aneb Lepší Putin nežli muslim

Obrovské zlepšení životní úrovně obyvatel nových států Unie – nikoli však všech a nikoli bezbolestné – je dnes válcováno nebezpečím islamizace Evropy. Co je platné, že dnes jsou plné obchody a žije se dobře. Tam, kde vládne bojovný islám, je bída, hrůza, vraždění a zmar. A ten se žene na nás. Za oslovského hýkání sluníčkářů a vedení Unie.

Ukázalo se také, že staří evropští muslimští přistěhovalci z šedesátých až osmdesátých let zplodili generaci vykořeněných jedinců, kteří nedokáží s evropskými ideály souznít anebo s nimi alespoň koexistovat. Plnou fanatických islamistů.

Ale také jsme my sami – tedy „moderní politické špičky“ ve jménu svých pomatených idejí - rozštourávali a destabilizovali vše kolem, kam jsme dosáhli. Vůbec jsme se nepoučili – sami nepoučitelní -, jak dopadl sovětský komunismus, když se pokoušel upravit podle svého vzoru státy od Číny, přes Afghánistán až po Afriku a jižní Ameriku.

Vše začalo pomatenou teorií multikulturalismu, kdy jsme následně doslova „dovezli“ do Evropy za imigranty jejich bídu v podobě imámů a jim podobných tedy to, před čím prvotní gastarbeitři z muslimských zemí mimo jiné také utekli. Ideologii nesnášenlivosti, bigotnosti, fanatismu a zaostalé kultury. Tu mimochodem nejvíce „odnesly“ evropské muslimské ženy, uzavřené v muslimských minoritách, nevzdělané a nevzdělatelné kvůli nátlaku svých mužů a islámských duchovních.

Obrovský demografický výbuch v muslimských zemích a části Afriky ovládané muslimy, a tím vznik nezvládnutelného přelidnění, destabilizoval více než miliardu lidí. Katastrofický scénář jsme přiživili sami tím, že jsme dovozem léků a dodávkami potravin toto přelidnění vlastně podporovali. Víc lidí přežilo, více se nekontrolovatelně množilo a to muselo mít nějaký dopad.

Příkladem může být Etiopie. Ta v osmdesátých letech (1984) byla postižena obrovským hladomorem, protože došlo doslova k populační explozi a zároveň k suchu. Takže hladomorem bylo ohrožena cca 8 milionů lidí. Blouznivci a političtí vyčůránkové, dnes zvaní „sluníčkáři“, pořádali rockové megakoncerty a posílali potraviny. Miliony stejně zemřely hlady, ale hladomor se na nějakou dobu zastavil - ale nezastavila se porodnost. V roce 2005 vypukl další hladomor ohrožující už 14 milionů obyvatel Etiopie. Následující převraty ani vnitřní války však hladomory nezastavily. Až drastická politika maoistického typu, která prostě nechala většinu oblastí bez pomoci (a nikoho z „dobroserů“ tam nepustila), takže nikdo neví, kolik lidí hlady zemřelo, to utnula. A zdá se, že se tam pak růst populace aspoň trochu zastavil.

Podobným vývojem probíhá ekonomicko-politická situace ve většině muslimských, převážně arabských zemích. Obrovský nárůst obyvatel, důsledek zlepšené zdravotní péče a dodávek potravin z ekonomicky úspěšnějších států, vedl k tomu, že od roku 1980 vzrostl počet obyvatel Egypta ze 43 na 82 milionů v roce 2013, ve stejné době Turecko ze 40 na 84 milionů, Sýrie z 9 milionů na 22 milionů, Irák z 12 na 33 milionů atd.

Výsledkem jsou - jako při každém přemnožení a nedostatku vzniklém z nízké ekonomické úrovně a nadvlády muslimské ideologie - války a vzrůst agresivity tedy jednání společné každé sociální skupině žijící v oblasti s přelidněním a s nízkými zdroji. Strašlivá politická a technická zaostalost islámu (u sunnitů větší než u šiítů) znemožňuje rozvoj. Výsledkem je jako vždy „stěhování národů“.

