Přes třicet let hledají Američané na Marsu život. První se o to pokusily dvě sondy Viking. Některé jejich výsledky se zdály být nadějné, ale pak se ukázalo, že to byl zřejmě chybný výklad. Orbitery, které krouží okolo této planety, však zjistily, že by se pod povrchem této planety mohla skrývat voda ve formě ledu – a kde je voda, tam je podle našich představ i život. Nicméně vesmír je tak rozmanitý, že by tento axiom nemusel všude doslova platit.

Už je jasné, že inteligentní život v naší sluneční soustavě se vyvinul jenom na Zemi. Všude jinde – na Marsu, na Venuši či na některých měsících velkých planet – by mohl přežívat v mikroskopické podobě.

Sonda Phoenix přistála v oblasti severního pólu, kde má být podle vědců největší naděje na podzemní ledovce. Přál bych si, aby tam led našla, ale obávám se, že by to byla příliš velká náhoda. Takové objevy nebývají snadné. Na takový úspěch by byl zapotřebí rozsáhlejší útok automatických průzkumníků – jenže tyhle aparátky jsou tak náročné a drahé, že na postavení jejich početné flotily ani bohatá Amerika nemá.

Hodně odborníků a politiků říká, že kdyby se automatům podařilo najít stopy života na Marsu, i třeba zaniklého nebo umírajícího, byl by to podnět k uspíšení výpravy lidí na tuto planetu. Menší část tomuto názoru oponuje: Jestliže najdeme někde ve vesmíru život, měli bychom ho jenom zdálky pozorovat, nesnažit se mimozemské mikroorganismy chytat a v laboratořích zkoumat.

Souhlasím s menšinou. Mimozemský život bude zřejmě velmi ojedinělý, křehký a my nemáme právo s ním experimentovat. Ostatně kdybychom několik jeho jedinců přivezli do pozemských laboratoří, mohli bychom ohrozit i zdejší život – nikdo neví, jak by v těchto nových podmínkách choval. Měli bychom ho proto nechat vyvíjet v jeho původních oázách. Nyní ho mohou dálkově studovat vědci, později – až se stane kosmická doprava dostupnější – by se mohl stát atrakcí pro turisty kroužící okolo planety.

Vyšlo v MFD - Věda 14. 6. 2008

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz