Zrada spojenců, nebo pokračující izolace Gazy?

Palestinské teroristické hnutí Hamás řeší velké dilema. Má zvolit buď zlepšení životních podmínek v pásmu Gazy za cenu zrady svých spojenců, nebo s nimi dál spolupracovat a zůstat v izolaci a ztrácet vliv.

Popularita Hamásu trvale slábne. Ani dva a půl roku po válce s Izraelem nejsou v pásmu opraveny tisíce domů. Peníze na rekonstrukci nepřicházejí a ty, co Hamás získá, nevynakládá na opravy, ale na výrobu zbraní a hloubení útočných tunelů proti Izraeli. Dvě třetiny Gazanů žijí pod hranicí chudoby, skoro polovina je bez práce a Hamás jim neustále ukládá nové daně, aby získal finanční prostředky.

K nelibosti Egypta také dál spolupracuje s teroristy na Sinaji, kteří se hlásí k Islámskému státu – skrz tunely od nich dostává zbraně a do Gazy pašuje jejich zraněné bojovníky a kandidáty na vojenský výcvik. Islamistům také dodává bomby a protitankové střely vlastní výroby.

Pro Egypt, který proti sinajskému terorismu poměrně účinně bojuje, se proto Hamás stal hrozbou národní bezpečnosti a vláda prezidenta Abd al-Fattáha Sísího se po svržení Muslimského bratrstva připojila k izraelské blokádě. Zlikvidovala Hamásu většinu pašovacích tunelů, nepouštěla do země ani nejvyšší představitele hnutí a hraniční přechod v Rafáhu otvírala na minimum dní v roce. Vloni se Hamás pokusil o smíření, ale Egypt je podmínil přerušením styků s teroristy na Sinaji. Hamás to neudělal a egyptská blokáda pokračovala.

Před pár měsíci dal Egypt hnutí druhou šanci. Hamás skutečně s džihádisty omezil spolupráci a provedl zátah na vlastní salafisty – pozatýkal jich okolo pěti set. Egypt začal zvolna zmírňovat blokádu a pouštět do Gazy víc zboží i stavebního materiálu. Do Egypta směli najednou cestovat i podnikatelé nebo novináři. Z Gazy poprvé od pádu egyptského islamistického prezidenta Muhammada Mursího vyjel i premiér Ismaíl Haníja – nejprve do Mekky a pak do Kataru. V půli prosince přišly zprávy o vážných sporech mezi Hamásem a sinajskými džihádisty, kteří v reakci na omezení spolupráce začali zabavovat zbraně určené pro Gazu.

Egypt byl spokojen a pustil se do oprav hraničního přechodu v Rafáhu. Hamás však styky s džihádisty úplně nepřerušil a k výraznějšímu zlepšení vztahů s Káhirou nedošlo. Ještě začátkem ledna Egypt zničil dvanáct tunelů vedoucích z Gazy na Sinaj.

V polovině ledna vypukly protesty tisíců Gazanů proti nedostatku elektřiny, největší, jaké Hamás zažil od převzetí moci před devíti lety. Situaci mu nakonec pomohl zvládnout Katar, který věnoval dvanáct milionů dolarů na znásobení výkonu elektrárny v Gaze. Znepokojení z demonstrací však vládce Gazy neopustilo.

Před týdnem navštívil Káhiru Ismaíl Haníja a spolu s dalšími členy vedení Hamásu se sešel s egyptskými představiteli. Teď se delegace vrátila do Gazy a Haníja jejím obyvatelům sdělil, že „začala nová éra vzájemných vztahů“. Egypt otevřel Rafáh a Gazané prý brzy uvidí i „další výsledky“.

To je však otázka. Hamás dostal v Egyptě novou podmínku – nejen přerušit styky se sinajskými teroristy, ale také vydat všechny, které v Gaze skrývá, egyptským bezpečnostním složkám. To je však nelehké rozhodnutí – džihádisty by v Egyptě čekala smrt a Hamás v Gaze vzpoura členské základny, která by takový čin považovala za zradu.

Jedno těžké rozhodnutí už ale vedení hnutí udělalo – povolilo egyptským vojákům vstupovat do Gazy při pronásledování teroristů a provádět tam pátrací akce. Káhira vznesla ještě jeden poněkud neobvyklý požadavek – aby Hamás udržel klid na hranicích s Izraelem. To hnutí do značné míry dělá. Protože se mu nehodí další válka, zasahuje proti odpalovačům raket. Vloni jich tak izraelské území zasáhlo jen patnáct, nejméně za posledních deset let. Teď má však Hamás ukázat Egyptu, že klade menší důraz na boj proti Izraeli a větší na blaho obyvatel Gazy.

Za pár dní pojede Hamás znovu do Káhiry oznámit své rozhodnutí – zda splní její požadavky a následným zlepšením situace upevní pozici na domácí půdě, anebo zvolí spolupráci s teroristy, které potřebuje kvůli dodávkám zbraní k boji proti Izraeli, a jeho postavení v Gaze ještě víc zeslábne.