27.9.2020 | Svátek má Jonáš


CHTIP: Židovský humor XLIII.

20.6.2020

Nauč se smát, aniž bys plakal, je staré hebrejské přísloví. Další porce humoru, který je mi blízký.

Dámy z chasidské části Williamsburgu jely autobusem do Brooklynu a hádaly se o okno.
„Jestli to okno zůstane zavřené, tak se tu udusím!“ prohlásila první.
„Když to okno otevřete,“ tvrdila druhá, „tak se nastydnu a umřu!“
Řidič autobusu chtěl spor uklidnit, ale nevěděl, na čí stranu se přiklonit. Až se ze zadní části vozu ozval starší pán s jarmulkou:
„Tak nejdřív to okno otevřete. To zabije tu první. Pak ho zase zavřete. To zabije tu druhou. A my ostatní pak můžeme pokračovat v klidu do města.“

Kdysi dávno, před sto lety, vdával vášnivý polský sionista dceru. Na pozvánkách bylo napsáno:
„Obřad se bude konat na Chrámové hoře v Jeruzalémě v neděli 4. listopadu v 11 hodin.“
Dole pak bylo drobným písmem připsáno:
„Kdyby se stalo a Mesiáš do té doby nepřišel, proběhnou obřady v Akivské synagóze na Kazimírově třídě ve Varšavě.“

Rok 1958. V kavárně v Paříži se náhodou potkají pánové Kohn a Roubíček. Padnou si do náručí, vždyť se deset let neviděli. A hned se ptají, jak se tomu druhému vedlo.
Kohn: „Ale tak vědí, no, měl jsem celkem štěstí, dostal jsem se do Kanady, až do indiánských teritorií. Vykupuji kůže od lovců. Trochu i sám lovím. Není to bůhví co, ale vyžít se s tím dá.“
Roubíček : „No, já se dostal do Afriky. Vozím lidi na safari a občas jim pomáhám lovit trofeje. Taky to není nic extra, ale jednoho to uživí.“
Najednou se Kohn zeptá: „Jo, vzpomínají si na Sterna? Nevěděli by, co s ním je?“
„Jo, Stern, to byl vždycky dobrodruh. Ten po osmačtyřicátým zůstal v Praze…“

„Voni jsou fakt jak umanutej, pane Kohn, s těma dvaceti tisícema! Vždyť voni ani nevěděj, co by s nima asi tak ausgerechnet dělali, kdybych jim je mýrnyx týrnyx teď a tady vrátil!“
„Koukaj, Roubíček, tak to vím naprosto přesně, co bych s nima dělal. Kdyby mi je mýrnyx týrnyx teď a tady vrátili ausgerechnet voni, nejdřív bych je přepočítal.“

Starší Žid si stěžuje: „Rebe, co mám dělat se svým zetěm? On mne neposlouchá…“
Rabi: „A co provádí?“
„Už od časného rána sedí nad Talmudem a studuje, pak si vloží tefilim a modlí se s takovou vážností, jako by se modlil za všechny Židy, a pak zase sedí a studuje Gemaru…“
Rabi se diví: „A na to si stěžujete? Já přece dělám totéž…“
Starý Žid: „Rebe, voni musej – voni jsou přece rabín! Ale můj zeť to dělá dobrovolně a myslí to vážně!“

Rabbi Naftali měl tři dcery a jediného syna. Bohužel se stalo, že ten jediný syn se zamiloval do dívky z velmi nízkého stavu, nepříliš chytré, ale neobyčejně krásné.
Učiteli a jeho ženě se to nelíbilo. Ale Rabbi Naftali byl dost chytrý, aby věděl, že nemá smysl něco proti tomu dělat a lepší je jen mlčet. Tak mlčel. Jeho žena si ale vzala tu věc k srdci, vzdychala a naříkala a neustále ponoukala svého muže, aby něco udělal. Ten mlčel i nadále, až jednou ztratil trpělivost a řekl ženě:
„Řekni mi jen, proč by si tvůj syn zasloužil něco lepšího než jeho otec?“

A na konec jeden drsnější.
V koncentráku jednomu esesákovi vystřelí oko a on si pořídí skleněné. Postaví se před Žida a říká mu: „Hele, jestli uhádneš, které oko je skleněné, nepošlu tě do komory.“
Žid se na něho podívá a říká: „To levé, samozřejmě.“
Esesák se ptá: „Jaks to poznal?“
Žid na to: „No, vono se dívá na mne tak lidsky.“

(Minulá dodávka chtipů od Chechtavýho tygra zde.)

*****************************

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora.



Rychlá zdravá svačinka? Hledáme 40 testerek, které vyzkouší Sunar BIO kapsičky
Rychlá zdravá svačinka? Hledáme 40 testerek, které vyzkouší Sunar BIO kapsičky

Ve spolupráci se Sunarem, tradičním českým výrobcem dětské výživy, jsme si pro vás připravili velké testování BIO kapsiček.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.