Netuším, kolik lidí na Západě přesvědčí zavěšení mrtvoly na jeřáb o tom, že Tálibán roku 2021 je jiný (lepší) než Tálibán roku 1996. Ale budiž: možná je veřejné vystavení zabitého člověka věcí vkusu.

Ovšem utínání končetin není záležitost vkusu, ale projevem barbarství. Tyto a podobné praktiky jsou v hrubém rozporu s Všeobecnou deklarací lidských práv (VDLP), jmenovitě s článkem 5: Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.

Utínání končetin zlodějům krutý a nelidský trest je, o tom snad není sporu. Navíc trest barbarský. Režim, který má něco takového ve svém „repertoáru“, je režimem barbarským.

Tálibán se v minulých dnech přihlásil k tomu, že bude končetiny provinilcům utínat. Hnutí se tak samo zařadilo mezi barbary.

Lze namítnout, že VDLP je právně nezávazný dokument Valného shromáždění OSN. Tak proč by si z něj měl Tálibán dělat těžkou hlavu?

Není-li závazný právně, je bezpochyby závazný morálně. Vyjadřuje hodnoty, k nimž se hlásí moderní vyspělá civilizace. Ne pouze na Západě, ale na celé planetě. VDLP podepsala v prosinci 1948 naprostá většina tehdejších členů OSN (48 z 58), a to ze všech pěti kontinentů (islám neislám). Byl mezi nimi i Afghánistán.

Kromě toho existuje také Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (Pakt), tedy mezinárodní smlouva – pro země, které k ní přistoupily, právně závazná. V Afghánistánu vstoupil Pakt v platnost v dubnu 1983.

V článku 7 Paktu čteme:

Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.

Tálibán po odchodu Američanů a spojenců získal vládu nad Afghánistánem, tedy nad zemí, která se přijetím Paktu zavázala k civilizovanému chování vůči svým občanům (k lidským bytostem obecně). Ideologie nových vládců je ovšem s ustanoveními Paktu v přímém rozporu.

Nelze přitom pustit ze zřetele, že Tálibán usiluje o získání mezinárodního uznání a má (aktuálně: měl) zájem o to, aby jeho zástupce mohl vystoupit na Valném shromáždění OSN. V době psaní tohoto článku (26. 9. odpoledne) jsem zaznamenal, že Tálibán tuto možnost nedostane. Skvělá zpráva. Nelze mít všechno: užívat výhod členství ve světové rodině národů a současně se chovat k lidem hůř než ke zvířatům. (Na tom nic nemění ta politováníhodná skutečnost, že součástí světové rodiny národů jsou státy, které se k lidem chovají podobně barbarsky jako Tálibán – Írán, Saúdská Arábie a jiné.)

V diskusích pod internetovými články informujícími o krutých praktikách Tálibánu, ať už reálných nebo avizovaných, najdeme značné procento přispěvatelů, kteří tvrdí: Co je nám po tom, je to jejich věc. Nesouhlasím. Podobné zavírání očí před zvrácenostmi mocných je z principu chybné. Jak pravil klasik (anglický filozof a politik J. S. Mill – volný citát), zlí lidé nepotřebují k dosažení svých cílů nic víc, než aby se dobří lidé jen dívali a nic nedělali.

Neméně srozumitelně vyjádřil princip proč nečelit zlu mlčením německý protestantský teolog M. Niemöller (volný překlad jeho básně):

Nejprve přišli pro komunisty – a já jsem se neozval, protože jsem nebyl komunista.
Potom přišli pro Židy – a já jsem se neozval, protože jsem nebyl Žid.
Pak přišli pro odboráře – a já jsem se neozval, protože jsem nebyl odborář.
Potom přišli pro katolíky – a já jsem se neozval, protože jsem byl protestant.
Pak přišli pro mě – a v té době už nezbýval nikdo, kdo by se ozval.

Tak jako bylo z principu důležité a nutné, aby svět věděl o zvěrstvech nacismu, všech forem komunismu, o genocidě ve Rwandě či masakru ve Srebrenici (atp.), je správné a nutné, aby byl informován o zvěrstvech prováděných barbarskými vládci Tálibánu.

Snad je z obsahu tohoto článku zřejmé proč.

P.S. Rozumí se samo sebou, že primárně je utínání končetin zlodějům v 21. století nesprávné nikoli proto, že to zapovídají mezinárodní ujednání, ale proto, že je v rozporu se zdravým rozumem.