Buďme bez obav. K tvorbě dětí s dědičnou informací vylepšenou na zakázku se neschyluje

V dubnu loňského roku zavládlo zděšení nad zprávou, podle které čínští vědci cíleně pozměnili dědičnou informaci lidských embryí. „Jsme na cestě k cílenému vylepšování člověka? Budou se rodit děti s dědičnými vlastnostmi na objednávku?“ ptal se celý svět.

Řada vědců volala po okamžitém zákazu podobných pokusů.

Čínští vědci využili revoluce, která proběhla před pár roky v genovém inženýrství. Do té doby byly zásahy genových inženýrů do dědičné informace víceméně náhodné. Změnit žádoucím způsobem přesně vybrané místo lidské DNA bylo velmi obtížné. To se změnilo s nástupem nové techniky CRISPR-Cas9 umožňující neskonale přesnější a spolehlivější zásahy do dědičné informace.

Je ale tato technika natolik spolehlivá a přesná, abychom ji mohli beze strachu použít pro korekci poruch v dědičné informaci lidských embryí? Odborníci varují: „Pokud se z embrya s upravenou dědičnou informací narodí dítě, bude změnu v genech přenášet na další generace. Pokud se dopustíme chyby a v důsledku toho se dítě narodí s dědičným defektem, zdědí ho i další pokolení.“

Čínští vědci nehodlali přivést na svět děti s cíleně upravenou dědičnou informací. K pokusu použili defektní embrya neschopná vývoje. Hlavním cílem bylo zjistit, kolik nežádoucích změn technika CRISPR-Cas9 v dědičné informaci napáchá. Pokusili se v embryu o zásah do DNA, kterým lze napravit dědičnou chorobu postihující tvorbu krvinek, a čekalo je nemilé překvapení. V dědičné informaci lidského zárodku došlo kromě žádoucí změny i k nežádoucím poškozením na desítkách a stovkách míst genomu. Každá z takto vzniklých „děr“ v DNA představovala potenciální hrozbu. „Metoda stále není dost spolehlivá. Proto jsme další pokusy přerušili,“ oznámili čínští vědci.

Britové cílí na lidskou neplodnost

Mohlo se zdát, že všechno dobře dopadlo. Jenže o pár měsíců později se světem rozletěla zpráva, že o povolení k podobnému zásahu do dědičné informace lidských embryí požádal tým Kathy Niakanové z londýnského Francis Crick Institute a1 .února 2016 dal britský úřad Human Fertilisation and Embryology Authority žádosti zelenou. Niakanová může měnit dědičnou informaci lidských embryí. Počítá, že jich použije asi stovku a technikou CRISPR-Cas9 zasáhne do činnosti pětice genů. To, za co svět odsuzoval Číňany, rozjíždějí vědci ve Velké Británii. Přesouvá se těžiště snah o vytvoření „dětí na zakázku“ do Evropy, a dokonce do jedné ze zemí Evropské unie?

Mezinárodní společenství vědců se na několika konferencích shodlo, že nikdo nebude riskovat narození postiženého dítěte po nezdařeném zásahu do dědičné informace embrya. Zároveň si ale všichni uvědomují, že zvládnutí cílených zásahů do dědičné informace lidských zárodků je obrovským příslibem pro boj s vrozenými defekty. Proto musí výzkum v laboratořích pokračovat. Projekt Kathy Niakanové do téhle koncepce dokonale zapadá. Jeho výsledky poslouží při boji lékařů s lidskou neplodností.

V ekonomicky rozvinutých zemích má nějaké problémy s početím dítěte každý šestý či sedmý pár. Mnohé z nich podstoupí oplození ve zkumavce. Ale ani to nekončí vždycky úspěchem. Ze stovky uměle oplozených lidských vajíček se obvykle ani polovina nevyvine do stadia, v němž je lékaři přenášejí do dělohy žen. Z přenesených embryí se v děloze uchytí opět jen polovina a z té se zas jen polovina dále vyvíjí aspoň po dobu tří měsíců. Nad důvody tak nízké účinnosti vývoje embryí z umělého oplození se vznáší otazníky. Pokusy týmu Kathy Niakanové by na ně mohly přinést toužebně očekávané odpovědi.

Nejde jen o teorii

Vědci prozkoumali geny, které zajišťují úspěšný vývoj embryí u laboratorních zvířat. V lidských embryích ale probíhá celá řada životně důležitých procesů odlišně. Týká se to i genů, které řídí vývoj embrya. Proto chce Kathy Niakanová cíleným zásahem do dědičné informace lidských embryí vyřadit z činnosti vybrané geny a sledovat, jak to ovlivní vývoj zárodků během prvního týdne po oplození, kdy embryo tvoří zhruba dvě stovky buněk. Zdaleka tu nejde jen o teoretické poznatky. Niakanová doufá, že efekt genů životně důležitých pro zdárný vývoj lidského zárodku bude možné u embryí ze zkumavky posílit a zajistit tak vyšší účinnost léčby neplodnosti umělým oplozením.

„Jsem potěšen, že Human Fertilisation and Embryology Authority schválila žádost doktorky Niakanové,“ říká ředitel Francis Crick Institute, laureát Nobelovy ceny Paul Nurse. „Výzkum plánovaný doktorkou Niakanovou je důležitý proto, abychom pochopili, jak se vyvíjí zdravé lidské embryo, a díky němu také lépe pochopíme, jak zlepšit výsledky oplození ve zkumavce.“

Můžeme být tedy klidní. V Číně, v Británii ani nikde jinde se k tvorbě dětí s dědičnou informací vylepšenou na zakázku neschyluje.

Autor je biolog, profesor České zemědělské univerzity, působí ve Výzkumném ústavu živočišné výroby

LN, 3.2.2016