19.3.2024 | Svátek má Josef


CHTIP: Židovský humor 59

27.2.2021

Moshe dokončil studium a je na návštěvě u svých rodičů. Nyní si říká Max, nosí oblek od Bosse, hodinky od Cartiera, boty od Santoniho, tričko od Hermese. Zaparkoval své Porsche přede dveřmi. Rodiče jsou ohromeni, ale také zneklidní. Tohle že je jejich syn?
„Chtěl bych se tě na něco zeptat,“ říká otec, „co ti zbylo ze židovství?“
Na to Max: „Strach ze psa.“

Svatební oznámení od židovské maminky:
„Milí přátelé, bohužel vás musím pozvat na svatbu mého skvělého syna lékaře a nějaké žebračky, jejíž jméno si nepamatuji. Tato největší katastrofa v dějinách naší rodiny se koná v neděli 8. září od 9 hod.“

Zavolal newyorský právník dr. Goldstein svému příteli Rosenbaumovi, bohatému sběrateli umění.

„Saule, mám dvě zprávy,“ říká právník.
„Víš, měl jsem hrozný den, Simone, tak nejdřív tu dobrou.“
„No, dnes jsem potkal tvoji ženu a ona se mi pochlubila, že investovala pouhých 5000 dolarů do dvou velmi pěkných obrázků, o kterých si myslí, že jí vynesou něco mezi 15 a 20 miliony dolarů … a myslím, že by mohla mít pravdu.“
„Ježkovy oči! To zní báječně! Moje žena je skvělá obchodnice, že? Teď už zvládnu i tu špatnou zprávu.“
„Jsou to fotografie tebe a tvojí sekretářky v posteli.“

Malý Mojše se modlí před spaním:
„Prosím, Bože, postarej se o mámu, tátu, bratra Izáka, sestry Rachel a Rebeku, o strýčky, tety, dědečky a babičky. A prosím tě, Bože, postarej se také o sebe, jinak jsme všichni v pěkným průšvihu.“

Svatební oznámení od židovské maminky:
„Milí přátelé, bohužel vás musím pozvat na svatbu mého skvělého syna lékaře a nějaké žebračky, jejíž jméno si nepamatuji. Tato největší katastrofa v dějinách naší rodiny se koná v neděli 8. září od 9. hod“.

„Poslechnou, Roubíček, jejich žena je nemocná?“
„Jak na to přišli, Laube?“
„No že je u nich ob den doktor.“
„A proč by ausgerechnet musela bejt nemocná? U nich je každej den hasič a ptám se jich, jestli u nich hoří?“

Drahý synu a osobo, co sis ho vzala.
Doufám, že se máte dobře. O mne si, prosím, nedělejte starosti. Na to, že se mi špatně dýchá a nemohu jíst, jsem v pořádku. Hlavně, že máte hezkou dovolenou, tisíce kilometrů od vaší churavé matky. Přikládám do dopisu posledních deset liber, co mi zbylo, a doufám, že koupíte něco mým vnoučatům. Bůh ví, že jejich matka jim nikdy nic nekoupí. Na fotografii vypadají tak hubeně, chudáčci moji.
Děkuji moc za kytici k narozeninám, drahý chlapče. Dala jsem si ji do mrazáku, aby mi vydržela čerstvá na hrob. Což mi připomíná – minulý týden jsme pohřbili babičku. Vím, že zemřela před mnoha lety, ale já jsem toužila po hezkém pohřbu, tak jsme ji s tetou Minnie vykopaly a zařídily znovu celý obřad. Pozvala bych vás, ale ta žena, s níž žiješ, by ti určitě nedovolila přijet. Vsadím se, že ani nikdy nezhlédla videokazetu s mojí operací hemoroidů, že?
Nu, synku, teď se pokusím doplazit do postele. O hůlku jsem přišla minulý týden, jak jsem se bránila výrostkům ze sousedství, když mě přepadli. Na zimu jsem si už zvykla, jak mi domácí vypnul topení, a jsem vděčná za promrzlou postel, protože chlad otupuje bolest mého chatrného těla. Už ti vůbec nevyčítám, že mi neposíláš peníze, když je potřebuješ víc na ty drahé každoroční dovolené s rodinou. Polib za mne moje drahá vnoučátka a vyřiď moje pozdravy té kdoví-jak-se-jmenuje, která tě odtrhla svými slizkými chapadly od mých prsou.
S láskou
máma

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora