Jen pár dní po třetím výročí "večera dlouhých nožů", kdy v palácovém převratu Julia Gillard se svými příznivci zbavila funkce premiéra Kevina Rudda, došlo k dalšímu obratu. Rudd se sice dvakrát pokoušel získat křeslo ministerského předsedy zpátky, naposledy v březnu tohoto roku, ale bez úspěchu. Poprvé byl členy parlamentního klubu labouristů jasně přehlasován, podruhé ani k volbě nedošlo, když Rudd zjistil, že mu chybí aspoň tucet hlasů. Mezitím popularita jeho soupeřky mezi voliči neustále klesala. Rudd mohl sice být populárním mezi běžnými voliči, neměl ale podporu uvnitř své vlastní strany. Ti, kteří nadále stáli na straně Julie Gillard, stále ještě doufali, že se štěstí nakonec obrátí. Jak se ukázalo, marně. Každý týden výsledky průzkumů veřejného mínění ukazovaly, že Gillard ztratila další procento či dvě, až to kleslo pod kritickou hladinu. Když už to začalo vypadat, že by sociální demokraté mohli také skončit s méně než 30 poslaneckými křesly z možných 150 v dolní komoře parlamentu, bylo jasné, že se něco musí stát, a to co nejdříve!

Po víc než dva roky se minoritní vláda labouristů držela u moci jen s pomocí hrstky zelených a několika nezávislých poslanců, přičemž premiérka už začátkem tohoto roku překvapivě určila 14. září jako den nadcházejících voleb. Kevin Rudd po své porážce v březnu sice oznámil, že již nebude usilovat o pozici vůdce strany a tudíž premiéra, čekal ale, že její členové za ním nakonec přijdou. K tomu se už aspoň měsíc schylovalo a nyní konečně došlo k rozhodujícímu kroku. Rostoucí nervozita mezi členy strany totiž donutila premiérku k tomu, aby na večer 26. června svolala mimořádnou schůzi parlamentního klubu. Jen půl hodiny před jejím začátkem předstoupil před novináře ministr Bill Shorten, až doposud největší podporovatel premiérky a hlavní osnovatel převratu, který ji dostal k moci. Oznámil, že při nadcházejícím tajném hlasování bude volit Kevina Rudda. Počítal celkem jasně s tím, že Rudd při hlasování vyhraje, že labouristé volby prohrají a on že se potom stane vůdcem opozice.

Po tomto obratu už nebylo příliš mnoho pochyb o tom, jak dopadne hlasování, a vskutku, Rudd vyhrál v poměru 57:45. Stal se tak momentálním australským premiérem. Píši "momentálním", protože za stávající situace se může docela dobře stát, že guvernérka Austrálie Quentin Bryce (jejíž dcera je mimochodem manželkou zmíněného Billa Shortena), by mohla prohlásit, že o tom, zda má Kevin Rudd oprávnění k tomu zvát se ministerským předsedou, se bude muset nakonec rozhodnout hlasováním v parlamentu. Potom, podle různících se názorů expertů, by se mohl dočasně stát premiérem současný vůdce opozice Tony Abbott, případně by mohly být okamžitě svolány volby, aniž by se na ně čekalo tři a půl měsíce. To by ostatně mohl udělat i Kevin Rudd samotný, aby využil počáteční idylky po svém nástupu do funkce.

Můžeme jen čekat, jak se situace vyvina v příštích několika dnech, možná i hodinách. Zatím jedna po druhé jen padají rezignace dosavadních členů vládního kabinetu.