19.3.2024 | Svátek má Josef


VĚDA: Seznamka podle genetiky

16.1.2020

Budou internetové seznamky používat při výběru ideálního partnera také výsledky genetických testů? Umožnila by jim to zbrusu nová aplikace harvardského genetika, proti které se však zvedla vlna odporu.

„Je to eugenika,“ hřímá Elizabeth Yukoová a přirovnává aplikaci DigiD8 k nacistickým programům na eliminaci podřadných ras. „Myslela jsem si, že po druhé světové válce je všem jasné, že takové věci se prostě nedělají,“ prohlašuje kategoricky americká bioetička z americké Fordhamské univerzity.

„Je to levný a spolehlivý způsob, jak předejít narození těžce postižených dětí,“ oponuje autor aplikace DigiD8, harvardský genetik George Church.

Church se o aplikaci krátce zmínil v televizním pořadu 60 minut společnosti CBS. Netušil, jaký poprask několika větami vyvolá. Následně se pokusil uvést celou věc na pravou míru v rozhovoru pro deník Washington Post, ale na hlavu se mu dál sypou odsudky ze všech stran.

„Je to aplikace, kterou si může zamilovat jen eugenik,“ napsal o DigiD8 populárně vědecký server Gizmodo.

Genetická ruleta

O co vlastně Georgi Churchovi jde? Harvardský genetik je přesvědčený, že lidé hrají při početí dítěte genetickou ruletu s jeho zdravím a nabízí možnost, jak s tímto hazardem skoncovat.

Vychází z faktu, že si každý člověk nese v dědičné informaci poškozené geny. Dědičnou chorobou neonemocní jen proto, že vadný gen zdědil pouze od jednoho z rodičů, zatímco od druhého dostal do vínku gen plně funkční. V dědičné informaci nosí třeba vlohu pro cystickou fibrózu, hemofilii, Duchenneovu svalovou dystrofii nebo Fanconiho anémii, ale nemá o tom nejmenší tušení.

S partnerem, který od jednoho rodiče zdědil podobně poškozenou vlohu, ale čelí riziku, že jejich dítě zdědí poškozený gen od obou rodičů a narodí se s dědičnou chorobou. Z neúprosných zákonitostí dědičnosti formulovaných Gregorem Johannem Mendelem vyplývá, že to páru nositelů poškozeného genu hrozí s pětadvacetiprocentní pravděpodobností.

Výběr podle dědičných rizik

Church nabízí řešení prostřednictvím internetových seznamek. Ty dnes vybírají klientům vhodné partnery na základě společných zájmů, koníčků a náhledů na život. Church navrhuje doplnit tato kritéria o vybrané údaje z dědičné informace. To by zařídila aplikace DigiD8, pro jejíž název si Church vypůjčil zkratku D8 používanou na sociálních sítích pro rande.

Zájemce by si jednoduše setřel buňky ústní sliznice speciálním kartáčkem a ten by pak poslal do genetické firmy. Tam by z buněk izolovali DNA a otestovali ji na vady několika desítek genů stojících v pozadí závažných dědičných chorob. Při zadávání profilu na webu internetové seznamky by pak klient uvedl svůj kód a do jeho dat by se automaticky nahrál výsledek genetických testů.

Ten by ale zůstal skryt. Klient ani nikdo jiný by se nedozvěděl, jestli u něj analýza nějaké poškozené geny odhalila a jaké geny to případně jsou.

Internetová seznamka by vybrala pro uchazeče potenciálně vhodné partnery tradičním způsobem a aplikace DigiD8 by z nich vyřadila takové, s kterými by mohl klient zplodit dítě postižené dědičnou chorobou. O těchto geneticky rizikových partnerech by se klient seznamky nedozvěděl. Ve finální nabídce by už dostal jen ty potenciální partnery, s kterými by mu nehrozilo zplození dítěte s dědičným postižením.

Church odhaduje, že DigiD8 vyřadí ze seznamu potenciálních partnerů obvykle jen každého dvacátého. Zohledněním genetických dat se tedy výběr nijak zvlášť nezúží.

„Prostě jen přidáme naši aplikaci k už existujícím kritériím pro výběr partnerů v seznamovacích agenturách,“ vysvětluje George Church.

„Tohle by znamenalo, že mě spolu s miliony dalších postižených lidí prostě vymažou. Slyšel vůbec někdy o genetické různorodosti? Uvažoval vůbec někdy o tom, že být nemocný neznamená žít tragický život plný utrpení?“ pustila se do Churche na sociálních sítích aktivistka Alice Wongová bojující za práva postižených.

Church vysvětluje, že ze sedmi tisíc známých dědičných chorob se DigiD8 zaměří zhruba na sto dvacet nejzávažnějších. Půjde hlavně o genetické defekty, s nimiž děti většinou nepřežijí déle než pár roků.

Genetickou rozmanitost přitom Church nepouští ze zřetele. Sám trpí těžkou dyslexií a poruchou soustředění. Navíc se u něj projevuje vážná porucha spánku zvaná narkolepsie. Několikrát za den ho postihne záchvat, při kterém nekontrolovaně usne. Všechny tyto poruchy mají dědičné pozadí, i když ne tak jasné, jako třeba cystická fibróza nebo hemofilie.