Na obyvatele Evropy se hrne nejen obrovské množství emigrantů nepřipravených na euro-americkou civilizaci. Domnívajících se navíc, že je tam čeká blahobyt bez práce. A díky pornu na internetu i neuvěřitelné množství povolných žen k jakékoliv sexuální rozkoši. To je jeden z významných důvodů, proč vidíme u hranic Evropy obrázky desetitisíců mladých (a nadržených) mužů, kteří nemají doma možnost se nějak nejen uživit, ale ani sexuálně ukojit. A domnívají se, že v Evropě je to snadné.

Miliony dalších předpisů zaplavují stále EU, ale co dělat s muslimy, to neví nikdo. Ti jsou stále více agresivní, protože jim nic jiného nezbývá. A často ani nic jiného neumí.

Mezitím se Evropa stále více dělí na „severní“ německou část a jižní latinskou kulturu. Z našeho hlediska, ačkoli bychom měli spíše patřit k severní průmyslové části, brání splynutí se “severem“ také to, že jsou obyvatelé bývalé „východní Evropy“, včetně nás, stále považováni za „póvl“. To dokládá, jak se státy a úřady západní Evropy chovají k obyvatelům Asie i Afriky. Prakticky vždy lépe než k našincům. Viz jednání, včetně stipendií, víz atd. s muslimskými „studenty“, kteří obdrželi bez problémů vše, aby pak letadly zaútočili na Světové centrum.

Při dělení Unie na severní a jižní část se zapomíná navíc na tu část Unie (a Balkánu obecně) ležící u Černého moře. Převrat v roce 1989 a odchod od komunismu přinesl státům jako Rumunsko, Bulharsko, Srbsko či Makedonie ekonomický rozvrat.

Mluvíme-li o největším, doslova dějinném civilizačním problému dnešní Evropy, tedy statisícové muslimské imigraci, tak na Západě si ve své nabubřelé obamovské panovačnosti nevšimli jednoho: V Evropě stále existují státy, které nemají žádné velké problémy s muslimy. Prostě je doma nemají anebo s nimi umí vycházet (Bulharsko atd.).

A problém s nimi nám sem chtějí importovat různými způsoby, včetně vykládání, že je naší povinností živit každého, kdo se sem chce ilegálně dostat, chytrolínové z vedení EU. Za potlesku různých Dienstbierů, Marksových a Uhlů.

Evropa nikdy nebyla jen jedna. Ona existuje i „jiná“ Evropa než ta pozorovaná z kanceláří v Bruselu. Leží za bývalou železnou oponou kdysi rozdělující Evropu. Tudy totiž běží hranice Evropy bez muslimů.

Osis, tedy východní Němci, na to mají jeden dobrý vtip. To když Helmuth Kohl vystoupil v Berlíně před shromážděným davem a nadšeně zvolal: “Wir sind ein Volk!“ (Jsme jeden národ.) A z davu východoberlínských posluchačů dole se ozvalo: „Wir auch!“ (My také.)

Tyto státy mají jinou historii a jejich zkušenost jak s islámem, tak s totalitními systémy je čerstvější a stále nezapomenutá. A to v okamžiku, kdy Unie lže, jak když tiskne, ve všem, co se imigrantů týká. Kdy se jen na okrajových serverech a několika „nezávislých týdenících“ dozvíte, že Austrálie zavedla systém, kdy všechny ilegální imigranty prostě vyexpeduje na Nauru a na Papuu-Novou Guineu. A nechá je tam. Do Austrálie se smí jen legálně.

V té samé době se Unie rozhodla zaplavit uprchlíky z islámských zemí ty státy, kde doposud jsou jen ojediněle. To, jak reaguje Unie na „neposlušné“ Maďarsko v otázce uprchlíků, a jak se nás snaží donutit, abychom tahali horké kaštany utečenců z ohně, který oni založili a podporují, může být ten poslední kamínek vedoucí k vážné roztržce.

