Mladý abstraktní malíř se oženil se slečnou z lepší rodiny. Po čase se jejich přátelé ptají, jak se jim daří.
„Velmi dobře,“ libuje si malíř. „Já maluji, žena vaří. Potom ona hádá, co jsem namaloval, a já hádám, co ona uvařila.“

Životní náklady jsou teď tak vysoké, že se mnou manželka znovu souloží.
Nemůže si dovolit kupovat baterie.

Žena přijde domů a povídá svému manželovi:
„Pamatuješ, jak mě pořád bolela hlava celé ty roky? Tak je to pryč!“
„Žádné bolesti hlavy?“ ptá se manžel. „Jak se to stalo?“
Jeho žena odpoví:
„Marie mě doporučila k jednomu psychotronikovi a ten mi poradil stoupnout si před zrcadlo, dívat se soustředěně na sebe a opakovat:
Nebolí mě hlava!
Nebolí mě hlava!
Nebolí mě hlava!
No a ono to funguje! Veškerá bolest hlavy je pryč!“
„No to je skvělý!“ nadšeně přitakavá manžel. Jeho žena pak říká:
„Víš, ty taky nejsi bůhvíco v posteli posledních pár let, proč za ním taky nezajdeš, třeba ti něco poradí?“
Manžel souhlasí, že to udělá. Po své první návštěvě u psychotronika se vrátí domů, strhá ze sebe šaty, popadne manželku do náruče a odnáší ji do ložnice. Položí ji na postel a povídá:
„Nehýbej se, hned jsem zpátky!“
Odejde do koupelny, vrátí se za par minut a skočí do postele. Pomiluje manželku tak vášnivě, jako nikdy předtím.
Jeho žena celá omámená zvolá:
„No tak to bylo teda úžasné!“
Manžel odpoví:
„Nehýbej se, hned jsem zpátky!“
Odejde znovu do koupelny, vrátí se zpátky a druhé kolo je ještě úžasnější než poprvé. Manželka se posadí na posteli, hlava se jí toří a jenom slastně vzdychá:
„Pane Bože, pane Bože…“
Manžel opět řekne:
„Nehýbej se, hned jsem zpátky,“ a odejde do koupelny.
Tentokrát ho ale manželka potichu následuje, a tam, v koupelně, ho uvidí zírat na sebe do zrcadla a říkat:
„To není moje manželka!
To není moje manželka!
To není moje manželka!“
Poslední rozloučení se zesnulým se koná příští sobotu.

Sedí takhle kněz ve zpovědnici a poslouchá hlas z druhé strany:
„Otče, je mi dvaaosmdesát, jsem už padesát let se svojí ženou, vždy jsem jí byl věrný. Ale včera jsem se tři hodiny vášnivě miloval s osmnáctiletými dvojčaty.“
„Kdy jste byl naposled u zpovědi?“ ptá se kněz.
„Nikdy… já jsem Žid.“
„Tak proč jste sem dnes přišel a řekl mi o tom?“
„Víte, já to vyprávím každýmu!!!“

(Minulá dodávka chtipů od Chechtavýho tygra zde.)

*****************************

Schválně, kolik ksichtíků a postaviček je na tomhle obrázku?