19.3.2024 | Svátek má Josef


POLEMIKA: Levinský, Flegr, Hořejší – omyl, manipulace, lež?

8.12.2021

Tento článek je reakci na článek KORONAVIRUS: Efektivita očkování seniorů je vysoká autorů Levinský, Flegr, Hořejší z 1.12.2021 na webu neviditelnypes.cz.

První komentář se týká uvedeného grafu

Na počátku listopadu tohoto roku (5. a 8. listopadu 2021) jsem si dovolil provést trapně jednoduché srovnání počtu pozitivních a úmrtí s/na covid-19 mezi zeměmi s proočkovaností nad 75 % (19 zemí) s dvaceti nejméně proočkovanými zeměmi a došel jsem k překvapivému zjištění (uvádím mezikvartilové rozpětí mezi 25 % až 75 % hodnot a kumulativní počet zemřelých za sedm dní oproti 14 dnům, ke kterým jsem neměl data):

a) kumulativní počet covid-19 pozitivních na 10 000 obyvatel za sedm dní – 3,31 až 30,99 pro země s proočkovaností nad 75 %, proti 0,37 až 2,16 pro země s proočkovaností pod 25 %,

b) kumulativní počet úmrít s/na covid-19 na 10 000 obyvatel za sedm dní – 0,011 až 0,085 pro země s proočkovaností nad 75 %, proti 0,007 až 0,036 pro země s proočkovaností pod 25 %.

Závěr je tedy opačný, než uvádí Levisnký a kol. (Obrázek 1. Zdroj dat: zde, zde a zde).

Obrázek 1

Druhý komentář se týká osmého bodu desatera a korelace

Dnes je již zřejmé, že očkování proti SARS-CoV-2 nebrání přenosu tohoto viru (např. zde) a pouze urychluje tzv. clearance (viz zde). Je tedy „chybné, absurdní a hloupé“ při testování pomíjet očkované.

Korelace neznamená kauzalita.

Dále se „podívejme [...] na korelaci mezi proočkovaností a počtem úmrtí ve dvou týdnech kolem začátku listopadu.“ „Korelace“ s poklesem šíření či replikace SARS-CoV-2 byla rovněž prokázána s růstem intenzity UV záření (zde), teploty (zde), v přítomnosti např. polyfenolů z černého a zeleného čaje (zde a zde), s množstvím vitaminu D3 (zde). Navíc byla prokázána přítomnost specifických protilátek proti SARS-CoV-2 u tímto virem neinfikovaných dětí a adolescentů (zde). Proti argumentu o vlivu opatření na zabránění šíření SARS-CoV-2 (zde) lze úspěšně postavit experiment doložený v eLetters (Dostál et al., 2021, v češtině zde).

Třetí komentář je k efektivitě vakcín proti SARS-CoV-2

Nezpochybňuji benefity očkování proti SARS-CoV-2 u starší populace, chtěl bych však upozornit na zkreslené údaje o efektivitě v jednotlivých kohortách v intencích doporučovaných postupů – tedy nepoužívat „relative risk reduction“, který využívají k výpočtu Levinský a kol., ale „absolute risk reduction“, který přesněji vystihuje „efektivitu“ očkování nikoli v rámci studovaného výběru, ale v rámci populace, z níž studovaný výběr pochází – zohledňuje tak chování viru v populaci, míru expozice, přenosnost, někteří jedinci se s virem nesetkají atd. Takovým výpočtem se dostaneme k číslům v rozsahu 0,84 až 1,3 % účinnosti vakcín (viz zde).

Relative risk reduction se vypočítá dle vztahu 100 x (jedna minus (sledovaný jev z vakcinovaných děleno sledovaný jev z placeba)). Výsledkem je, o kolik se sníží riziko sledovaného jevu u vakcinovaných vůči placebu.

Absolute risk reduction se vypočítá dle vztahu 100 x (sledovaný jev z placeba minus sledovaný jev z vakcinovaných). Výsledkem je, kolik procent lidí získá na tom, že se nechá očkovat.

