28.5.2022 | Svátek má Vilém


VĚDA: Pátrání po původu pandemie

22.10.2021

Pokud původce pandemie covidu-19 získal schopnost nakazit člověka v laboratoři, jsou naše vyhlídky do budoucna celkem příznivé. Pokud ale virus vznikl v přírodě, čelíme akutní hrozbě dalších pandemií. Hned několik týmů se pustilo do vyšetřování původu koronaviru. A výsledky povzbudivé nejsou.

Současná věda zná devět koronavirů schopných nakazit člověka, přičemž sedm z nich jsme odhalili v posledních dvou desetiletích. Bezkonkurenčně největší škody napáchal ten zatím poslední – původce covidu SARS-CoV-2. Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) se jím do poloviny září nakazilo ve světě 226 milionů lidí, z nichž 4 645 000 nemoci podlehlo. I proto svět hledá odpověď na otázku, kdo nebo co za vznik covidové pandemie může. To zatím nikdo s určitostí neví, a tak jsme zaplaveni spekulacemi a konspiračními teoriemi. Zřejmě i proto se začali k tajemství vzniku viru v poslední době častěji vyjadřovat vědci.

Členové mezinárodního expertního týmu, který v lednu letošního roku poslala do Číny prošetřit původ covidu WHO, objasnili své postoje na stránkách časopisu Nature. Britští a čínští odborníci v čele s Davidem Robertsonem z University of Glasgow publikovali rozbor situace v časopise Science a početný mezinárodní tým vedený Edwardem Holmesem z University of Sydney shrnul dosud známá fakta v časopise Cell. Všechny tři studie docházejí nezávisle na sobě k velmi podobným závěrům.

Únik z laboratoře?

Pozornost veřejnosti se nejvíc upírá k hypotéze, že virus SARS-CoV-2 izolovali čínští vědci z nakažených vrápenců, a ten jim pak unikl z laboratoře, když při jeho zkoumání ve Wuchanském virologickém ústavu nedodrželi všechna bezpečnostní opatření. Experti WHO možnost úniku viru z laboratoří připouštějí, ale zároveň zdůrazňují, že během čínské mise nezjistili nic, co by svědčilo v její prospěch. Podobně nahlíží na únik viru z laboratoře jak Robertsonův tým, tak i Holmes se svými spolupracovníky.

Holmes a spol. uvádějí, že z prvních wuchanských pacientů s covidem nikdo neměl přímou ani nepřímou vazbu na virologický ústav. Šéfka wuchanského koronavirového výzkumu Š’ Čeng-li, kterou sdělovací prostředky překřtily na „netopýří ženu“, byla v březnu 2020 při vyšetření na protilátky proti SARS-CoV-2 negativní. Vzhledem k jejím kontaktům s podřízenými to naznačuje, že ve virologickém ústavu epidemie nezačala.

Viry blíže příbuzné původci covidové pandemie se ve Wuchanském virologickém ústavu celkem běžně geneticky analyzovaly. Přitom je ale laboratorní nákaza nepravděpodobná, protože virus je během izolace dědičné informace zničen. I kdyby tyto viry čínským virologům unikly, potřebovaly by k proměně v SARS-CoV-2 několik desetiletí.

Teoretická možnost infekce vyvstává v případech, kdy se virus v laboratoři množí na kultivovaných buňkách nebo jsou jím nakažena laboratorní zvířata. Ve Wuchanském virologickém ústavu se podle Holmese kultivovaly koronaviry jen vzdáleně příbuzné SARS-CoV-2. Pokud by se jimi někdo z virologů infikoval a následně virus šířil, vypadal by původce covidu jinak, než jak ve skutečnosti vypadá. Holmes a jeho kolegové vylučují, že by se virus mohl v laboratořích virologického institutu namnožit třeba na laboratorních myších, protože wuchanské typy viru SARS-CoV-2 hlodavce nakazit nedokázaly.

Produkt genového inženýrství?

