. Její název totiž padne na současnou evropskou „klonovací kauzu“ jako ulitý. Nikdo není s to ani s pomocí nejmodernějších analýz říci, že tohle mléko nadojil klon a tohle mléko pochází z vemene obyčejné krávy. Stejně tak neexistuje možnost odlišit normální a klonovaný steak. O tom, že bychom dokázali na základě nějakého laboratorního testu ukázat prstem na maso či mléko potomků klonů, si můžeme nechat jen zdát. Snaha odlišit klonované a neklonované potraviny je stejně absurdní, jako kdybychom si kupovali v potravinách tavený sýr a požadovali záruky, že v mlékárně prošel výhradně rukama modrookých blondýnek a nedotýkaly se jej prstíky hnědookých brunetek. Ano, můžeme to chtít. Máme na takovou hloupost právo. Ale neexistuje test, který by zaručil pravost „blondýnkovského" taveňáku. Sýr vyrobený brunetkami bude stejně dobrý nebo nedobrý jako sýr blondýnkovský, protože jeho kvalitu určují zcela jiné parametry, než je barva vlasů personálu. Nikoho by ani nenapadlo vynakládat dodatečné prostředky na nábor blondýn na výrobu taveného sýra. U nákladů na odlišení „klonovaných potravin“ si stejně racionálním přístupem Evropské unie nemůžeme být jisti. Pokud se prosadí na evropském trhu povinná značka „made from clone“ čili „vyrobeno z klonu“, bude na provoz systému tohoto značení nutno vynaložit peníze, které budou chybět jinde. Přínos takové značky nebude „nulový“ ale „mínusový“. Proděláme na ní.

Zajímavá byla reakce skotského poslance Evropského parlamentu Struana Stevensona. Ten si uvědomuje, že produkci klonů nelze odhalit žádnými testy a proto navrhuje, aby produkce ze zemí, kde by se klony mohly vyskytnout, byla šmahem a kompletně označena nálepkou „Možná je to z klonu“. Dokonalé řešení. Pan poslanec ještě jedním dechem dodává, že rozhodně nechce vyvolat obchodní válku Evropy se zámořím. Jenže právě tu by svou nálepkou vyhlásil. Světová obchodní organizace by vzápětí Evropě udělila „žlutou kartu“ za to, že brání dovozu zboží na svůj trh s velmi pošetilým odůvodněním. Ale možná právě o to jde. Zase trošku přivřít evropský trh se zemědělskými produkty nepříjemné konkurenci. Klonovací aféra slouží jen jako zástěrka podle zásady, že žádná výmluva není dost blbá, aby se nedala použít.

Převzato z blogu JaroslavPetr.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora



Advantage Consulting, s.r.o.
ACCOUNT MANAGER - POJIŠŤOVNICTVÍ (25 - 50.000 Kč)

Advantage Consulting, s.r.o.
Ústecký kraj
nabízený plat: 25 000 - 50 000 Kč






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.