19.3.2024 | Svátek má Josef


JAK BYLO: Mládež byla vždy soutěživá

9.2.2023

Co je svět světem, mladé umělce doprovází na jejich pouti houfy dívek (no, někdy i jedna či dvě jsou houf, když jsme trochu velkorysí) a ty pak slouží jako inspirace pro Umění s velkým U. Tomu se pak ostatní počestní občané obdivují či je případně zatracují. Malá divadla v šedesátých letech houfně dobrovolně povinně vyjížděla na Soutěže tvořivosti mládeže, které pak byly ve svazáckém tisku vysoce kladně hodnoceny. V zákulisí pak vyšetřovací komise po skončení toho setkání řešily, co se s kterým provinilcem na poli ideologickém či mravnostním provede. Protože mládež je vždy tvořivá, někdy skoro až moc. Tedy myslí si ti „nahoře“.

Jisté plzeňské kolo „soutěže tvořivosti“, kterého se zúčastnilo divadlo vedené pány Š+G, bylo doprovázeno povinnými výjezdy do okolních vesnic. V rámci sbližování vesnice s městem nahnali družstevníky do sálu kulturáku s tím, že přijedou mladí umělci z Prahy. Na stolech půllitry, za skleněnou stěnou výčep, v něm místní štamgasti. Na jeviště se vyhrnula parta „mladých umělců“. Ale jak už to někdy bývá, k překvapení všech padli sotva zletilí mladí umělci z Prahy místním družstevníkům do oka. Fakt je, že tehdy hráli jako o život. Sál se smál a jásal, už dávno se na jevišti nepovídalo to, co bylo schváleno, a najednou se tady objevila ta v praxi doposud chimérická a skoro nikdy nikde nevídaná „družba vesnice s městem“. A kultura pro lid. Stanislavský by měl radost. Možná. Kdyby nerozuměl textu.

O pauze jsme dostali k večeři vynikající vepřoknedlozelo, k tomu pivo a sem tam nějakého panáka a šlo se hrát dál. Až pozdě v noci, či spíše k ránu, se jelo domů. Vpředu se zpívalo a okresní kulturní referent ČSM vytřeštěně poslouchal písně jako (zpívá se na melodii staré ruské dumky o Stěnkovi Razinovi, zkuste to, jde to bezvadně):

Ona býýýla dívka chudá,
poctivěě se žíívilááá,
až potkáálááá bóhatýho,
poctivóóóst svou ztrááátilááá!
Sbor (hodně nahlas): V posteli!
bohatej má rozkoš dycky,
a chudák to vodneséé,
z toho plýýne poučéééníí,
proletáááříí, spojte sééé!

Sbor (revolučně): To říkal Mar-ks, ks, stařičký Mar-ks, ks!

vlk09

I při tom zpěvu, abychom o nic nepřišli, byl na zadních sedadlech prováděn „průzkum hmatem“, což nebylo při stavu pérování tehdejších autobusů nejjednodušší. Připadal jsem si jako mistr Houdini, který se osvobozoval na počátku dvacátého století ze všech řetězů, provazů a lan, kterými byl spoután. S tím rozdílem, že já byl volný, leč předmět mého zájmu byl poněkud „zašněrován“. Ruka šmátralka na dívčích zádech byla užuž několikrát skoro u cíle, háčky skoro vyháknuty, ale v rozhodujícím okamžiku to vždycky drclo.

„Tak to utrhni!“ pošeptaly mi do ucha jemné dívčí rtíky nekonvenční vyznání lásky. Tak jsem to utrh! A vtom mě napadlo, že takhle to možná dělal i mistr Houdini, když se dostával z pout a svěracích kazajek. Někdy je řešení zdánlivě složitých problémů neuvěřitelně jednoduché. Když totiž souhlasí i ta druhá strana. A nejen v lásce.

Mládí vpřed!
Starší na svá místa!
Ami gou hou!

Václav Vlk st.

Pokud Vás mé vyprávění zaujalo, chystáme již třetí upravené a rozšířené vydání. Tentokrát v nakladatelství Jonathan Livingston. Kniha vyjde v průběhu února 2023. Zde si ji můžete předplatit za výjimečnou cenu https://www.dobreknihkupectvi.cz/stalo-to-za-hovno-a-stejne-byla-sranda-/



I. Simonek 23:00 9.2.2023
V. Mokrý Po r.1959, už bylo volněji. 12:19 9.2.2023
redrooster "Všude žijí lidé". 4:52 9.2.2023