Není pochyb, že čínští virologové upravovali koronaviry metodami genového inženýrství. Také v tomto případě však vznikaly viry, které se od SARS-CoV-2 zásadně liší. Holmes a jeho spolupracovníci se přesto věnovali tvrzením, že SARS-CoV-2 byl už od samého počátku dokonale uzpůsoben k nákaze člověka a že to zakládá důvodné podezření na cílenou úpravu viru metodami genového inženýrství.

Virus však měl na počátku pandemie k dokonalému přizpůsobení lidskému organismu daleko. Postupnými mutacemi se nákaze člověka přizpůsobuje a vytváří stále infekčnější varianty, dokonalosti však stále ještě nedosáhl. Například koronaviry izolované z jihoasijských savců luskounů jsou pro vazbu na lidské buňky vybaveny ještě lépe než SARS-CoV-2.

Podle Holmese a spol. tedy nebyl původce covidu pro nákazu lidí cíleně vybaven. V adaptaci na člověka má stále rezervy, z čehož vyplývá reálná hrozba vzniku ještě nakažlivějších forem. Covidová pandemie nevypukla proto, že by se lidé nakazili virovým „specialistou na člověka“, ale naopak všestranným virem schopným infikovat široké spektrum živočichů od norků a fretek přes kočky a psy po lidoopy a lidi. I tento fakt může další vývoj pandemie zkomplikovat.

Virus SARS-CoV-2 byl sice poprvé identifikován ve Wu-chanu, ale nejbližší lokality, kde žijí vrápenci nakažení podobnými viry, leží víc než tisíc pět se kilometrů dále na jih. „Jak by se virus do Wu-chanu dostal?“ ptá se David Robertson se svými spolupracovníky v analýze pro Science.

Podle Robertsonova týmu sehrála při vzniku covidové pandemie klíčovou roli jiná virová pohroma. Čína je světová jednička v chovu prasat a produkci vepřového masa. V roce 2018 a 2019 se ale zemí přehnal africký prasečí mor a bezmála půlmiliardová populace tamějších prasat se smrskla na 310 milionů. Čína se potýkala s nedostatkem vepřového, produkce drůbežího, rybího či hovězího masa výpadek nepokryla a ceny vepřového v Číně stouply od konce roku 2018 do listopadu 2019 skoro dvaapůlkrát.

V obavách z dalšího šíření afrického prasečího moru vydaly čínské úřady zákaz převozu prasat a vepřového z chovatelských center na severu země ke spotřebitelům na jihu a na východě. Ceny vepřového v těchto „zakázaných“ oblastech šplhaly do závratných výšin a trhy na to zareagovaly rozšířenou nabídkou pro nás exotických zvířat odchovávaných na farmách nebo lovených ve volné přírodě. Byly mezi nimi i druhy náchylné k nákaze netopýřími koronaviry, jako jsou cibetky nebo psíci mývalovití. Tato zvířata se prodávala i v nechvalně známé wuchanské tržnici Chua-nan.

Zvířata se do wuchanských tržnic vozila z velké dálky. Podle Robertsonova týmu pocházelo mnoho těchto živočichů z jihu Číny, kde má konzumace exotů dlouhou tradici. A právě v jihočínské provincii Jün-nan žijí druhy vrápenců hostící koronaviry příbuzné jak původci covidu, tak i viru, jenž vyvolal v roce 2002 a 2003 epidemie SARS v městských aglomeracích ležících v deltě Perlové řeky. Vyšetření jünnanských vesničanů odhalilo, že s netopýřími koronaviry přicházejí do styku zcela běžně. Protilátky dokládající nákazu virovým původcem onemocnění SARS měla v krvi například plná polovina prověřovaných obchodníků s cibetkami. O tom, že chuananská tržnice byla covidem promořená už na samém začátku pandemie, svědčí výsledky analýz vzorků odebraných bezprostředně po jejím uzavření. Virus SARS-CoV-2 byl nalezen v odpadním potrubí sektoru, kde se obchodovalo s živými zvířaty a masem. Potenciální zvířecí přenašeči se ale prodávali na tržnicích i v dalších velkých městech.

