Byl jednou jeden levný zubař a chudý doktor historicky skutečně a není třeba pátrat po jejich ostatcích. Bylo to v době, kdy výsledky mastičkářské činnosti byly náhodné a zubařinu dělali kováři.

Každá sociální skupina se skládá ze skvělých, průměrných a podprůměrných jedinců a to proto, že výběr do skupin je náhodný. O bohatství té které skupiny rozhoduje to, jaký jí společnost svěří výkon moci. A obchod se strachem ze smrti a z bolesti je obchod s komoditami, neohrožený žádným krachem.

Kdysi to společnost svěřila církvím a výsledkem bylo, že nebylo chudých kněží ( mimo ty, co se k tomu rozhodli sami za posměchu okolí), pro všechny to stačilo a i na přepych a velké stavby to stačilo. Dnes to společnost svěřila kompetentní, velké, stálé, formální, referenční, sekundární, sociální skupině „Doktoři„.

Tuto moc zajištěnou zákony, bych rozdělil na řemeslnou a magickou,kde se hranice prolínají. Řemeslnou bych nazval chirurgii a zubaře, musí odvést něco jako výrobek. Magická spoléhá na farmaka,bez nichž by byli úplně bezmocní.

Zajímavé je, že mezi ně nepatří lékárníci, kteří by je znalostí farmak klidně nahradili, kdyby jim to společnost umožnila a tak jsou o čárku méně bohatí. Odborná literatura říká, že čím je skupina větší, tím je pasivita členů větší a klesá výkonost skupiny . Nedávno to doktoři dokázali tak, jak chtěli víc peněz za méně práce a dostali je .

Dál se píše, že pro jednotnost skupiny je důležitý protivník – tady je jejich protivníkem celá společnost, která by moc skupiny chtěla omezit. K tomu skupina mobilizuje několikanásobné odbory a ochranářské profesní organizace a ublíženě jednohlasně, výhružně vyje .

Tím, že společnost je zbabělá, rozmazlená neschopná rozumné akce je jejich bohatství neotřesitelné. Pojmy chudý zubař a doktor patří mezi jevy na které lidská fantazie už nestačí.