14.4.2021 | Svátek má Vincenc


KORONAVIRUS: Bude nová vláda?

11.12.2020

Umíral více než dvojnásobek týdenního průměru

ČSÚ zachycuje dvojnásobnou týdenní nadúmrť. ČR asi nezvládla ani „promoření do kapacity zdravotnictví“. Čeká nás průchod celou zimou. Nová neutrální úřednická vláda je možností, jak ještě zachránit, co se dá, a národně se poučit.

V úterý 8. 12. Český statistický úřad uvolnil data úmrtí za 44. týden, tj. 26. října až 1. listopadu. Oproti ÚZIS je jeho sběr zpožděný, neboť přebírá data z matrik a musí zhruba měsíc vyčkat, než se údaje za týdny stanou dostatečně ustálené, aby se je odvážil vydat, byť stále jako předběžné hodnoty, které se ještě mohou mírně měnit. Běžně by data vydával čtvrtletně, letos kvůli pandemii přešel na týdenní vykazování, které ale má uvedený skluz.

Data ČSÚ vykazují ještě vyšší nadúmrť, než by odpovídalo úmrtím v souvislosti s covidem-19 podle ÚZIS, který je přebírá od krajských hygienických stanic, ale zřejmě se mu do evidence nedostanou zdaleka všechny případy. Přitom statistici zjistili, že z hodnot ÚZIS zhruba 90 % umírá „na“ a 10 % „s“.

Byla to „zbytečná úmrtí“ (prof. Flégr), tento poměr 90:10 a horší víme již z vrcholu v jarní Anglii a podle představitele WHO Srđana Matiće je typický pro všechny rozvinuté země OECD, kde dojde k většímu propuknutí nákazy.

úmrtí

Srovnání úmrtí týdně ČSÚ (celkem) vs. ÚZIS (covid-19) – stav dat 8. 12. (Vojtěch Kment)

Celkový počet úmrtí v ČR zdvojnásobuje týdenní průměr zemřelých již za 44. týden. Průměrně v době od 1. září do konce listopadu za roky 2016–2019 odcházelo 2057 osob. Ve 44. týdnu (26.10. – 1.11.) 2020 zemřelo dalších +2073 osob. Nejhorší týden bude ten další, kdy lze očekávat nejméně +2300 zemřelých osob „nad plán“.

Tito lidé již skutečně zemřeli, neoživíme je, zatímco ekonomiku bychom udržet v přijatelném stavu a poté oživit mohli. To by ale předpokládalo strategii už od května či června (srov. můj článek Česko potřebuje STRATEGII pro boj s Covidem, ani jo-jo PES jí není z 18. listopadu). Možnostem nějakou zvolit se však vláda zřejmě záměrně vyhnula všem.

Virus zabíjí lidi s průměrným věkem odpovídajícím průměrnému věku dožití. Ale zabíjí je navíc oproti kontingentu, který by letos zemřel. Unikne tak i pohledu nemocničního lékaře jako je MUDr. Pafko nebo MUDr. Pollert, kteří spatřují na oddělení osoby zhruba toho věku a stavu, jako očekávají běžně. Jenže by měli mít ještě jednu či dvě nemocnice navíc, aby si uvědomili rozdíl počtů.

Na přelomu října a listopadu totiž nejspíš došlo k přetížení kapacit nemocnic, které jen nebylo veřejně signalizováno. Tak vysoké zvýšení úmrtnosti nelze příčíst jen na margo kolaterálních úmrtí, tedy případů infarktů myokardu a mrtvic, či náhlých příhod břišních, které se nedostaly do nemocnice z důvodu obav před covidem, nebo pro sníženou schopnost nemocnic pacienty přijímat a RZS dovážet.

Velmi pravděpodobně další značné množství osob zemřelo na covid-19 doma.

ČR tedy zřejmě nezvládla ani strategii 4. Promoření do kapacit zdravotnictví, na jejíž možnost jsem upozorňoval ve výše uvedeném článku. O této strategii se někteří mí přátelé domnívají, že ji vláda tiše uplatňuje, nejsem však o tom přesvědčen.

