27.4.2024 | Svátek má Jaroslav


SVĚT: Lomborg obrátil kabát?

8.9.2010

Lomborg vydává novou knihu “Chytrá řešení pro klimatickou změnu“ (Smart Solutions to Climate Change). Klimaskeptik navrhuje uhlíkovou daň? Co seLomborg to děje?

I mě překvapily nové výroky Bjorna Lomborga, který najednou tvrdí, že klimatické změny nejsou druhořadá nepodstatná priorita, nýbrž priorita nejvyšší. Jeho think-tank Copenhagen Consensus dříve říkal, že peníze bychom radši měli dát na řešení větších problémů, jako je třeba malárie.

Co se to děje? Obrátil Lomborg kabát? Pokud si přečtete jeho knihu „Skeptický ekolog“, on i tehdy věřil, že globální oteplování způsobili lidé. Nikdy tedy nebyl klimaskeptikem. Byl pouze anti-alarmistou. To jsou jemné sémantické rozdíly, co? Pouze upozorňoval, že celkový stav lidstva se zlepšuje a ne zhoršuje, navzdory „lidmi způsobenému oteplování“.

A jaké řešení navrhuje pro tento „největší problém“?

1) Stop Kjótským protokolům. Stop omezování a zachycování skleníkových emisí. Třeba absurdní kšeft se zachycováním CO2 a jeho skladování v podzemí (CCS). To nikam nevede. Kjótský protokol snížení emisí nedosáhl. Snahy vyjednat nový jsou tedy k ničemu. Politika EU, která je na tomto založená, je nákladný omyl. Vyhazování peněz, které klimatu nepomůže. Jenom nám zdražuje elektřinu.

co2

O redukci emisí CO2 se řeční nejméně už od Summitu Země 1992. Jak vidět, výsledek je nula. Zákazy žárovek apod. jsou k ničemu. Pokud se s emisemi něco děje, tak snad jedině to, že se zrychlily. Důvod je jasný. Každé dítě přece chápe, že nemůžeme opustit fosilní paliva, dokud za ně nemáme cenově přijatelnou náhradu. Jinak bychom lidi odsoudili k návratu do bídy středověku. (Zdroj)

2) Pracovat na geo-inženýringu. Poručíme větru, dešti. Např. vyrábět umělé mraky, které zabrání přísunu slunečního záření, a tak ochladí klima. Prostě učinit krok k ovládání počasí, jako je to ve sci-fi filmech. Takže skleníkový efekt si pak může stoupat jak chce, my ho vykompenzujeme tvorbou mraků. Tak bychom se mohli bránit proti klimatickým změnám – ať už za ně může člověk nebo příroda.

Ovšem takovéto návrhy zní trochu jako protimluv z úst ekologistů, kteří jinak brojí proti "zasahování do přírody". Geoinženýring je největší vměšování se člověka, největší hraní si na boha, jaké tu kdy bylo. Až budou v létě závěje, protože někdo z okresního odboru plánování počasí zmáčknul špatný knoflík, budete se divit. Nebo až sousední okres bude mít o žních lepší počasí, protože jejich starosta chodil do školy s náměstkem úřadu pro řízení počasí.

3) Investovat do výzkumu, který jednou přinese efektivní a levné nefosilní energie. Například levnou a efektivní solární energii. I já se už těším, až budu mít na domě solární folie, díky kterým budu mít elektřinu zadarmo. Příklad takového výzkumu jsem uváděl už před časem zde - solární fólie.

S těmito cíli se dá podle mne docela souhlasit. Doufám, že je to myšleno tak, že subvencovat se má výzkum/hledání efektivních eko-technologií a ne dotování nuceného prodeje neefektivních krámů, které si občané musí povinně kupovat (dnešní biopaliva, fotovoltaika…).

Lomborgem prosazované investice dávají smysl bez ohledu na to, zda současné změny klimatu způsobil člověk. Proto se na nich mohou shodnout klimaalarmisté i klimaskeptici. Tím by konečně vznikl skutečný a ne jen vylhaný konsensus jako dosud.