K ilustraci si vypůjčím a mírně upravím příklad od Olliaro et al., 2021 (zdroj): Kdybychom naočkovali 100 000 lidí a 95 % z nich by bylo chráněno, znamenalo by to, že bychom měli 5000 covid-19 nemocných v průběhu 3 měsíců, což téměř odpovídá současnému stavu ve Velké Británii [publikováno v červnu 2021]. Pětadevadesáti procentní efektivita vakcíny tedy spíše znamená, že místo 1000 případů covid-19 v populaci 100 000 neočkovaných (v klinických studiích bylo u skupin placebo v průběhu tří měsíců pozorováno přibližně 1 % onemocnění covid-19) bychom očekávali 50 případů (přibližně 0,05 % vakcinovaných onemocní covid-19).

Jestliže se mi po podání placeba uzdraví jeden pacient ze 100 (0,01) a při podání experimentálního léku se mi uzdraví dva pacienti ze 100 (0,02), pak je hodnota relative risk reduction pro experimentální lék 100 x (1 – 0,01/0,02 ) = 50 %.

Výčet Levinský a kol. tak ukazuje POMĚR počtu hospitalizovaných s očkováním ku hospitalizovaným bez očkování na JIP u jednotlivých kohort, toto číslo téměř nevypovídá o skutečné efektivitě vakcíny. Skutečnou efektivitu či účinnost vakcín pro dané kohorty bychom správně odhadli následujícím způsobem: vezmeme vzorek zkoumané populace (výběr), náhodně rozdělíme výběr na dvě poloviny, jedna bude očkována, druhá neočkována (resp. očkována placebem). Část z neočkovaných i očkovaných se nakazí SARS-CoV-2, část z nakažených bude pozitivně testována (někteří falešně pozitivně), část bude negativně testována (někteří falešně negativně), část z pozitivně testovaných skončí na JIP. Dostaneme dvě hodnoty: počet neočkovaných na JIP z celkového počtu neočkovaných ve výběru (proměnná x) a počet očkovaných na JIP z celkového počtu očkovaných ve výběru (proměnná y). Efektivitu vakcíny proti hospitalizaci na JIP získáme podle vztahu absolute risk reduction 100 krát (x mínus y). V našem případě by to bylo 100 x (0,02 – 0,01 ) = 1 %

Protože se v čase mění charakteristika zkoumané populace, operuje se ve studiích s termínem „person days“ (člověkodny, viz níže ve čtvrtém komentáři), kdy se započítává každý den pro každého jedince v průběhu celého výzkumu, a tak se předpokládá, že se minimalizuje zkreslení výsledků při změně sledovaných charakteristik (z neočkovaného na očkovaného, z covid negativního na covid pozitivního atd.). Vzhledem k tomu, že je jednak přístup k takovým datům neveřejný, jednak se charakteristika studované populace proměnila (promořenost, očkování) a jednak SARS-CoV-2 stále významně mutuje a dochází k vypuknutí epidemií mimo běžnou sezónu lidských koronavirů (prosinec až duben) nemohu případné odhady prezentovat za velké aproximoce a velkého zkreslení, přesto se o takový velmi přibližný, laický odhad bez intervalů spolehlivosti, pokusím.

Při posledním nárůstu covid+ pacientů byly zaznamenány v období od 19.8. 2020 do 15.3.2021 tři podobně vysoké vrcholy křivky hospitalizací. První vrchol po třech měsících, pak za měsíc pokles na polovinu čísel prvního vrcholu, za další měsíc vystoupání na další vrchol, po měsíci pokles na 5/7 předchozího vrcholu, po měsíci poslední vrchol na dvojnásobku posledního poklesu (viz zde, Přehled hospitalizací osob s laboratorně prokázaným onemocněním covid‑19 dle průběžného hlášení nemocnic). Nyní, jak se zdá, se nacházíme na prvním vrcholu opět po třech měsících od počátku růstu covid+ pacientů (od 5.9.2021). Budu-li tedy uvažovat podobný průběh o třech navzájem podobně vysokých vrcholech s odstupem dvou měsíců, dostanu se do posledního vrcholu na začátku dubna (zde už ovšem bude hrát roli i rostoucí teplota a intenzita UV záření, vrchol tedy může být nižší, případně pokles nákazy prudší). Svoji úvahu se pokusím znázornit na obrázku 2 (zdůrazňuji, jedná se o hrubý laický odhad, který se opírá o mnoho předpokladů).

