Historický zvrat německého veřejného mínění: Poprvé je většina přesvědčena, že by se jí bez eura dařilo lépe. Ani Evropská unie nebyla ještě nikdy ceněna tak nízko.

Když minulou středu večer krátce po 21. hodině přišly z Haagu první výsledky, v kavárně Depot v bruselském Starém městě vypukl jásot. Tento podnik je tradičním místem setkávání se holandské komunity, z níž tu mnozí pracují přímo v orgánech EU – a protievropského kurzu od extrémní levice po extrémní pravici ve svojí vlasti se obávají.

Radost byla proto tak veliká, že s převahou zvítězily názory středových stran. "To ale zdaleka ještě neznamená, že má Evropa pokračovat v té politice, která nás do krize přivedla," říká Holanďanka, jež v Bruselu pracuje u jedné módní agentury. "Výsledek neznamená více Evropy, ale lepší kontrolu nad Evropou."

Nedůvěra vůči Evropské unii je obrovská, nejenom v Holandsku, nýbrž také v Německu. To už platí i pro občany, kteří se na evropský projekt dívají v zásadě pozitivně. Budeme-li věřit výsledkům ankety, pak ztroskotalo v očích mnoha lidí nejen euro, ale i celý projekt Evropské unie.

Krize EU se už dlouho netýká jen její měny a politiky – dozrála mezitím k základní otázce po smyslu společné Evropy, otázce, co vlastně jednotlivec z členství svojí země v klubu 27 evropských států má.

Dlouho akceptovaná úloha čistého plátce

Jsou to především Němci, druhdy nejspolehlivější zastánci společné měny a jednoho společného trhu, z nichž se stali jedni z největších kritiků. To by v třetím roce eurokrize nemělo ovšem nikoho udivovat. Přesto však tento vývoj znamená zásadní historický obrat, neboť role jednotlivých zemí v EU se tak kvůli hospodářským a finančním nejistotám obrátily.

Dlouho akceptovali Němci svoji úlohu čistého plátce a takového člena EU, který z podstaty věci nejvíc musí financovat solidaritu, na níž je unie založena. Vyplácelo se jim to nejen historicky, když se Spolková republika Německo stala pevným základním kamenem tohoto společenství, ale i národohospodářsky, jelikož na tom výrazně profitovali. Teď už ale německá nálada vzkypěla, občané se začali cítit jen jako nějací "pokladníci".

To je výsledek obsáhlé studie na téma "Hodnota Evropy", již provedl institut pro výzkum veřejného mínění TNS Emnid na začátku června 2012 ve třech evropských zemích, Německu, Francii a Polsku, stěžejních státech nové a staré EU.

"Ještě nikdy to nevypadalo tak špatně."

Výsledek ankety, který je teď citován nejvíc: Většina Němců si myslí, že by jim dnes bez eura bylo líp. 49 % jich na otázku, jak by se jim dařilo bez členství v EU, odpovědělo "mnohem lépe" nebo "trochu lépe". Ve Francii naproti tomu většina (53 %) dotázaných vidí v členství v EU pro svůj život spíše pozitiva než negativa; v Polsku si dokonce 59 % lidí myslí, že by jim bez EU bylo hůř.

Tento výsledek je důležitý; je jednoznačným důsledkem nespokojenosti a nedůvěry, již zavinil krizový management, potažmo vlády evropských zemí, včetně té německé. Nejprve tu byl hněv kvůli katastrofálnímu vývoji společné měny, nyní již se vynořují pochybnosti ohledně celého projektu: "Tak černě lidé v Evropě, a obzvláště v Německu, Evropskou unii a euro ještě nikdy neviděli," říká Aart De Geus, generální ředitel Bertelsmannovy nadace, jež výzkum iniciovala.

Nebezpečí pro sociální smír v Německu

Němci si sice stále cení funkce EU v celosvětovém kontextu a jsou si vědomi toho, že Německo, odkázané jen samo na sebe, by se v globalizovaném světě jen stěží udrželo v konkurenčním boji s Čínou, Indií a USA. I otevřené hranice a s tím spojenou svobodu cestování vnímají jako vymoženost. Naproti tomu otevřené hranice pro pracovní trh vidí však většina z nich jako nevýhodu. A 48 % se jich na EU dívá jako na ohrožení sociálního smíru v Německu.

Takový vývoj vede pohříchu k všeobecnému povědomí obecné ztráty kontroly. Stále více občanů si stěžuje na deficit demokracie, protože s rozhodnutími politiků nesouhlasí. "Evropská integrace se na občany zaměřila především coby na konzumenty, nikoli jako na suverénní osobnosti. Z psychologického a politického hlediska bude mít zásadní význam vrátit jim roli toho, kdo rozhoduje, říká Aart De Geus.

Úplně naopak než v obou sousedních státech

Pro ve své velké většině proevropské německé politiky je jistě lekcí hořkosti, když jejich vysvětlování a statistiky, proč Spolková republika euro potřebuje, zjevně svoje plody nepřinesly. Občané se necítí být těmi, co rozhodují, ale jen vykonavateli cizí vůle.

To, co se ve Spolkovém sněmu děje od řecké katastrofy na jaře 2010, se jim zdá být mimo vlastní kontrolu. Zároveň už pro ně společná měna nemá ony výhody, jimiž domácí export dosud profitoval, ale naopak znamená jen miliardové balíčky pro Řecko, Irsko, Portugalsko a teď už i Španělsko. A pokaždé jsou ty částky vyšší a vyšší.

Na veřejné mínění to má svůj vliv: podle této studie si už jen 21 % Němců myslí, že by se jim dnes vedlo hůře, kdyby stále ještě platili markou. Naproti tomu drtivá většina, 65 %, míní, že deset let po zavedení eura jsou na tom hůř. Každý pátý dotázaný dokonce tvrdí, že by mu dnes s německou markou bylo "mnohem lépe".

Tato německá nálada je ale právě opačná, než je tomu v obou sousedních státech na západě a na východě. Francouzi, kteří se rádi vidí jako evropská velmoc a Bruselu jen neradi přiznávají příliš kontrolních pravomocí, si s eurem spojují jen to dobré jak dosud, tak i nadále. Kdyby této měny nebylo, dařilo by se Francii "trochu hůř" nebo dokonce "výrazně hůř", myslí si 55 % dotázaných.

Tam, kde Němci vidí "zneužívání solidarity", je solidarita pro vysoce zadlužené Francouze, jejichž hospodářství stagnuje, podle očekávání "velikým dobrem".

Názory na zavedení eura jsou rozděleny

Jak velkou nejistotu evropská krize vyvolává, je patrné i na reakcích Poláků, kteří stále ještě platí zlotým a kvůli krizi neznají ani konkrétní datum svého přijetí společné evropské měny.

V zásadě proevropské polské veřejné mínění je nicméně stále rozdělené: 38 % dotázaných si myslí, že by jim s eurem bylo "trochu hůř". Stejně tak se mnozí ale domnívají, že by jim bylo "trochu líp". Přesto zůstávají být Poláci mezi třemi dotazovanými národy nejproevropštější: 59 % je jich toho názoru, že by se jim bez EU vedlo hůře.

Z deníku Die Welt Online

Per-hand-preklady.cz