8.12.2019 | Svátek má Květoslava


BAHRAJN: Teror pokračuje

31.5.2017

Občanské nepokoje v Bahrajnu pokračují. Minulý týden režim zakročil proti demonstrantům ve městě Diraz. Nejméně pět osob bylo zabito, desítky lidí byly zraněny a více než 280 dalších bezpečnostní složky zatkly. Obyvatelé Bahrajnu nepřestávají protestovat proti vládě vedené králem Hamadem bin Isa al-Chalífou, požadují demokratizaci země a splnění svých legitimních nároků.

Poslední protesty byly reakcí na setkání amerického prezidenta s králem, na Trumpovu podporu vyjádřenou bahrajnskému režimu a rovněž na represe vůči opozičnímu lídrovi Isa Kassimovi, který je představitelem šíitské většiny v zemi. Vláda ho v červnu loňského roku zbavila občanství a před několika dny odsoudila k ročnímu podmíněnému trestu odnětí svobody. Diraz, kde k poslednímu tvrdému zákroku vůči demonstrantům došlo, je rodným městem šíitského duchovního vůdce.

Masová vlna protestů vypukla už v roce 2011, a to v rámci tzv. arabského jara. Zatímco v některých zemích získala opozice nadšenou podporu ze strany Západu, v Bahrajnu je situace docela jiná. Důvody jsou jasné – království je spojencem Washingtonu a v tamní opozici zastánci režimu spatřují nástroj v rukou nenáviděného Íránu. Je třeba zdůraznit, že vláda se Spojenými státy udržuje úzké vztahy už dlouho. Američané zde od roku 1948 mají vojenskou posádku, a v zemi bylo dokonce umístěno velitelství páté flotily s personálem čítajícím šest tisíc lidí. Spolupráce se ovšem neomezuje pouze na vojenskou oblast. Například v roce 2004 obě strany podepsaly smlouvu o volném obchodu. V tomto ohledu je tak přátelské setkání Trumpa s hlavou Bahrajnu naprosto pochopitelné.

Pochopitelná je ale i masová nespokojenost obyvatel s vládnoucím režimem. Podle oficiálních údajů z roku 2010 žije v zemi 1,2 milionu lidí, z nichž je více než 70 procent muslimů (Bahrajn má nicméně i poměrně početnou křesťanskou menšinu, která tvoří zhruba 14,5 procenta populace). Problém ovšem představuje fakt, že zatímco přibližně 70 procent bahrajnských muslimů jsou šíité, vládnoucí dynastie al-Chalífů je sunnitská. Ve zmíněném roce 2010 byla asi polovina administrativy obsazena jejími příslušníky. Dlouhodobě se snaží minimalizovat vliv a moc šíitů, které vnímá přinejmenším jako potenciální hrozbu, za níž se v pozadí skrývá íránský režim. Týž postoj zastává i Saúdská Arábie, která také v roce 2011 na základě formálního pozvání ze strany vlády v Bahrajnu vojensky intervenovala, a to s podporou Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (Gulf Cooperation Council), v níž má Rijád hlavní slovo, které využívá pro zatlačování íránského a šíitského vlivu v regionu. Žádná ze západních zemí na intervenci adekvátně nezareagovala. Na okraj připomeňme, že to nebylo poprvé, kdy Saúdové provedli v Bahrajnu intervenci; před šesti lety se jen opakoval scénář z 90. let. Od roku 2015 také pod vedením Rijádu probíhá intervence v Jemenu. Její důvody jsou podobné. Západ tyto akce přechází mlčením a saúdský wahhábistický režim podporuje.

V Bahrajnu probíhá odpor vůči režimu už po několik desetiletí. Vláda si uvědomuje, že pokud připustí demokratizaci země, přijde o moc. Proto dělá cokoli, aby se takového scénáře vyvarovala. Situaci v Bahrajnu nelze chápat pouze jako boj o demokratický charakter země, ale rovněž jako soupeření mezi dvěma konkurenčními proudy islámu a jako geopolitický boj ropných monarchií kolem Perského zálivu jakožto spojenců západních zemí proti sílícímu Íránu, na jehož adresu v posledních dnech opět zaznívají absurdní nařčení z podpory terorismu. Je poněkud úsměvné, když prezident Trump taková obvinění pronáší zrovna na saúdskoarabské půdě.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.