Psal jsem tu před pár dny o útoku žraloka mako na člověka v Suezském zálivu. Egyptské úřady promptně zareagovaly a vyslaly do oblasti, kde se to stalo (Ain Soukhna), tým odborníků.

V úterý (7/6) bylo publikováno opatření a předběžný závěr. V oblasti zmíněné destinace byl vyhlášen patnáctidenní zákaz sportovního rybaření a plavání v otevřeném moři. Připomeňme, že postižený (přežil, ale musela mu být v nemocnici v Suezu amputována noha) se koupal asi šest kilometrů od břehu.

Mimoto si podle úředníků káhirského ministerstva životního prostředí počínal pošetile. Do vody skočil poté, co předtím hodil nedaleko svého člunu do moře návnadu. Což rozumně uvažující lidé nedělají.

Pro ty, kdo nečetli můj předchozí článek na toto téma: téhož dne, kdy došlo k útoku u Ain Soukhny, jsem stál na břehu Rudého moře na jihu Egypta a kolega – šnorchlař, který se právě vrátil z korálového útesu vzdáleného nějakých 250 metrů, mi ukazoval video s čerstvě natočenými žraloky – v hloubce několika metrů pod ním. Prostě tam jsou a tuto skutečnost je třeba vzít na vědomí. Stejně jako by turisté koupající se relativně blízko břehu měli vzít na vědomí, že v korálovém moři jsou pod nimi nejen neškodné klipky, ale také jedovaté trnuchy, perutýni nebo ropušnice.

Záležitost kolem žraločí tragédie v Suezském zálivu má také svoji „politickou dohru“. Jde samozřejmě o nadsázku, ale natolik pozoruhodnou, že ji nelze nenabídnout čtenářům českého internetu.

V diskusi na jednom egyptském zpravodajském serveru se pod článkem o útoku v Ain Soukhně objevil následující sarkastický příspěvek:

Nebylo by jistější zakázat v Rudém moři žraloky? Když máme problémy s demokracií, zakážeme demonstranty, kdy máme problémy se svobodu projevu, zakážeme novináře, když máme problémy s korupcí, zakážeme auditory, když máme problémy s ekonomikou, zakážeme investory; proč nezůstaneme konzistentní a nezakážeme také žraloky?!

Mezitím byla publikována čísla o počtu turistů v Egyptě za letošní duben – a ve srovnání s loňskem je to opět bída s nouzí. Ostatně jako každý měsíc od loňského pádu ruského letadla na Sinaji, přičemž nadšení pro zemi na Nilu ještě víc zmrazilo květnové zřícení egyptského stroje do Středozemního moře.

Aktuální údaje říkají toto:

- duben 2016 ... počet turistů 425 tisíc
- duben 2015 ... počet turistů 924 tisíc

Pokud jde o skladbu podle regionů a zemí, jeví se letošní duben následovně:

- turisté z východní Evropy ... 13,2 %, z toho nejvíc z Ukrajiny (54 %)
- turisté ze západní Evropy ... 35 %, z toho nejvíc z Německa (36 %)
- turisté ze Středního východu ... 28 %, z toho nejvíc ze Saúdské Arábie (30 %)

Češi sice v těchto statistikách jmenovitě nefigurují, ale v hotelu, v němž jsem byl v minulých dnech já, tvořili nemalou část klientely. Spolu s převažujícími Němci a Italy. Ruština slyšet nebyla. A právě o tu Egypťanům jde, neboť absence turistů z Ruské federace je jedním z klíčových důvodů, proč mají měsíc co měsíc tak chabé příjmy v oblasti turistického průmyslu.

Jak jsem se v Egyptě osobně přesvědčil, lidé působící v tamním turistickém ruchu čekají na Rusy jako na spásu tohoto odvětví. Dokonce jsem tam slyšel šílenou myšlenku, že pád ruského stroje nad Sinajským poloostrovem zorganizovaly ruské úřady, aby přiměly své lidi jezdit na dovolenou na zabraný Krym. Přiznávám, že minimálně od případu Kramný jsem vůči úsudku některých Egypťanů nanejvýš skeptický, řečeno diplomaticky.

Oficiálně jde z ruské strany o bezpečnost na egyptských letištích, zejména během odbavování zavazadel při odletech. Proto i mě zajímalo, co se od loňské tragédie na Sinaji v této záležitosti změnilo.

Zkušenost z Marsa Alam International Airport říká, že při kontrolách zavazadel jsou důstojníci turistické policie bdělejší a ostražitější než v minulosti. Systém kontrol zůstal v zásadě stejný:

- první kontrola ve vstupní hale odletové části letiště (rám, RTG), přičemž už nepronesete lahve s pitím a zejména: musíte se zout a obuv položit na pás, spolu s ostatními věcmi (čím méně toho na sobě/u sebe máte, tím lépe);

- po této kontrole následuje ještě před odbavením (check-in) polepení zavazadel, která míří do nákladového prostoru, oranžovou samolepkou s označením SCREENED (kontrolováno), viz obrázek 1;

- dalším krokem je odbavení u přepážky (check-in), kde odevzdáte výše označená zavazadla a obdržíte letenky a odletové karty, které následně vyplníte;

- poté se vydáte na vízové odbavení, kde odletové karty odevzdáte;

- před vámi je poslední část tohoto procesu, druhá bezpečnostní kontrola (rám a RTG), kdy spolu s ostatními věcmi (hodinky, opasek a další) musíte opět položit na pás také boty – celkem se tedy zouváte dvakrát.

Celý tento proces zabere zhruba dvacet až třicet minut. A pak už jen doufáte, že všechny kontroly byly stoprocentní.

obr. 1/ Samolepka SCREENED. (Foto autor)

obr. 2/ Letiště Marsa Alam viděné ze schůdků při nástupu do letadla. (Foto autor)