Church nebere žádnou ze svých „zvláštností“ jako handicap. Naopak. Jeho spolupracovníci potvrzují, že řada geniálních řešení jej napadla ve chvílích, kdy se probíral z narkoleptického záchvatu.

Nevymazané geny

Bioinformatik Yaniv Erlich z Kolumbijské univerzity upozorňuje, že výběr partnerů pomocí aplikace DigiD8 nebude vlohy pro dědičné choroby z populace „vymazávat“, ale v konečném výsledku dokonce přispěje k jejich udržení v populaci.

Pokud totiž dva nositelé poškozeného genu zplodí dítě s těžkou dědičnou chorobou, jejich potomek se v řadě případů nedožije dospělosti a nepřivede na svět děti. Poškozené geny zděděné od rodičů už dalšímu pokolení nepředá. Aplikace DigiD8 však vybere nositeli poškozeného genu partnera se „zdravým“ genem a zajistí mu narození zdravého dítěte. To může zdědit poškozený gen a předat ho vlastním dětem. Populace bude jako celek zdravější, i když v ní budou vlohy pro dědičné choroby dál kolovat.

Léčbou dědičných chorob se intenzivně zabývá celé odvětví medicíny označované jako genová terapie. Lékaři však nerezignují ani na předcházení dědičným chorobám. Některé z dědičných onemocnění se dají odhalit během těhotenství a rodiče pak stojí před volbou, zda se jim narodí postižené dítě, nebo podstoupí interrupci. Protože to není jednoduché rozhodování a pro mnoho lidí nepřipadá interrupce z etických důvodů do úvahy, lze v odůvodněných případech přistoupit k eliminaci dědičného onemocnění krátce po oplození.

Partneři, v jejichž rodinách se vyskytuje dědičná choroba, se mohou podrobit oplození ve zkumavce. Z takto vzniklých embryí starých jen několik dní odeberou genetici buňky na testy DNA. Embryím ztráta pár buněk nijak neublíží a u každého zárodku je pak možné zjistit, jaké geny zdědil. Nastávající matce lékaři přenesou do dělohy k donošení jen embryo, které zdědilo „zdravé“ geny. Tento postup označovaný jako předimplantační genetická diagnostika praktikovaný od roku 1990 je však náročný a v neposlední řadě také drahý.

Church tvrdí, že s DigiD8 lze dosáhnout srovnatelných výsledků, ale neskonale jednodušší a levnější cestou. Přečtení genomu sice dneska stojí kolem 750 dolarů, ale celá procedura dechberoucím tempem zlevňuje. V brzké době by nemusela služba DigiD8 cenu internetových seznamek příliš prodražit.

Digitální Dor Jošerim

Zdaleka ne všichni bioetici Churche odsoudili.

„Eugenika? To je příliš silné slovo,“ říká bioetička Barbara Koenigová z Kalifornské univerzity v San Francisku.

Stejného názoru je i bioetička Mildred Choová ze Stanfordovy univerzity. Ta navíc poukazuje na podobnost DigiD8 s programem Dor Ješorim spuštěným v roce 1983 ve Spojených státech newyorským rabínem Josefem Eksteinem. Tomu zemřely čtyři z pěti dětí na dědičnou Tay-Sachsovu chorobu, která těžce postihuje nervový systém. Poškozené geny vyvolávající toto smrtelné a neléčitelné onemocnění se vyskytují zvýšenou měrou v komunitách ortodoxních židů. A právě pro ně založil Ekstein anonymní genetickou poradnu.

Dor Ješorim pořádá velké akce v židovských školách, při nichž jsou dětem odebrány vzorky DNA a ty se následně podrobí analýzám. Vše probíhá anonymně. Každého účastníka testů pojí s výsledky genetických analýz pouze číselný kód. Při hledání životního partnera můžou dvojice kontaktovat ústředí Dor Ješorim a nahlásit své kódy. Dozvědí se jen to, zda jsou „kompatibilní“, nebo ne.

Negativní výsledek znamená, že oba partneři nesou poškozený gen pro totéž onemocnění a s pětadvacetiprocentní pravděpodobností hrozí, že se jim narodí postižené dítě.

Tento konzultační systém drasticky omezil výskyt Tay-Sachsovy choroby mezi americkými ortodoxními židy. Dnes Dor Ješorim působí kromě USA ve dvanácti zemích včetně Izraele a prověřuje dědičnou informaci zájemců na dalších šestnáct dědičných chorob.

V počátcích čelil Eksteinův program stejné kritice, jaká se snesla na DigiD8. Dnes už ale nevzbuzují aktivity Dor Ješorim silnější emoce a odborníci si vysoce cení jeho přínosů. George Church se netají tím, že ho k aplikaci DigiD8 inspiroval právě úspěšný boj s Tay-Sachsovou chorobou. Věří, že i DigiD8 nakonec přesvědčí odpůrce o tom, že nikomu neublíží a přinese dobro. Barbara Koenigová ani Mildred Choová ale nevěří, že o služby DigiD8 bude zájem.

„Mně to přijde pošetilé,“ říká Barbara Koenigová. „Lidé se přeci nezamilovávají, neuzavírají sňatky a nemají děti jen na základě přísně racionálních úvah.“

Autor je biolog, profesor České zemědělské univerzity, působí ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze

LN, 11.1.2020