Sedm planet podobných Zemi. Jsou obyvatelné?

V době, která káže úspory, se skuhrá na kosmický výzkum. Je prý ukázkou neužitečnosti, ba civilizačního úpadku. Skončily doby hrdinů, kdy každý znal pionýry kosmonautiky jménem. Raketoplány dolétaly, Mezinárodní kosmická stanice je běžným pracovištěm a „muži z Měsíce“ umírají. Neschopnost zopakovat to, co Američané uskutečnili před půl stoletím, to že je ten slibovaný technologický pokrok? A přece kosmický výzkum posunuje lidské poznání víc, než by se zdálo. Dokládá to objev hvězdné soustavy se sedmi planetami více či méně podobnými Zemi.

Kosmický výzkum jako by vstupoval do fáze známé z éry zámořských objevů v 16. století. Tehdy byl každý objevený ostrov unikátem. Teď vědci i média označují za unikátní hvězdu se sedmi kamennými planetami. No, je-li v celém vesmíru skutečně unikátní, autor těchto řádků je papež. Unikátní je na ní samozřejmě jen to, že byla potvrzena jako první, a tedy i náležitě prezentována – tak jako objevy ostrovů před 500 lety.

V době, kdy každá výzkumná instituce včetně NASA bojuje o peníze, to vědce i publicisty nutká, aby objevy patřičně dramatizovali. Proto i titulky seriózních médií hlásají, že objevené exoplanety „jsou obyvatelné“. Přitom o jejich obyvatelnosti nevíme vůbec nic. Víme jen, že se nacházejí v tzv. obyvatelné zóně, tedy tak daleko od své hvězdy, že na nich může být voda v tekutém stavu.

Zkusme si to představit z druhé strany: že jedna z těch planet je skutečně obyvatelná, že hostí život, ba inteligentní, a že tamní E.T. disponují stejnou technikou jako my. Co by se dozvěděli, kdyby ji namířili ke Slunci? Asi tolik, že třetí planeta je sice kamenná, ale na hranici obyvatelnosti: její rovnovážná teplota (bez vlivu atmosféry) obnáší jen -18 °C. Tato technika by jim totiž neprozradila, že atmosféra a skleníkový jev Zemi přidávají 33 °C, takže si hovíme v průměrných +15 °C. A tak je to i s naším pohledem na objevené planety: teprve další poznatky umožní posoudit obyvatelnost.

Zatím nemá velký smysl odhadovat život na exoplanetách. Zásadním poznatkem je už samotný fakt, že planety – i kamenné, zemského typu – jsou všude, kam se podíváme. Zní to banálně. Podobně jako fakt, že Oceánie má desítky tisíc ostrovů. Ale když první z nich spatřili před 500 lety Evropané, byl to stejně významný posun v poznání jako nyní objev sedmi kamenných planet u hvězdy Trappist-1.

LN, 24.2.2017