19.3.2024 | Svátek má Josef


KORONAVIRUS: Nepochopitelně opomíjená faktomluva

20.10.2020

Po celou dobu sledování různých čísel o dopadech současného celosvětového průšvihu postrádám jedno podstatné srovnání. Nevěřím, že jsem na tento zřejmý deficit přišel jen já sám. Ale rovnou k věci: Chybí mi srovnání vývoje aktuální celkové úmrtnosti v populaci s předchozími lety podle věkových skupin, a to bez ohledu na příčiny. Příklady mluvy faktů uvádím níže.

Před časem, ještě v předkoronové době, mě poměrně značně oslovila kniha Hanse Roslinga a Anny Roslingové Faktomluva. Jednak zajímavými údaji, ale zejména nabízeným jednoznačným přístupem k tomu, jak vyhodnocovat události, děje a vývoj kolem nás. Ne z komentářů, ale z věrohodných, tedy faktických, čísel, pokud jsou dostupná, ale hlavně pokud vystihují podstatu zkoumaných otázek a souvislostí s nimi. Opravdu doporučuji k přečtení.

Celý život jsem pracoval jako strojař v technických, po 89. roce i v manažerských funkcích, závěrem jako auditor. K tomuto tématu bych se tedy asi vyjadřovat neměl, ale činím tak již v těchto novinách podruhé. Dost na tom, jak široká je mozaika toho, co si máme možnost přečíst, slyšet, vidět na internetu, v čem se utápíme v ostatních médiích všech forem. Mikrobiologií jsem byl doteď zcela nepolíbený, až na několik hlubokých informačních francouzáků z poslední doby, které jsme obdrželi z různých stran snad všichni. Tak alespoň víme, že viry nejsou ani flóra ani fauna, ale něco jako prach, odpadlý z živých organismů, schopný jiné organismy zasvinit až k smrti.

Současné běsnění kolem, a taky potřeba čerpat z faktomluvy, mi nedaly, abych tedy nepřišel s dalším možným přístupem, přičemž postup byl v podstatě velice prostinký:

Jako občan tohoto státu s právem na informace jsem se již v květnu obrátil na Český statistický úřad s prosbou o odkaz na informace o průběžné evidenci počtu zemřelých osob. Bylo mi vyhověno a byl jsem nasměrován sem: https://www.czso.cz/csu/czso/obypz_cr.

Data, která teď vždy v úterý sleduji, jsou pravidelně aktualizována, bohužel ovšem se sedmitýdenním zpožděním. Vysvětlení, proč je počet zemřelých uváděn s takovým skluzem, mi ochotně podal úředník: „Zveřejněné údaje pokrývají ty týdny, kde je počet zpracovaných statistických hlášení o úmrtí vyhodnocen jako dostatečně úplný pro zveřejnění předběžných počtů zemřelých. Výsledné načasování zveřejnění jednotlivých týdnů je tak výsledkem vybalancování potřeby dostatečné úplnosti údajů a snahy o co nejvčasnější zveřejnění předběžných výsledků.“

Je hezké, že metodika ČSÚ dbá na tak precizní přesnost, přesto myslím, že úřední mlýny melou v dnešní online době až příliš, příliš pomalu. Ostatně, pokud se podíváte do tabulek, bylo by jistě možno i při současném způsobu zpracování chybějící týdny odlišit třeba barevně jako předběžné výsledky. A co hlavně, vůbec se mi nechce věřit, že např. MZČR, krizový štáb a jiní pracují s tak archaickými vstupy, pokud s nimi tedy pracují.

Malá vsuvka: Před lety, když umřela jedna moje příbuzná, chtěl její manžel po vyřízení prvních nezbytných smutných povinností tentýž den vybrat z účtu psaného na nebožku nějakou hotovost pro aktuální potřebu. Účet již byl zablokován pro účely pozůstalostního řízení. Takže nějaké informační toky po našem posledním odchodu musejí fungovat dobře a rychle.

Na tuto surovou, ale reálnou statistiku se tedy dívám se zpožděním sedmi týdnů, a tak jsem se mohl, samozřejmě laicky a bez spousty jiných vědomostí a informací, podívat, za co my a hlavně naši potomci vydáme navíc až půl bilionu Kč (!) za jarní vlničku (beru 10. až 27. týden t.r.):

úmrtí 2011-2020

Zajímavý je v té souvislosti poslední (bohužel ne aktuální) graf z těchto podkladů. Jde o vývoj od začátku roku do 23. srpna:

vývoj úmrtnosti

Je zřejmé, že pohled na graf z druhé vlny asi tak veselý nebude, bude však užitečné se podívat, jak bude v relaci s hlášeným počtem obětí covid-19.

V článku Úmrtí v souvislosti s koronavirem v ČR jsou rovněž uvedeny zajímavé grafy, zejména dole Věková pyramida zemřelých s nemocí covid-19 v Česku (k 15.10.2020).

Pohledal jsem i ve zdrojích WHO, kde doporučuji stránku Ourworldindata.org.

Na ní je, možná trochu pro uklidnění, graf:

total deaths

Z hlediska dopadů na věkové skupiny rovněž níže graf:

case fatality by age

Starší ročníky, jako jsem já, graf příliš neuklidní, neměl by je ale vyděsit.

Nepodceňuji současnou situaci, nařízení dodržuji, dbám na hygienu, ostatně jako předtím, eliminuji kontakty se smrkajícími a kašlajícími lidmi, ostatně jako předtím, ale neodpustím si položit několik kacířských otázek na závěr:

Jsou opatření přinášející rozval ekonomiky přiměřená a hlavně ta pravá?

Je účelné stále (a to bez reprezentativního výběru) testovat a trasovat ve stavu denních pětimístných přírůstků nositelů viru, s minimem skutečně nemocných, v rozsahu, kdy je důslednost již fakticky nemožná a úsilí jalové?

Jsou věrohodná ta děsivá čísla o počtu „nakažených, nemocných a těch, kteří podlehli“?

Lze věřit datům o počtu nemocných, když se zároveň hovoří a píše o tom, že většina je bezpříznakových nebo s malými potížemi, ale zároveň se čísla nových nemocných každodenně blíží těm „nakažených“?

Nebyl nakonec původní záměr vedení Spojeného království a některých jiných zemí, tj. chránit a izolovat slabé lidi a zároveň rychle promořit ostatní, rozumnější a efektivnější?

Nejsou vzrůstající čísla osob, u kterých je covid-19 detekován pozitivními testy, a těmto lidem přitom nic neschází, vlastně pozitivní zprávou?

Není mutace onoho viru v podstatě běžným jevem, jak se to v přírodě děje permanentně, nemá virus takový dopad na oslabené skupiny proto, že nepřirozená a oslabená je v současnosti již struktura lidské populace?

Odpovědi nečekám. Dále budu sledovat faktomluvu.