Velkou pozornost v odborném tisku vyvolala zpráva finských lékařů (Laukanen a spol. z univerzity v Kuopio ve východním Finsku) o 21letém sledování způsobu saunování u 2315 mužů ve věku od 40-60 let. Zjistili statisticky podloženou souvislost častého saunování s méně četnou náhlou srdeční smrtí způsobenou ischemickou chorobou srdeční či jiným kardiovaskulárním onemocněním.

Ve srovnání s jedním během saunování týdně došlo u mužů s 2-3 těmito běhy ke snížení rizika srdeční smrti ve 22 %, zatímco u mužů se 4-7 běhy v týdnu bylo riziko nižší o 63 %. Kromě toho lékaři zjistili, že také delší pobyt v horku (11- až 19minutový a také více než 19minutový) jevil ve srovnání se saunováním méně než 11minutovým významnou inverzi smrtelných onemocnění KVS.

Příčiny těchto nálezů výzkumníci nehodnotili. Vědci tvrdí, že jejich výsledky zůstaly nezměněné i po očištění od pánského kouření, krevního tlaku, hladiny cholesterolu, triglyceridů a dalších faktorů, které mohou ovlivnit výsledky.

Ke své práci poznamenávají finští lékaři, že přínos častého saunování u pozorované mužské finské populaci nemusí být použitelný pro ženy nebo pro lidi, kteří nejsou zvyklí na pravidelné užívání saunové lázně. Vedoucí autor studie Jari Laukkanen řekl, že pro malý počet nesaunujících mužů (12) se ve studii nedal srovnat statisticky významný rozdíl oproti saunujícím. Výzkum byl zaměřený především na srovnání dávky běhů saunování, protože ty jsou celoživotní zálibnou činností obyvatel Finska. Je zapotřebí dalších studií k potvrzení těchto výsledků v různých prostředích populace.

Zajímavá je odezva amerických kardiologů na tyto poznatky. Některé dřívější studie před půlstoletím poukazovaly na možné škodlivé účinky saunování, avšak ve většině jiných prací z druhé poloviny předcházejícího století se potvrdili němečtí a finští lékařů, že neexistují negativní účinky při větším využití saunové lázně. Přitom se uvažovalo, zda to může být kvůli jedinečným vlastnostem finské sauny a v ní vytvořené saunové lázni založené na kombinaci suchého tepla s vysokými teplotami a kontrastní chladné vody a chladného vzduchu.

Amerického kardiologa z Yale University Harlana Krumholze zaujala možnost přijetí všeobecné strategie intenzivního saunování, anebo zda to funguje jen v zemi, jako je Finsko, kde je saunování součástí života. Otevřena zůstává spousta otázek - zda takové jednání může mít pozitivní vliv na zdraví srdce u lidí v USA, protože zde není známé sledování v této věci, zda má saunování oproti nesaunování vliv na snížení rizika srdeční smrti. Tato otázku nebyla dříve zodpovězena ani ve Finsku, kde pravidelné saunování převládá. Ve Finsku totiž není ke statistickým závěrům potřebná kontrolní skupina nesaunujících (finští muži saunují až v 96 %).

Johnu Ryanovi, kardiologu na univerzitě v Utahu, je jasný jeden závěr, že Finsko se zdá jako skvělé místo k zachování života. Zdůraznil také, že v roce 1970 Finsko mělo z celého světa nejvyšší míru úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. To se od té doby u mužů se snížilo o 65 %, ale zda v tomto posunu má hlavní roli saunování, je neznámé.

Ve své poznámce souhlasí vydavatel Rita Redberg s hodnocením Finska Ryanem. I když se neví, proč často saunující se muži měli větší životnost, je jasné, že čas strávený v horké místnosti sauny - možný spíše volným způsobem života, který poskytuje více času k relaxaci, anebo kamarádství saunistů - je dobře strávený čas.

Rád bych přidal poznámku o opomíjeném pohledu na další možný důsledek častého prohřívání i ochlazování – totiž dýchání chladného vzduchu po prohřátí s důsledky z toho vyplývajícími. Z práce totiž vysvítá, že Finové kombinují prohřátí s ochlazující koupelí v jezeru a protože v průběhu roku mají dost sněhu, tedy i s vyválením v něm. Z různých zdrojů víme o způsobu jejich saunování to, že než se začnou po ochlazení znovu prohřívat, posedávají před saunou na čerstvém vzduchu. Podstatné je, že vdechují vzduch vždy chladnější, než je vzduch v prohřívárně sauny. Učebnice fyziologie vysvětlují, že chlad zvyšuje disociaci kyslíku do hemoglobinu červených krvinek obíhajících v husté kapilární síti kolem plicních sklípků (alveolů).