Laboratoř by snad byla i lepší

Hodně se přetřásá fakt, že část prvních podchycených wuchanských pacientů s covidem neměla s chuananským tržištěm nic společného. Holmesův tým ale upozorňuje, že na samém počátku epidemie se ve Wu-chanu šířil koronavirus dvou typů označovaných jako A a B. Typ B má jasnou spojitost s tržnicí Chua-nan a později se rozšířil z Číny do světa. Typ A ale zjevně pocházel odjinud. Šířil se jen v Číně, než ho vytlačily infekčnější typy. Vše nasvědčuje tomu, že ve Wu-chanu byly minimálně dva různé zdroje nákazy.

K šíření SARS-CoV-2 mohlo přispět i doporučení, aby byl v rámci prevence afrického moru prasat transport živých zvířat nahrazen rozvozem mraženého vepřového. Při manipulaci s masem, balení i dopravě se koronavirus SARS-CoV-2 dostal z nakažených osob na maso i na obaly a v mrazicích vozech potom putoval na velké vzdálenosti. Spekulativní nákupy mraženého vepřového v místech, kde bylo relativně laciné, a prodej v oblastech, kde se pak dalo maso se ziskem prodat, se rozběhly na plné obrátky. Občas se s vepřovým zřejmě vozila i zmražená těla zvířat, která mohla být přímým zdrojem nákazy koronavirem. V chuananské tržnici se v prosinci 2019 našla v opuštěných mrazicích boxech třeba těla jezevců. Ti jako lasicovité šelmy patří k druhům vnímavým ke koronaviru SARS-CoV-2.

Celkem jsou ve hře čtyři cesty, jakými se mohl koronavirus SARS-CoV-2 dostat do lidské populace a vyvolat pandemii. Podle první teorie se lidé nakazili přímo od zvířat žijících ve volné přírodě. Druhá předpokládá, že se virus z divokých zvířat rozšířil na domácí zvířata a člověk se nakazil, když o tato zvířata pečoval. Třetí teorie počítá s infekcí po konzumaci masa nakažených zvířat a čtvrtá viní únik viru z laboratoří.

Mezinárodní tým expertů WHO na stránkách časopisu Nature konstatuje, že za nejpravděpodobnější považuje první dvě teorie, tedy přímou nákazu virem od volně žijících zvířat nebo kontaktem s nakaženými domácími zvířaty. Také Holmes se svými spolupracovníky v závěru přehledového článku v časopise Cell uvádí, že na rozdíl od všech dalších scénářů existuje velmi významné množství vědeckých důkazů svědčících ve prospěch přímého přenosu viru SARS-CoV-2 ze zvířat na člověka.

„Nejpravděpodobnější příčinou pandemie covidu-19 je přenos ze živých nakažených zvířat na člověka,“ konstatuje také tým vedený Davidem Robertsonem v Science a varuje, že i když je v současnosti hlavním hostitelem SARS-CoV-2 člověk, existuje reálná možnost přeskočení viru z lidí na zvířata. Došlo k tomu už na začátku covidové pandemie, když se virem SARS-CoV-2 nakazili od lidí norci na dánských kožešinových farmách. Koronavirus se na organismus těchto šelem rychle adaptoval a následně přeskočil zpět do lidské populace, Dánové ale kalamitní situaci vyřešili, a to vybitím všech norků. Před SARS-CoV-2 nejsou v bezpečí ani populace zvířat ve volné přírodě. Na severovýchodě Spojených států vykazuje protilátky proti tomuto koronaviru plná třetina jelenců viržinských.

Do budoucna vidí vědci jako největší riziko právě to, že si koronaviry mezi svými hostiteli nijak zvlášť nevybírají. Nepravděpodobný únik SARS-CoV-2 z laboratoře by tak byl pro lidstvo paradoxně dobrou zprávou. Pokud by byly pro vznik viru schopného nakazit člověka nutné jeho úpravy v laboratoři, hrozila by další pandemie jen ze strany nezodpovědných vědců a jako taková by se dala uhlídat snáze než nákaza viry kolujícími v přírodě.

„Průniky koronavirů z populací divokých zvířat jsou do budoucna vysoce pravděpodobné a stávající vakcíny proti nim nemusí chránit,“ varuje David Robertson se svými kolegy.

Autor je biolog

LN, 2.10.2021