... kvůli účasti na Peresově pohřbu

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás prožívá jedno z nejtěžších období své vlády a jeho už tak dost špatné postavení se opět zhoršilo. Proč? Protože se zúčastnil pohřbu bývalého izraelského prezidenta Šimona Perese.

Abbáse pojilo s Peresem dlouholeté přátelství a na pohřeb jej osobně pozvala Peresova rodina. Oba politici spolu v devadesátých letech připravili dohodu z norského Osla, za kterou pak Peres dostal spolu s premiérem Jicchakem Rabinem a palestinským předákem Jásirem Arafatem Nobelovu cenu míru. Abbás Perese posmrtně označil za „odvážného partnera pro mír“.

Palestinci si však nepřejí, aby jejich vůdce obdivoval izraelské politiky, a považují i účast na pohřbu neúnavného zastánce míru za formu kolaborace. Abbás se tak už několik hodin po této události, kde si dokonce potřásl rukou s nenáviděným izraelským premiérem Binjaminem Netanjahuem, stal terčem ostré kritiky.

Palestinci Abbásovo rozhodnutí označovali v lepším případě za „chybu“ a v horším za „zločin“. Na sociálních sítích ho nazývali „psem“, „kolaborantem“ či „zrádcem“ a zveřejňovali jeho karikatury v uniformě izraelské armády nebo plačícího nad Peresovým hrobem s jarmulkou na hlavě. Den po pohřbu někdo ostřeloval Abbásův dům v Ramalláhu. Hamás ho prohlásil za „Žida“ a kritika zazněla i z řad Abbásova hnutí Fatah. Mnoho jeho představitelů se od něj distancovalo s tvrzením, že Abbás s nimi svou účast „nekonzultoval“. Odpor proti Abbásovi ještě zesílil, když samospráva za nelichotivou poznámku o něm na Facebooku propustila vojenského představitele Fatahu Usámu Mansúra. Mládežnické hnutí Fatahu vyzvalo Abbáse, aby se za účast na pohřbu omluvil, a vznikla i veřejná petice se stejným požadavkem. V uprchlických táborech propukly nepokoje a tisíce Palestinců žádaly Abbásovo svržení. V Ramalláhu proběhla protestní demonstrace, která skončila střetem s palestinskou policií. Příznivci Abbáse pak uspořádali shromáždění na jeho podporu, aby mu aspoň trochu pomohli, a samospráva také usilovně oslavuje palestinského teroristu, který v neděli zabil dva Izraelce v Jeruzalémě.

Stres z posledních dnů se projevil i na zdraví jednaosmdesátiletého Abbáse. Koncem minulého týdne byl hospitalizován kvůli bolesti na prsou a lékaři mu provedli srdeční katetrizaci. Sice ho pak oficiálně označili za zdravého, ale doporučili mu další testy v jordánském Ammánu.

Abbás ovšem sklízí, co zasel. Na mezinárodním fóru tvrdí, že si přeje mír s Izraelem, ale doma proti němu podněcuje, obviňuje ho z neexistujícího znesvěcování islámských svatých míst a údajných „etnických čistek“, usiluje o jeho obžalobu z válečných zločinů u haagského tribunálu a oslavuje teroristy a vrahy Izraelců. Vládne už jedenáctý rok, ačkoli měl mandát jen na čtyři. Mír s Izraelem je jeho vlastní vinou v nedohlednu. Na palestinských územích sílí chaos a anarchie a množí se přestřelky nejrůznějších skupin a gangů. Kvůli rostoucí popularitě Hamásu a nespokojenosti veřejnosti s Abbásovou vládou nechal předseda samosprávy raději palestinským Nejvyšším soudem zrušit neuváženě vyhlášené volby, které se měly konat 8. října, protože se začal bát, že by je vyhrál Hamás. Už před Peresovým pohřbem si dvě třetiny Palestinců přály Abbásovu demisi.

Ve vznětlivé atmosféře, kterou sám posiluje, se nelze divit, že se na jeho hlavu snesla kritika. Jeho účast na Peresově pohřbu byla přitom velmi statečným činem – žádný jiný nejvyšší arabský politik Abbásovu odvahu nenašel a na pohřeb nepřijel ani jordánský král Abdulláh, jehož země uzavřela s Izraelem mír už před 22 lety.

Reakce palestinské veřejnosti zároveň ukázala, co lze čekat, až Abbás nebude stát v čele samosprávy. Nový předseda nebude zastáncem míru; palestinské vedení bude mnohem radikálnější. A nestabilita na Západním břehu Jordánu bude o to větší, že Abbás odmítá určit svého nástupce.