Zatímco jsem ležel v nemocnici, vyšla na Neviditelném psu Metelkova kritika mé knížky Racionálně o globálním oteplování (3.1.2009). Když jsem se teď vrátil domů, našel jsem nejen tu kritiku, ale i diskuse a hlavně příspěvek I. Breziny (7.1.2009), což byl mnou autorizovaný záznam rozhovoru z prosince minulého roku. Rozhovor sice předcházel Metelkovu kritiku, ale přesto osvětlil řadu problémů, kterých se Metelkova kritika dotýkala. Jsem proto rád, že byl rozhovor publikovaný.

Nyní bych obrátil pozornost na kritiku pana Dr. L. Metelky. Konečně se z opačného tábora ozval hlas hájící stanoviska klimatologů aktivních v IPCC. Mám vážné výhrady k mnoha jeho formulacím a výrokům. Především bych očekával, že se autor kritiky seznámí se všemi příspěvky alespoň na stránkách Neviditelného psa. Kdyby tak učinil, zaznamenal by, že první recenzi na mou knihu publikoval v Neviditelném psu J. Mácha 11. listopadu 2008. Potom by tedy název Metelkovy kritiky měl být změněn na „Racionálně o globálním oteplování – potřetí“.

Když jsem nejprve přečetl Metelkovu kritiku globálním způsobem, kdy přelétnu jednotlivé odstavce a soustředím se na závěry, tak mi připadlo, že ke kritice není co dodávat. V mé osmé souhrnné kapitole („Jak to tedy je?“, str.166) je formulováno 12 závěrečných tvrzení. Kritik Metelka z nich ve 3 případech se mnou plně souhlasí, jen částečně souhlasí ve 4 bodech, částečně nesouhlasí v 1 a absolutně nesouhlasí ve 2 bodech. Ve dvou případech nezaujímá stanovisko. Takže to na zdrcující kritiku nevypadá. Jenže to bylo jen zdání na první pohled. On nesouhlasí především s mými dvěma argumenty, které jsou v celé polemice o globálním oteplování klíčové. Stručně shrnuto:

1. Já tvrdím na základě materiálů předložených v knížce, že současné globální oteplování není způsobované dominantně emisemi CO₂ , jak se píše v materiálech Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC). Kolega Metelka mě za to kritizuje a říká „…tato [4. zpráva IPCC z roku 2007] zpráva ovšem netvrdí, že současné oteplování je způsobeno…především emisemi CO₂, ale že většina napozorovaného zvýšení globální průměrné teploty od poloviny 20. století je velmi pravděpodobně způsobena napozorovaným růstem antropogenních koncentrací skleníkových plynů.“ Když si přeložím nejen tento citát, ale mnoho dalších z vědeckého žargonu do běžného lidského jazyka, tak nevidím rozdíl mezi svým prostým výkladem a přesnou Metelkovou citací IPCC o příčině globálního oteplování v podání IPCC. Jednoduše řečeno já (a se mnou stovky a možná tisíce významných vědců) říkáme, že IPCC a jeho apologeti se mýlí, když podceňují další faktory způsobující globální klimatické změny a když přisuzují skleníkovým plynům a především CO₂ hlavní vliv na současné globální oteplování.

2. Výše uvedené chybné tvrzení IPCC a spolupracovníků je pouhá hypotéza nepotvrzená žádnou z metod odhadu klimatu v období pleistocénu, tedy za poslední zhruba 2 milióny let. Metody odhadu teplot a klimatu v minulosti jsou uvedené populárně v knížce. Naopak je potvrzeno, že se na výrazných změnách stejně jako na pouhých oscilacích klimatu v uvedeném období podílely především jiné faktory než skleníkové plyny. V materiálech IPCC se místo přímého testování jejich hypotézy také užívají modely, ve kterých se simulují, tedy počítačově napodobují určité meteorologické procesy a z nich se nakonec vytvářejí klimatické výstupy. Ty mají potvrzovat uvedenou hypotézu. Takový postup je proti všem principům užívaným ve vědě při ověřování hypotéz. Jen malou poznámku: Pro ilustraci nedostatků při modelování jsem užil také citace svého kamaráda, mezinárodně významného kanadského hydrologa Víta Klemeše, který se musel celý svůj vědecký život zabývat také modely. Meteorologické a klimatické modely úzce souvisely s jeho profesí. Tyto citace pobouřily kolegu Metelku snad ještě víc, než mé vyvracení skleníkové hypotézy.

Nezabývám se podrobnostmi v Metelkově recenzi ani tím, že se mě snaží poučovat o půdní hydrologii a o výparu vody z půdy. Jen bych ho chtěl upozornit, že to jsou témata, kterými jsem se zabýval 50 let a že jsem o nich hodně publikoval v mezinárodních žurnálech a nakladatelstvích, takže jsem o problematice informován. Jen mimochodem upozorňuji, že již po desetiletí víme, jak nevýhodné a téměř neřešitelné by bylo oddělovat výpar z půdy od výparu (transpirace) z rostlin. Proto byl zavedený termín evapotranspirace a procesy jsou takto také studovány.

Zároveň však musím také ocenit ty části recenze, kde mě upozorňuje na nepřesnosti některých mých formulací. Ty se povětšinou vyskytly při přetlumočení vědeckého exaktního žargonu do běžně srozumitelné obecné češtiny. V případné příští a v anglické verzi knížky si na to dám pozor.

Co říci závěrem? Kolega Metelka se snažil distancovat od alarmistů. Alarm je poplach, alarmista tedy šiřitel poplašné zprávy. Jak se ale od alarmistů odstřihnout, když IPCC vydává souhrny pro politiky a když přední pracovníci IPCC se podepisují pod prohlášení a protokoly o nutnosti boje proti globálnímu oteplování. Tím bojem má být snižování emisí CO₂ a šíření poplašných zpráv v médiích, co se stane, když emise nesnížíme. Kolega Metelka - a nejen on - se dostává do svízelné situace. Není třetí cesty. Buď s alarmisty, nebo s racionální vědou. A to jsem se snažil ve své popularizační knížce podrobně popsat.

Profesor pedologie a půdní fyziky