30.11.2020 | Svátek má Ondřej


EVROPA: Jak na vzpouru uprchlíků v Bělé

5.8.2015

O tom, že vlna emigrantů zaplaví Evropu, se mluví už dlouho, nejméně posledních dvanáct měsíců. Úřady Evropské unie skutečně evidují 60-70 tisíc žadatelů o azyl měsíčně.

Ovšem za celou tu dobu se veřejnost nenaučila důsledně rozlišovat mezi těmi, kdo se snaží do Evropy dostat. Proto vzniká pocit, že k nám míří proudy muslimů, mezi které se infiltrovali různí teroristé, islamisté a podobně. Tato obava je největší v zemích, kde s imigranty není žádná zkušenost, protože největší je vždycky strach z neznámého.

Rozlišovat je však potřeba, aby bylo jasné, čemu vlastně čelíme. Ilustrativní jsou dva případy, které zažila Česká republika v uplynulém týdnu. Nejdříve se bezpečnostní složky musely potýkat se vzpourou v zadržovacím táboře v Bělé pod Bezdězem, poté policie našla v kamionu na dálnici D5 skoro osmdesát uprchlíků, kteří se chtěli dostat do Německa.

Tyto případy ukazují dvě kategorie běženců. V kamionu byli lidé z Afghánistánu, Pákistánu a Sýrie, tedy zemí, kde se válčí. Jde tedy o uprchlíky, kteří mají podle mezinárodních zákonů právo na azyl. Pokud by o něj chtěli požádat Českou republiku, pak má stát povinnost azyl poskytnout.

Běženci z tábora v Bělé jsou zřejmě jiný případ. Jejich chování napovídá tomu, že se jedná o ekonomické uprchlíky z těch zemí Balkánu, které nejsou členy Evropské unie. Výčet těchto zemí je zajímavý, jsou v něm podle počtu uprchlíků Kosovo, Albánie, Srbsko, Makedonie, Bosna a Hercegovina a Černá Hora. Třeba v Německu, kde žádá o azyl polovina všech uprchlíků do Evropy, je občanů těchto zemí většina.

Řádově nižší počty, přesto tisíce lidí měsíčně, přichází z Moldavska, Ukrajiny a Ruska. Tyto státy jsou s výjimkou části Ukrajiny vedeny jako bezpečné země, kde se neválčí. Pokud tedy běženci neprokáží, že jsou politicky pronásledováni, pak musí počítat s tím, že je úřady vrátí do jejich zemí.

Za pozornost stojí, že tito uprchlíci s návratem počítají. Ovšem počítají také s tím, že azylové řízení v Německu trvá řadu měsíců, někdy přes rok. Než úřady rozhodnou o jejich návratu, mají nárok na kapesné ve výši dvě stě eur na osobu měsíčně, ubytování, školku či školu pro děti a na bezplatnou zdravotní péči.

Právě proto všichni míří do Německa. Ostatně Němci přemýšlejí, jak zneužívání azylového zákona od části běženců zabránit. Samozřejmě vzniká podezření, že se ekonomičtí uprchlíci najdou i mezi příchozími z Afriky nebo Asie, to je ale složitější otázka.

Pro Čechy z toho vyplývá jasná strategie. Uprchlíci zadržení na dálnici D5 by měli dostat možnost azylu, ti, kdo přijdou z Balkánu a jsou třeba v táboře v Bělé, by měli být bez velkých průtahů vráceni domů. V každém případě je třeba rozlišovat, protože běžencům zvláště ze Sýrie nebo Afghánistánu pouze útěk z domova zachránil život.

Mnohé země dnes zažívají těžkou dobu a jejich potíže se prostřednictvím uprchlíků přenášejí i do okolního světa. Situaci často komplikuje i strnulá byrokracie. Přesto to neznamená, že by měla Evropa včetně Česka rezignovat na rozumné řešení. Právě tak se odbourá mnoho iracionálních obav, které Česko zasáhly zatím víc, než samotný nápor uprchlíků.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.