Do knihy můžete nahlédnout online zde. Je to sborník, Lomborg napsal jen předmluvu.

Trochu mě ovšem znepokojuje, kde na tyto bohulibé věci chce Bjorn vzít peníze. Navrhuje globální uhlíkovou daň, kterou by pak papaláši použili na výše uvedené. Takže žádné cap-n-trade a obchod s povolenkami v jakémsi klimatickém kasínu. Daň. Přerozdělování. Za 100 miliard dolarů ročně. Jsem zvědav, v čí kapse tyhle peníze skončí... Na druhou stranu je to menší částka, než jakou dnes chtějí rozhazovat v rámci různých Kjótských protokolů. A měla by aspoň nějaké výsledky.

Abyste pochopili jeho uvažování. Před Kodaní dal Lomborg takovéto interview: „Zúčastněné vlády se znova dohodnou, že utratí spoustu peněz na snížení emisí uhlíku, a výsledky budou znovu prakticky nula. Už jsme to zkusili dvakrát, v Riu 1992 a v Kjótu 1997. Obě smlouvy byly propadák. Uvidíme zase spoustu pokrytectví a řečnění… Když jsem se zapojil do debaty o oteplování, zarazilo mne, že svět má investovat každý rok 180 miliard dolarů na protokol, který v tom nejlepším případě sníží globální teploty do konce 21. století o 0,3°F (asi 0,15°C). Přitom podle odhadů OSN by se za méně než polovinu této částky dala zajistit pitná voda, hygiena a základní zdravotní péče i vzdělání pro každého člověka na Zemi.“

„Hlavní potíž s globálním oteplováním je, že fosilní paliva jsou nejen dost levná, ale že jen díky nim je lidstvo tak bohaté a tak dobře se nám žije – díky fosilním palivům máme světlo, teplo, dopravní prostředky. Takže fosilních paliv se zkrátka nevzdáme, dokud nebudeme mít nějakou ještě lepší alternativu… Všichni dnes říkají, pojďme udělat fosilní paliva tak drahá, aby je nikdo nechtěl používat. To ale neprojde. Takže místo abychom zdražovali fosilní paliva, měli bychom naopak zařídit, aby zelená energie byla tak levná, aby ji každý sám od sebe chtěl používat. To ale musíme investovat do výzkumu, abychom do 2020, ale zvláště k roku 2040 a později měli lepší technologie. Investujme do výzkumu, aby solární panely byly tak levné a efektivní, že je bude chtít i Čína a Indie.“

„Al Gore se táže, jak chceme, aby na nás vzpomínaly budoucí generace. Já ale oponuji, proč by kdo chtěl být vzpomínán jako naiva, který utratil 180 miliard dolarů ročně bez jakéhokoli užitku, když se za méně než polovinu té částky dají vyřešit téměř všechny hlavní problémy dneška?“

To mohu podepsat. Pokud budeme vyhazovat peníze na neefektivní řešení a redukci uhlíku, řeknou naši potomci, že jsme byli pitomci.

Bylo by samozřejmě lepší, kdyby alarmisté přestali vyhazovat naše peníze na řešení klimatických pseudoproblémů úplně. Ale když už chtějí ročně utratit 100 či 200 miliard, jsem pro, aby je investovali raději do Lomborgových opatření a ne do redukce uhlíku, která nevede nikam. Už proto, že vliv CO2 na teploty je zřejmě ještě slabší, než jsme si mysleli.

Aby nevznikla mýlka. Když mluvíme o investicích do vědy, mám tím na mysli výzkum nových technologií, nikoli financování kouzelníků jako Michael Mann, kteří kouzlí s grafy, utajují podklady a ohýbají svoje data, aby nás postrašili.

Ale vykládejte to v Bruselu…

Reference:
Juliette Jowit. Bjørn Lomborg: the dissenting climate change voice who changed his tune. Guardian 30. srpna 2010. 
Gene Epstein. Global warming is manageable – if we are smart. Barrons.com 18. května 2009. 

www.klimaskeptik.cz

Převzato z Kremlik.blog.idnes.cz se souhlasem autora.