Obrázek 2

Ve čtvrtém komentáři zvýrazním protikladné závěry k mainstreamovým analýzám

Smutné je, že nemůžeme věřit ani závěrům studií v renomovaných vědeckých časopisech, kterými se jednotliví proponenti ohánějí: jeden příklad s efektivitou vakcín byl již uveden výše, dalším příkladem budiž výzkum v Chile (jedna z t.č. nejproočkovanějších zemí) dle Jara a kol. (2021), který ukázal, že vakcína proti SARS-CoV-2 účinně brání vážnému průběhu covid-19 a následnému úmrtí, ovšem při pohledu do výsledků je v tabulce 2 uvedeno, že v přepočtu na 1000 člověkodní je rozdíl v úmrtí „pouhých“ 0,0001 ve prospěch očkovaných (viz obrázek 3).

Obrázek 3

Důležitým krokem je tak jednak zvážení masivního očkování populace současnými vakcínami vzhledem k jejich skutečné efektivitě (viz zde), k možným nežádoucím účinkům (viz zde) a vzhledem k výsledku analýzy risk-benefit (souhrnně zde), a jednak zvážení pominutí testování očkovaných. Za zmínku stojí i analýza skupiny SMIS, tentokrát risk-benefit analýza rozvinutí myokarditidy (zdroj). V neposlední řadě se na půdě Evropského parlamentu odehrál neúspěšný pokus o přijetí usnesení o zřízení fondu pro odškodnění obětí očkování proti onemocnění covid-19 (viz zde). Jsem si vědom přetížení nemocničního personálu, ale právě z toho důvodu by měla být současná opatření zbavena zájmů a naopak cílená (jízlivě bych doplnil módní termíny evidence-based medicine a personalized medicine). Musíme si uvědomit, že aktuální pohled na celkovou kapacitu lůžkové péče nám popisuje stav 0,00063 % populace ČR (stav k 4.12.2021), konkrétně se jedná o 6747 pacientů hospitalizovaných z různých příčin, nejen covid-19 (zdroj).

Čerstvým problémem je integrita výsledků klinických studií, které zadával Pfizer externí firmě (zdroj), a v neposlední řadě se objevují významné vedlejší účinky vakcín, které dále posunují jazýček na vahách risk-benefit analýzy (mimo výše uvedenou myokarditidu, odlupování endotelu, trombóza a další, zdroj)

Závěrečné zamyšlení a dopručení

Na závěr zdůrazňuji, že nejsem principiálně ani odpůrcem vakcinace, ani přijímání potřebných epidemiologických opatření, ani odůvodněného omezení základních lidských práv na omezenou a nezbytně nutnou dobu. Co mi chybí, je ona potřebnost a odůvodněnost. Zesnulý prof. Jan Sokol v Malé filosofii člověka píše o pravdě, dovolím si parafrázovat: O pravdě nelze hlasovat, tedy pravdu nemá implicitně většina, pravda není ani relativní (kdyby relativní byla, nebyla by to pravda), když je potřeba pravda či pravdivost něčeho, je v sázce něco, na čem záleží a především, pravdu nelze vlastnit – nemám pravdu, ale pravda má mě. Vzhledem k dopadům opatření na produktivní generaci a dorůstající generaci, které statisticky současný SARS-CoV-2 vážně neohrožuje, ale naopak je ohrožují současná opatření proti tomuto viru, je potřeba analyzovat markry vážného průběhu, pak cílit na rizikové skupiny a včasnou léčbu!

Patrik Mik