Protože toto vše, islamizace celé Evropy, je hra na dlouhé lokte. Muslimští ideologové plánují obsadit Evropu jak utečenci, tak rodidly svých žen, takže je jasné, že se Evropa muslimskou nestane hned. Ale děje se to postupně. Už v dnešní době se stavějí v Evropě tisíce mešit a vytvářejí se uzavřené oblasti obydlené pouze muslimy. A Velká Británie dokonce uznává v některých oblastech právo šarí’a. A tak jako v době, kdy Evropu zaplavovala francouzská vojska, i nedávno, kdy většinu Evropy ovládal nacismus, přicházejí Rusové. A staví se do role zachránců. Může se stát, že jim to vyjde.

Tak jako Beneš po zkušenosti s nacismem a mírně řečeno „appeasementem“ západních demokracií, v době, kdy šlo o přežití národa, usoudil, že jediná jistota, ať je jaké je, je Rusko. Západ se na něj a nás vykašlal v roce 1938 i v roce 1945. Obávám se, že se můžeme dostat do této pozice rychle i dnes.

Ideologická příprava ze strany Ruska už na to proběhla. Rusko se staví do role neohroženého bojovníka proti džihádistům. Ukazuje, že dokáže zkrotit i své vlastní teroristy – takže si pěstuje Čečensko a Ramzana Kadyrova.

A hlavně, nabízí vyděšeným a byrokracií a „měkkou totalitou“ zhnuseným Evropanům novou ideu. Opak přesně toho, co jako svůj největší ideál nabízí dnešní nabubřelá eurokracie. A co stále více lidí nesnáší.

Putin nabízí ve svém Valdajském projevu z 24. 10. 2014 „duch Valdaje, jeho svobodu, otevřenost a možnost vyjadřovat zde ty nejrůznější názory vždy zcela upřímně…“.

Putin dobře ví, ke komu mluví a co říká. Říká, že: „... (dnešní politický) systém je povážlivě oslaben, rozdroben a deformován. Těžké časy prožívají mezinárodní i regionální instituty politické, ekonomické a kulturní spolupráce. “

O činech vítězů studené války říká: „... (starý systém) byl ihned prohlášen za ničemný, zastaralý a tím pádem určený k okamžitému odbourání.“

Pokračuje vemlouvavě: „Tak se chovají, promiňte mi ten výraz, zbohatlíci, kteří najednou z ničeno nic přišli k ohromnému bohatství a v daném případě tu mluvíme o světové nadvládě, světovém vůdcovství a místo toho, aby s tímto bohatstvím rozumně a opatrně nakládali, rozumí se i ke svému užitku, tak si podle mého názoru takříkajíc ukrojili příliš velký krajíc. … Jednostranný diktát a vnucování svých vlastních šablon vede přímo k opačnému výsledku. Místo urovnání konfliktů dochází k jejich eskalaci. Místo suverénních, stabilních států je tu rostoucí prostor panujícího chaosu. Místo demokracie jsou podporovány podezřelé skupiny – od otevřeně neonacistických až k islamistickým radikálům….“

Na tento názor dnes kývne velká většina Evropanů, zvláště na řeči o islámských radikálech. Proto, že žvanění o tom, že islám je mírumilovný, věří snad jen ti hlupáci, co to vykládají.

Putin dále prohlašuje: „Naše priority spočívají ... v konsolidaci společnosti na základě tradičních hodnot a vlastenectví.“

A za tradiční hodnoty Evropy i Ruska považuje a nabízí dodržování křesťanství, důraz na rodiny složené z muže a ženy, na výchovu dětí v rodině, na tradiční vzdělávání, na odmítání „homosexualismu“, na odklon od blouznění ideologie multikulturalismu, na přehodnocení otázek tzv. globálního oteplování, na odpor proti muslimské ideologii, na v EU opovrhované vlastenectví atd. atd. Tedy na všechno to, co mnoho dnešních průměrných Evropanů postrádá, co jim chybí.

Jenže to je jen začátek. Jakmile se první oblasti Evropy pomuslimští, jakmile začnou muslimové svojí zaostalou a agresivní ideologií více a více ovlivňovat život běžných lidí, jakmile jim začne Unie a její sluníčkoví šílenci cpát muslimy až od bytů a postelí, obrátí se Evropa (hlavně ta, co s nimi má zkušenost) jako k poslední záchraně k Rusku. Nikdo jiný jí, podle jejich mínění, před muslimským terorem nezbyde.