O dříve známém, i když mnohými popíraném významu souběžného prokrvování kůže a koronárních cév srdečního svalu američtí lékaři nehovoří.. V duchu Dastre-Moratova pravidla platí, že masivní prokrvení kůže je významné pro současné prokrvení věnčitých (koronárních) cév srdce. Jestliže autonomní termoregulační stimulací dochází současně i k urychlení srdečního tepu a zvýšení minutového objemu vydávané krve, je zřejmě rozšířenými věnčitými cévami zajištěno bohaté zásobení srdečního svalu kyslíkem. Podle mého názoru práce finských lékařů ukázala, že právě časté prohřívání vedoucí k rozšíření (vasodilataci) cév v kůži může vést také ke zvýšenému zásobení srdečního svalu kyslíkem a že to může působit na snížení rizika předčasné srdeční smrti. Potvrzení, zda je tomu tak, by mělo být úkolem pro další výzkum, třeba i našich kardiologů.

Co z toho vyplývá pro české saunisty?

Pro české muže středního věku, kteří se rádi saunují, je potěšující dobrozdání hovořící o významu častého prokrvení kůže a urychlování srdečního tepu častým saunováním a nesporně budou s obvyklým entuziasmem dále saunovat. Žádný muž nad 40 let u nás si jistě nepřeje být postižen fatálními důsledky ischemické srdeční choroby. Možná, že muže této věkové kategorie, kteří se nesaunují, napadne, že by to mohli zkusit také. To ovšem vyžaduje – společně s jinými aktivitami životosprávy – dodržet hned dvě základní podmínky: pravidelně se saunovat, a to nejen jednou za týden, a mít saunu „po ruce“.

Rozhodující motiv k rozhodnutí přijmout nabízenou prevenci ohrožujícími onemocněními závisí na životních prioritách. Zatím má obydlí a auto a vše jiné přednost a sauna mnohým za to nestojí. Rozhodně ani ne proto, že jako lidová horkovzdušná koupelna Finů má vedle hygienického efektu dokonce i významný preventivní vliv u řady onemocnění. Většinou a spíše lidem stačí k ochraně zdravíčka úlitba zdraví poškozujícím nápojem.

Je to škoda, ale je nutné vidět, že od minulých století počínaje dokázala technika dát lidem do jejich domácností vyspělé produkty k hygieně a vnutila představu, že dnešním lidem stačí, mají-li koupelnu se sprchou a vanou - a saunu k hygieně nepotřebují. Jen ti, kteří umí rozumně uvažovat o svém životním stylu a o perspektivě života vůbec, dokázali své životní prostředí doplnit saunovou kabinou a nemyslí si, že by saunovou lázeň potřebovali jen ke své hygieně. Považují ji za důležitý příspěvek pro ochranu zdraví, nikoliv však jako kauzální léčbu čehokoli.

Nejlepším řešením je mít saunu doma, případně ve svém venkovním rekreačním sídle. Myslím, že zpráva finských lékařů vkládá do rukou výrobců a prodejců pravdivé argumenty pro reklamu k nabídce zejména malokapacitních saunových kabin do obydlí i do přírody. Komerce by neměla vytvářet dojem, že saunování je pouze zábavné povyražení a že sauny musí být vybaveny veškerými artikly, o kterých si komerce myslí, že by se bez nich klienti ani v sauně neobešli, když se s nimi stýkají v běžném životě. Finům k tomu stačí jednoduše vybavená dřevěná stavba s topidlem, která – jak vidno – dokáže svým věrným návštěvníkům opravdu posloužit. A taková by měla být všude, kde je to možné.

Podotýkám ovšem, že jiné teplodárné produkty na trhu, i když si osvojují jméno „sauna“, nemohou zajistit tak účinné fyzikální prostředí, jaké poskytuje prohřívárna i ochlazovna opravdové finské sauny. Zatím nemohlo být prokázané účinné snížení rizika srdeční smrti používáním těchto mírných tepelných stimulů, kterým se navíc dokonce přikládá všeléčivý vliv. Jak se ukázalo, teprve aplikace kontrastních teplot saunové lázně má při opravdovém saunování výraznou preventivní hodnotu. Přesto však je nelze považovat za jakýkoli prostředek kauzální léčby. To je potřeba striktně odlišit.

Uplatnit způsob častého saunování týdně ve veřejných saunách je obtížné, především pro předpokládané vysoké finanční náklady i pro jednotlivce. Netroufám si k tomu dávat nějaké objektivní rady, jsem zaujatý pro saunování ve vlastní malé sauně doma a soudím, že to je nepříhodnější řešení, které jedině může mít úspěch. Finskou zprávu bych sice mohl doložit osobní šedesátiletou zkušeností, ale to by byla spíše kuriozní kasuistika, nikoli důkaz statisticky podložený.

Autor je lékař, tč. ještě nestor saunování v Česku