Osobně se domnívám, že uplatňována je strategie Patologického veřejného diskursu, kdy vláda se řídí následnými průzkumy veřejného mínění. Patologický je proto, jelikož veřejnost si ani není vědoma toho, že na její názor se čeká. Veřejnost je bohužel průměrně odborně neschopna hodnotit vhodnou strategii pro procházení pandemií, její kompetence k tomu je patologická. Patologické je i to, že veřejnost na umírání zareaguje nutně se značným zpožděním, bude pozdě. Patologický je i výsledek.

Na margo PESu již vznikla mnou předem předvídaná situace:

... jakékoli vážené součty (byť diskrétní jako v PESu) sice lze statistickými či jinými metodami strojového učení případně naučit dobré reakce na situace minulé, selžou však když musí čelit situaci nové, když musí zahrnout i jiné vstupy, dříve opomíjené. (zdroj)

Totiž snahy o vládní adaptaci indexu rizika PESu. Jako nové vstupy přibyly antigenní testy a náhle už není jasné, jak je zohlednit. Odborný spoluator indexu Jan Kulveit zřejmě panující rozpor mezi týmem PESu a vládou čerstvě popsal, že ta se snaží „polámat tachometr“, což ale nepomůže epidemie zbrdit, ale právě naopak ta bude růst o to rychleji, jen to „tachometr“ nebude indikovat. Poláci prý mají rčení, že nechceš-li mít teplotu, rozbij teploměr.

Jakkoli jsem psal, že „poctivé lidské rozhodování bude pak vždy lepší“, zde jde prostě o to, že vláda chce mít volné ruce pro potenciálně jakýkoli oportunismus.

Ministr Havlíček pak v pondělních zprávách ČTv děl, že kromě PESu vláda bere do úvahy i jiné faktory, zejména nechce činit účet bez hostinského, ani vylévat s vaničkou dítě. Zvládání epidemie se tedy zřejmě řídí i českými příslovími. Díky tomu jsem konečně pochopil, proč CERMAT zařazuje zkušební otázky na přísloví do svých testů pro děti.

Napadají mne hned další. Například: „Nechoď Janku s pány na led, pán upadne, sedlák si zaň nohu zláme“.

Vůči koncepci „tachometru“ však musím namítnout, že jej stále nepovažuji za strategii. Důvody již byly plně popsány v článku. Budeme-li hovořit řečí analogií a přesto co nejpřesněji, pak pojem rizika je v respektované normě ISO Guide¤ definován jako „účinek nejistoty na dosažení cílů. Cíle však ve zveřejněných dokumentacích PESu vydány nebyly, nejsou mi známy, nebyly úředně vyhlášeny. Index rizika (~tachometr) sám ani v komplexu s opatřeními tak nelze přezkoumávat na důvodnost, což je ale zcela zásadní ústavní vada (viz též článek). Hypotetickému tachometru tím pak chybí určení nuly (tj. nelze měřit odchylku, neví se od čeho), ostatně nejasná je i veličina.

Hovoření ministra Blatného o strategii antigenních testů je sofismatem se záměnou pojmů. Používání antigenních testů je „jen“ jedním z možných a někdy vhodných opatření, které je v rámci strategie nějak využitelné. Strategie známa ani od něj ale není. Jedná se o klasické sofisma druhu: koza je tělocvičné nářadí a koza také žere zelí, ergo některé tělocvičné nářadí žere zelí. Koza žeroucí zelí není tělocvičným nářadím a antigenní testy nejsou strategií.

Stále častěji se zřejmě budeme setkávat s „Já nic, já muzikant“. Vzhledem k tomu, že „Co Čech, to muzikant“, národní neodpovědnost za [ne]zvládání covidu-19 bude pokračovat.