I když šílenství obamismu jednou s jeho odchodem v USA poněkud pomine, je zde nebezpečí, že mnozí další američtí liberální - čti socialističtí či spíše marxisticko-totalitní - politici budou v katastrofické cestě USA pokračovat.

Aby se změnila Unie, je malá naděje. To by znamenalo, že by musela zmizet celá špička současných politiků ničících Evropu. Unie je stavěná tak, aby to demokraticky nešlo. Takže to bez velkého otřesu nepůjde. Dnešní eurovládci jsou příliš svázáni s ekonomickými multinacionálními silami, které by bez nich zkrachovaly. Takže to nedovolí. Dojdeme asi až do trpkého konce.

Je jen otázkou času, kdy si stále více lidí řekne, pokud Unie nenajde žádné řešení (a ona myslím nenajde), že je „lepší Putin, nežli muslim“.

Budou přesvědčeni, že Putinovo Rusko nebude řezat na ulicích lidem hlavy. Nebude nutit ženy, aby chodily v burce nebo hidžábu. Nebudou na ulicích lidi zatýkat za krátké sukně jako muslimská mravnostní police. A pokud Evropu zbaví všech těch politických zločinců, halících se do hávu jakoby neziskových organizací, vyděračských ekologických aktivit, všech těch šílenců a lotrů, co žijí z buzerování lidí a z jejich poškozování, vypukne radost převeliká. Může to udělat třeba zákonem, jaký zavedli v Rusku, podle něhož se musí každá taková organizace dirigovaná a placená ze zahraničí přihlásit jako „cizí agent“. Jak je tomu už dávno v USA, ale „nesmí“ to být v Rusku a u nás. A budou se konečně moci stavět silnice, nebudou se dělat nesmyslné cyklostezky, už nebudou cyklisté jezdit v protisměru, zarazí se kšeft s dětmi (viz norský Barnevernet), přestanou se vyhazovat peníze na nesmysly otravující lidem život. Pak budou lidé Putinovi tleskat. A on to ví.

Rusové nebyli nikdy ekonomicky nic moc. Lidé ve střední Evropě to pamatují. Zaostávali jsme, ale nenutili nás, řeknou si lidé, abychom si mysleli, že strkání penisu do konečníku je úkazem úrovně vyšší morálky. Nebudou předstírat, že kouření je největší zločin na světě, a nebudou nás nutit tvrdit, že jsme za druhou světovou válku mohli vlastně my a že jsme největší zločinci.

Jsou to možná burani a hrubiáni, ale dnes už nevraždí lidi po tisících a nebudou dělat z našich nedospělých dcer sexuální otrokyně. Dnešní Putinovi Rusové nebudou bourat kostely a ničit obrazy, nevyhodí do vzduchu ani Karlštejn, ani Hradčany. Nebudou nás nutit být jen otroky, klanět se pětkrát denně k zemi a nechat si vymývat mozek wahabistickými učiteli koránu.

Máme li volit mezi islamisty a Rusy, řekne si většina obyvatel střední a východní Evropy včetně Řecka, Srbska a nakonec i té Ukrajiny, přestože nejsou rusofilové, že rozhodně raději zvolí Rusko než chalífát.

Diví se jim někdo? Možná naši elitářští pravdoláskovníci. A celá ta šílená skvadra sluníčkářů. Ale myslím si, že ty podřežou džihádisté jako první. Nám ostatním to ale nic nepřinese.

Pamatujete si, jak v americkém komediálním sci-fi filmu Mars útočí! na jednom mrakodrapu jásají vstříc létajícímu talíři takovíto „sluníčkáři“ a radostně mávají, aby je ale i s celým tím mrakodrapem přilétnuvší Marťani prostě sežehli? Já se bojím, že v mrakodrapu zvaném Evropská unie nahoře jásají vstříc muslimům multikulti aktivisté, ale ten plamen sežehne i nás.

KONEC