Egypt po devíti měsících intenzivní operace proti džihádistům na Sinajském poloostrově prohlásil, že získal nad oblastí "plnou kontrolu". Je to sice trochu smělé tvrzení, protože hned po něm byli při novém útoku zraněni tři policisté, ale armáda v boji proti teroristům rozhodně dosáhla významných úspěchů.

Tím největším je zadržení Tharwáta Šiháty, zpravodajského mozku al-Káidy a nejbližšího spolupracovníka jejího vůdce Ajmána Zavahrího. Egyptské bezpečnostní složky považují Šihátovo dopadení za nejdůležitější událost protiteroristického tažení. Nějakou dobu ho sledovaly a získaly důležité poznatky o činnosti teroristů na Sinaji i v celé zemi. Byl obviněn ze zakládání teroristických skupin, podílu na vraždách koptských křesťanů a výcviku ozbrojenců v Egyptě a východní Libyi. Cvičil i libyjské uskupení Ansár šaría, které v září 2012 provedlo útok na americký konzulát v Benghází a zabilo velvyslance a tři další Američany. Když Šiháta v Libyi pobýval, došlo tam k prudkému vzestupu počtu vražd bezpečnostních představitelů, aktivistů a duchovních. Letos v březnu se podílel na zabití sedmi Egypťanů v Libyi a brzy potom se s falešným pasem přesunul do Egypta.

Šiháta byl také členem džihádistické skupiny Muslimského bratrstva, která v roce 1981 zavraždila egyptského prezidenta Anwára Sadata, a byl v Egyptě dvakrát v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Působil i v Súdánu, Afghánistánu, Pákistánu, Jemenu i Iráku. Šiháta, původně právník, hrál podle egyptských bezpečnostních složek klíčovou roli při povstání islamistů po loňském svržení prezidenta Muhammada Mursího.

Egypt rovněž uvěznil bratra Ajmána Zavahrího Muhammada, který za vlády Mursího jeho jménem vyjednával s teroristy o zastavení útoků na policisty a vojáky.

Armáda také zabila Núra Hamdína, vůdce nejnebezpečnější sinajské skupiny Ansár bajt al-maqdís. Počet zabitých a zadržených teroristů roste stejně jako množství zabavených zbraní. Minulý týden soud v Káhiře následoval Spojené státy, Británii a některé země v Perském zálivu a označil Ansár bajt al-maqdís za teroristickou organizaci. Skupina má na svědomí nejkrvavější atentáty posledních měsíců na Sinaji i ve velkých městech včetně Káhiry nebo únorový útok na autobus s jihokorejskými turisty v Tabě, při kterém přišli o život tři lidé. Od svržení Mursího zabili teroristé na 500 lidí.

Podle egyptských úřadů je Ansár bajt al-maqdís úzce napojen nejen na al-Káidu, ale i na Muslimské bratrstvo. Na Sinaji neoperuje sám a spolupracuje s ostatními salafistickými skupinami, které vedou velitelé ze zkušenostmi z Afghánistánu, Pákistánu, Iráku a Jemenu. Vznikají i nová uskupení, jako například takzvaní Vojáci Egypta, kteří se od ledna přihlásili k sedmi útokům včetně nedávné exploze na káhirské univerzitě, kde zahynuli dva lidé.

Egypt nezanedbává ani palestinský Hamas v pásmu Gazy, jemuž zničil na 1500 pašovacích tunelů a zatýká jeho členy, kteří se podílejí na útocích na egyptské cíle. Koncem března byli zadrženi tři příslušníci Hamasu za přípravu atentátu na prezidentského kandidáta Abdala Fatáha Sisího.

Egypt také zajistil Suezský průplav a tamější lodní dopravu – i tam teroristé chystali útok. Rovněž navázal spolupráci s Libyí, která je podle něj hlavním vývozcem džihádistického extremismu. Výborně funguje i součinnost s Izraelem, který podle mírové smlouvy musí schválit a schvaluje každé navýšení egyptských jednotek, nasazení těžkých zbraní na poloostrově i vstup egyptské armády do určitých smlouvou zakázaných oblastí. Izrael současnou vojenskou a zpravodajskou spolupráci s Egyptem označuje za nejlepší v dějinách vzájemných vztahů a chválí kroky egyptské armády jako účinné.

Za účinné je zřejmě začaly považovat i Spojené státy, které po svržení Mursího pozastavily Egyptu finanční a vojenskou pomoc. Oznámily, že mu k boji proti terorismu poskytne deset bojových vrtulníků Apache a asi 650 milionů dolarů z pozastavené roční částky ve výši půldruhé miliardy. Hned pár dní poté, tento týden, navštívil Washington ministr zahraničí Nabíl Fahmí jako první vysoký představitele Egypta od svržení Mursího.

Co tak najednou? Bílý dům svůj postoj k Egyptu zmírnil právě v době, kdy v Káhiře jednali ruští představitelé o dodávce stíhaček MiG-29 a bojových vrtulníků Mi-35, které Moskva ještě nikdy do zahraničí neprodala. Když Washington vloni pozastavil Egyptu pomoc, tamější vláda se obrátila na Rusko a v současnosti obě země dokončují dohodu o nákupu ruské vojenské výzbroje za tři miliardy dolarů, které Egyptu slíbily Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Vladimiru Putinovi, který na rozdíl od Baracka Obamy bezvýhradně podporuje Sisího, se taková dohoda v době ukrajinské krize a protiruských sankcí velmi hodí. Pro Obamu představuje další z mnoha neúspěchů jeho zahraniční politiky. Ani vstřícnost vůči Egyptu se mu nedaří – vlivný demokratický senátor Patrick Leahy, jenž předsedá výboru pro zahraniční pomoc, v úterý slíbených 650 milionů zablokoval a jejich uvolnění podmínil demokratickými změnami v Egyptě.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus