Kam až?

Kam až doletí nudle? Toť pikantní otázka. Jemně uchopte nudli u nosu kurzorem myši, pěkně ji roztočte ... a vší silou hoďte. Jestli nedoletí aspoň tisíc metrů, jste fakt žabaři. Někdy mě trochu děsí intelektuální úroveň flashových her, které jsem schopen hrát.

Kladivem na ně

Tahle flashovka zabere vskutku jen mžik času, déle než dvě nebo tři minuty může bavit jen opravdového imbecila. Ale právě ty dvě nebo tři minuty jsou krásným vytržením z pracovního dne.

Jedna aktuální flashovka

Dostali jste po přečtení titulních stran novin depresi a hledáte několikaminutové rozptýlení? Může být na velmi aktuální, neboli dálniční téma. Taková dálnice má tři, maximálně čtyři pruhy. V tom levém jezdí rychlá auta, v prostředních ta průměrná a v levém pomalá. Tedy teoreticky. Ve skutečnosti se to má tak, že většina aut se nahromadí v levých rychlých pruzích, zatímco ty pomalé zejí prázdnotou. Všechna auta se pak sunou dopředu přibližně stejnou, obvykle poměrně pomalou rychlostí. Ovšem mezi nimi kličkují kaskadéři, kteří jedou minimálně dvakrát rychleji než ostatní, a vyhýbají se jim zleva i zprava. Chtěli jste si někdy vyzkoušet, co prožívají jejich řidiči? Je to celkem adrenalinový sport. Ale nejpozději do pár desítek vteřin končí jejich jízda nepříjemnou havárií. Zkuste to.

Čtyři vteřiny a dost

Někdo hraje celé hodiny jednu počítačovou hru, vy si jich můžete zahrát 170 za necelých dvanáct minut. Každá hra trvá přesně čtyři vteřiny a všechny jsou součástí jedné flashové superhry. Lépe řečeno hned celé série superher.

Autorem nápadu na čtyřvteřinové hry je americký student a flashový vývojář John Cooney, který před pár lety napsal hru složenou z dvaceti čtyřvteřinových dílů. Každá byla založena na trochu jiném nápadu a všechny bylo možné ovládat pouze myší a mezerníkem. Kdo nestihl splnit daný úkol do čtyř vteřin, ztratil jeden ze sedmi životů. Cílem bylo zůstat co nejdéle ve hře.

Projekt měl úspěch, takže Cooneyho napadlo oslovit také ostatní flasové programátory a vytvořit mix různých nápadů i výtvarných stylů. Dal inzerát hledající spoluauoty na web a za necelé dva týdny byl tým hotov. Na flashovce Four Second Frenzy neboli Čtyřsekundové šílenství se podílelo pětadvacet vývojářů.

Nejnovější je třetí díl, zatím poslední, který tvoří více než 170 her, které napsalo přes padesát autorů. Jmenuje se Four Seconds Firestorm neboli Čtyřvteřinová bouře. Poprvé zde lze hry ovládat nejen tlačítky klávesnice, ale taky myší.

Zdá se vám výhodné, že s každou hrou strávíte pouze čtyři vteřiny, a tudíž vám tahle zábava nespolyká tolik času? Nenechte se nachytat, stokrát nic umořilo osla a tisíckrát čtyři vteřiny je víc než hodina. Tak pozor!

Požírač a hopsal

Pacxon je hra vycházející z Pacmana. Má stejný styl a podobnou grafiku i zvuky. Cílem je "zabrat" co nejvíc hrací plochy a přitom se nenechat "sežrat" nepřáteli. Když zaberete aspoň osmdesát procent políček, postupujete do dalšího levelu. Pacxon je příjemná hra se staromódní vizáží. Kdo má radši barevnou grafiku, může si zahrát některý z řady klonů: třeba ten s warnerovskými figurkami Looney Tunes.

Flashovka Hopstar už svým názvem evokuje, že se v ní bude skákat. Ovládáte skákající žlutou hvězdičku, jejímž cílem je vyhýbat se skákajícím červeným hvězdičkám. K dispozici máte jen dvě klávesy, a to šipky "vlevo" a "vpravo". Když se červené hvězdičce vyhnete, máte sto bodů. Když to nezvládnete, přijdete o jeden život. Je to vážně pitomost, ale na pár minut dokáže slušně zabavit.

Převzato z blogu Extra se svolením autora.