Izrael během své existence čelil mnoha válkám, v kterých bojoval o holé přežití, ať už šlo o válku za nezávislost či sinajské tažení, preventivní jomkupurskou válku, o provokaci palestinských teroristů v Libanonu nebo o teroristické akce palestinských Arabů na konci 80. let. Devadesátá léta s sebou přinášela velké naděje, troufám si tvrdit, že si jistě většina lidí přála a dodnes přeje uzavření spravedlivého míru mezi Izraelem a Palestinci. Nicméně si dovolím připomenout slova bývalého palestinského předáka Jásira Arafata, který již jako nositel Nobelovy ceny míru prohlásil 22. 12. 1995: "Krví a mečem dosáhneme svého cíle. Včera Gaza a Jericho, dnes Betlém, zítra Jeruzalém a celá Palestina!" Opravdu vznešená slova oceněného mírotvůrce.

Stát Izrael však nečelí jenom vojenské a teroristické hrozbě, ale čelí i nepřátelství médií. Některé případy zde již byly popsány, teď připomenu incident z června 2006. Novináři obvinili Izrael z úděsného válečného zločinu: Židé se měli dopustit masové vraždy na civilním obyvatelstvu. Co se vlastně stalo? Podle některých novinářů měli izraelští vojáci bezdůvodně zaútočit a zavraždit nic netušící palestinskou rodinu, která odpočívala a bavila se na gazanské pláži. Jako u všech případů zveřejněných Pallywoodem, chyběly veškeré objektivní důkazy, které by mohly usvědčit izraelské vojáky ze stíhatelných zločinů proti lidskosti. Masakr samozřejmě autenticky zachycen nebyl, "patřičné" podklady dodali až později novináři ze střižny Pallywoodu, přičemž záběry byly naturalisticky naaranžovány.

Izraelské dělostřelectvo osudového 9. 6. 2006 údajně usmrtilo sedm členů jedné palestinské rodiny a dalších 30 nevinných civilistů mělo těžce zranit. Nejprve Palestinci, podporovaní organizací Human Right Watch, obvinili z usmrcení a zranění izraelské námořníky, kteří prý vypálili střelu z válečné lodi. Když obvinění selhalo, přišli s verzí, že tyto lidi usmrtil dělostřelecký granát. Propagandistický film zachycuje událost asi půl hodiny po spáchání tohoto krveprolití, záběry po explozi "pořídil" palestinský kameraman ze zpravodajské agentury Ramattan. Film zachycoval mrtvá zkrvavená těla rodičů a dětí, a tak vyvolal protiizraelské vášně po celém světě. Izrael byl, jak jinak, přirovnáván k nacistickému státu provádějícímu masové vraždy na palestinském lidu. Pohnutými událostmi se začala zabývat organizace The Second Draft, která začala zkoumat pozadí celého palestinského incidentu.

Je nade vši pochybnost, že na pláži zemřeli lidé, není ovšem dokázáno - to ani filmové záběry neprokazují - že by tito lidé byli usmrceni dělostřeleckým granátem. Granát měl velikost 155 mm. Pokud by k takovému výbuchu došlo, zanechal by podle pyrotechniků rozměrný kráter a zničený značný kus území. Jestli by explodoval ještě před dopadem, zničil by vše kolem. Pořízený materiál však existenci žádného kráteru nepotvrzuje. Kolem místa výbuchu stojí neponičená obydlí a zůstalo i plážové vybavení zmasakrovaných lidí. To vyvrací veškerá protiizraelská obvinění ze strany palestinských Arabů, kteří žádné věrohodné důkazy, usvědčující izraelské vojáky z takového zvěrstva, nedodali. Dostupné informace pouze dokazují explozi nízké intenzity, protože kdyby došlo k výbuchu granátu mezi palestinskou rodinou, jak někteří palestinští svědci tvrdili, vše by bylo poškozeno daleko více a mrtvá těla by byla neidentifikovatelná. Důkazy potvrzují izraelskou verzi, podle které v tuto dobu Izraelci vůbec nestříleli. Protiizraelská nařčení nepotvrzují ani svědectví dalších pozůstalých členů zmasakrované rodiny, chybí i krvavé stopy tam, kde by podle logického úsudku měly být, a nenašel se žádný člověk, který by dokázal vysvětlit, proč jsou věci zabité palestinské rodiny tak úhledně srovnány a pohazují je kolem až lidé, kteří přijeli k místu zločinu třicet minut po zmíněné události. Všechny okolnosti nasvědčují tomu, že za životy palestinské rodiny nese odpovědnost někdo jiný, rozhodně ne izraelská armáda.

Zůstává však spousta nezodpovězených otázek. Lidé na pláži bezpochyby mrtví jsou, kdo však nese zodpovědnost za jejich smrt? Když ne Izraelci, kdo tedy? Mohla je usmrtit jedna z mnohých výbušnin, které nastražili palestinští teroristé na pláži, aby znemožnili útoky izraelských komand. Pravdu se zřejmě nedovíme, ale z dějin Blízkého východu můžeme vědět, že palestinské ozbrojené skupiny (nazývané "bojovníci za svobodu") pociťují pramalý soucit s vlastním lidem a naopak své oběti pouze propagandisticky zneužívají k mediální válce proti Izraeli. Když už Stát Izrael nemohou porazit vojensky, natož ekonomicky, tak se o to snaží mediálně a politicky. A je smutné, že média často přebírají zprávy neověřené, nedořešené, v tomto případě palestinskou verzi příběhu. Je však i chybou samotného Izraele, že nedokáže vést úspěšněji mediální válku a nedokáže palestinské lži využít ve svůj prospěch. A ještě větší chybou je, že ani svobodný demokratický svět více nepodporuje ostrůvek demokracie ztracený v moři arabských militantů, ba dokonce nedostatečně podložené informace z Blízkého východu docela ochotně převezme.

Mediální válka proti Izraeli může být stejně ničivá jako ta skutečná. Proto bychom neměli věřit lžím.