Po celou dobu sledování různých čísel o dopadech současného celosvětového průšvihu postrádám jedno podstatné srovnání. Nevěřím, že jsem na tento zřejmý deficit přišel jen já sám. Ale rovnou k věci: Chybí mi srovnání vývoje aktuální celkové úmrtnosti v populaci s předchozími lety podle věkových skupin, a to bez ohledu na příčiny. Příklady mluvy faktů uvádím níže.

Před časem, ještě v předkoronové době, mě poměrně značně oslovila kniha Hanse Roslinga a Anny Roslingové Faktomluva. Jednak zajímavými údaji, ale zejména nabízeným jednoznačným přístupem k tomu, jak vyhodnocovat události, děje a vývoj kolem nás. Ne z komentářů, ale z věrohodných, tedy faktických, čísel, pokud jsou dostupná, ale hlavně pokud vystihují podstatu zkoumaných otázek a souvislostí s nimi. Opravdu doporučuji k přečtení.

Celý život jsem pracoval jako strojař v technických, po 89. roce i v manažerských funkcích, závěrem jako auditor. K tomuto tématu bych se tedy asi vyjadřovat neměl, ale činím tak již v těchto novinách podruhé. Dost na tom, jak široká je mozaika toho, co si máme možnost přečíst, slyšet, vidět na internetu, v čem se utápíme v ostatních médiích všech forem. Mikrobiologií jsem byl doteď zcela nepolíbený, až na několik hlubokých informačních francouzáků z poslední doby, které jsme obdrželi z různých stran snad všichni. Tak alespoň víme, že viry nejsou ani flóra ani fauna, ale něco jako prach, odpadlý z živých organismů, schopný jiné organismy zasvinit až k smrti.

Současné běsnění kolem, a taky potřeba čerpat z faktomluvy, mi nedaly, abych tedy nepřišel s dalším možným přístupem, přičemž postup byl v podstatě velice prostinký:

Jako občan tohoto státu s právem na informace jsem se již v květnu obrátil na Český statistický úřad s prosbou o odkaz na informace o průběžné evidenci počtu zemřelých osob. Bylo mi vyhověno a byl jsem nasměrován sem: https://www.czso.cz/csu/czso/obypz_cr.

Data, která teď vždy v úterý sleduji, jsou pravidelně aktualizována, bohužel ovšem se sedmitýdenním zpožděním. Vysvětlení, proč je počet zemřelých uváděn s takovým skluzem, mi ochotně podal úředník: „Zveřejněné údaje pokrývají ty týdny, kde je počet zpracovaných statistických hlášení o úmrtí vyhodnocen jako dostatečně úplný pro zveřejnění předběžných počtů zemřelých. Výsledné načasování zveřejnění jednotlivých týdnů je tak výsledkem vybalancování potřeby dostatečné úplnosti údajů a snahy o co nejvčasnější zveřejnění předběžných výsledků.“

Je hezké, že metodika ČSÚ dbá na tak precizní přesnost, přesto myslím, že úřední mlýny melou v dnešní online době až příliš, příliš pomalu. Ostatně, pokud se podíváte do tabulek, bylo by jistě možno i při současném způsobu zpracování chybějící týdny odlišit třeba barevně jako předběžné výsledky. A co hlavně, vůbec se mi nechce věřit, že např. MZČR, krizový štáb a jiní pracují s tak archaickými vstupy, pokud s nimi tedy pracují.

Malá vsuvka: Před lety, když umřela jedna moje příbuzná, chtěl její manžel po vyřízení prvních nezbytných smutných povinností tentýž den vybrat z účtu psaného na nebožku nějakou hotovost pro aktuální potřebu. Účet již byl zablokován pro účely pozůstalostního řízení. Takže nějaké informační toky po našem posledním odchodu musejí fungovat dobře a rychle.

Na tuto surovou, ale reálnou statistiku se tedy dívám se zpožděním sedmi týdnů, a tak jsem se mohl, samozřejmě laicky a bez spousty jiných vědomostí a informací, podívat, za co my a hlavně naši potomci vydáme navíc až půl bilionu Kč (!) za jarní vlničku (beru 10. až 27. týden t.r.):

Zajímavý je v té souvislosti poslední (bohužel ne aktuální) graf z těchto podkladů. Jde o vývoj od začátku roku do 23. srpna:

Je zřejmé, že pohled na graf z druhé vlny asi tak veselý nebude, bude však užitečné se podívat, jak bude v relaci s hlášeným počtem obětí covid-19.

V článku Úmrtí v souvislosti s koronavirem v ČR jsou rovněž uvedeny zajímavé grafy, zejména dole Věková pyramida zemřelých s nemocí covid-19 v Česku (k 15.10.2020).

Pohledal jsem i ve zdrojích WHO, kde doporučuji stránku Ourworldindata.org.

Na ní je, možná trochu pro uklidnění, graf:

Z hlediska dopadů na věkové skupiny rovněž níže graf:

Starší ročníky, jako jsem já, graf příliš neuklidní, neměl by je ale vyděsit.

Nepodceňuji současnou situaci, nařízení dodržuji, dbám na hygienu, ostatně jako předtím, eliminuji kontakty se smrkajícími a kašlajícími lidmi, ostatně jako předtím, ale neodpustím si položit několik kacířských otázek na závěr:

Jsou opatření přinášející rozval ekonomiky přiměřená a hlavně ta pravá?

Je účelné stále (a to bez reprezentativního výběru) testovat a trasovat ve stavu denních pětimístných přírůstků nositelů viru, s minimem skutečně nemocných, v rozsahu, kdy je důslednost již fakticky nemožná a úsilí jalové?

Jsou věrohodná ta děsivá čísla o počtu „nakažených, nemocných a těch, kteří podlehli“?

Lze věřit datům o počtu nemocných, když se zároveň hovoří a píše o tom, že většina je bezpříznakových nebo s malými potížemi, ale zároveň se čísla nových nemocných každodenně blíží těm „nakažených“?

Nebyl nakonec původní záměr vedení Spojeného království a některých jiných zemí, tj. chránit a izolovat slabé lidi a zároveň rychle promořit ostatní, rozumnější a efektivnější?

Nejsou vzrůstající čísla osob, u kterých je covid-19 detekován pozitivními testy, a těmto lidem přitom nic neschází, vlastně pozitivní zprávou?

Není mutace onoho viru v podstatě běžným jevem, jak se to v přírodě děje permanentně, nemá virus takový dopad na oslabené skupiny proto, že nepřirozená a oslabená je v současnosti již struktura lidské populace?

Odpovědi nečekám. Dále budu sledovat faktomluvu.