Dobrých řešení není mnoho. Jednou z možností je okamžité vyslovení nedůvěry vládě šesti stranami ve Sněmovně s výjimkou ANO a jmenování neutrální úřednické vlády těmito stejnými stranami, především z odborníků bez silných vazeb na politické strany. Taková vláda by dovládla do konce tohoto volebního období, byla by pod politickou kontrolou Sněmovny. Vzhledem k charakteru své přechodnosti by neměla důvod sklouzávat k oportunismu, ale mohla by se pokusit zachránit, co se ještě zachránit dá. Mimo jiné též přijmout nějakou strategii.

K tomu je potřeba, aby si politické strany přítomné ve Sněmovně uvědomily, že hlavní příčinou současného ochromení české politiky je hnutí ANO, a že dokud jej nepotřou, nemůže se politika v ČR obrodit do přijatelnějšího systému soutěže skutečných politických stran, pro níž je Ústava ČR napsána. Jde o vyšší hodnotu „ústavního dobra“ pro Českou republiku.

Zrušení superhrubé mzdy, daňových zvýhodnění a já nevím co ještě přijde, jsou jen klamné odváděcí cíle, na něž si zatím zcela neschopná opozice jen zdařile nabíhá.

Ústava totiž předpokládá nepřetržitou politickou kontrolu vládní exekutivy Poslaneckou sněmovnou. Taková kontrola je však neúčinná, když poslanci hnutí ANO jsou jeden každý osobně zavázáni předsedovi hnutí za to, že je dovolil jmenovat na kandidátku. Mají-li zájem o významnou funkci poslance i do budoucna, nemohou se mu jakkoli protivit. Voliči to může přijít chytré, ale rubem je, že místo zprostředkování moci lidu zastupitelským shromážděním (Sněmovnou) je moc přímo v rukou jediné osoby. Současný premiér je prakticky politicky neodpovědný.

Výjimkou by mohla být jen výše uvedená společná akce šesti zbývajících stran/hnutí.

Stav, kdy se ČR stala první na světě v počtu nákaz na milion obyvatel a následně i v počtu úmrtí, není jen pouhou hloupou náhodou. Jednou z příčin je právě uvedené vytvoření stavu politické neodpovědnosti. Nelze se jej zbavit jinak, než novou vládou, novými sněmovními volbami a doufejme, že již rozumnější volbou voliči.

Čeká nás průchod celou zimou. První vakcinace bude zřejmě možná terpve v únoru a plnější proočkování až na konci jara, definitivněji v létě.

Máme ale i další problém. Kromě vyřešení současné zdravotní aj. krize se ČR bohužel bude muset připravit i na to, že obdobné pandemie se mohou opakovat s frekvencí řekněme 5 let. To je cyklus, v němž nebezpečné nákazy vznikaly po roce 2000 na Dálném východě a v jihovýchodní Asii (SAR2003, H5N1 r. 2008, MERS2015, covid-19). Lidstvo je lidnaté a současně mobilní jako dosud nikdy, takže dalších 100 let, jako od španělské chřipky, již mít znovu nemusíme.

Bude-li příští virus smrtnější či nakažlivější, bude existence systému záležitostí schopnosti národa vůbec dobře přežít. Na konci této pandemie bychom měli mít pocit jako zjara, že jsme to zvládli, byť nikoli ten falešně si vsugerovaný. Ne dojem současného chaosu.

Bylo by velmi nebezpečné, kdybychom se současnou pandemií jen nějak protloukli týden po týdnu a na tvorbu systému rezignovali. Při propuknutí nové epidemie by takové vědomí paralyzovalo strachem, občané by nevěřili, že stát bude nově něco rychle schopen zajistit, když toho nebyl mocen ani při mírnější epidemii, ani po ní. Situace by mohla skončit jednáním zachraň se kdo můžeš, všeobecnou disorganizací a z toho plynoucími masivními ztrátami.

Nemůžeme v historii stále jen improvizovat. Občas si na něco systém a strategii opravdu připravit musíme.

Dlužíme to i vyhnutelným obětem současné pandemie. Ty by byly úplně zbytečné, pokud bychom se ani nyní nepoučili.



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.