13.8.2022 | Svátek má Alena


EKOLOGIE: Stane se z Evropy bioskanzen? (2)

13.11.2007

S profesorem Univerzity Karlovy a biotechnologem Jaroslavem Drobníkem o racionálním přístupu ke geneticky modifikovaným organismům (GM).

(První část rozhovoru najdete zde)

Evropská tržní motivace je celkem pochopitelná, ale co Greenpeace? Proč si za terč vybrali právě GM plodiny?

Prostě na tu agendu jednou vsadili a teď už se jí drží jako mantry. GM je pro ně něco jako tibetský modlitební mlýnek, který se točí pořád dokola. Opakují stále stejné dávno vyvrácené argumenty, i když ze soukromých rozhovorů vím, že už je jim to trapné.

Co je jim trapné?

Třeba strašení, že GM kukuřice, která se sama umí bránit proti škodlivému hmyzu, může zabíjet motýly. 16 000 hektarů klasické kukuřice se v Česku stříká insekticidy proti zavíječi a my se budeme bát, že by GM kukuřice pylem mohla zabít nějakou babočku? To je prostě směšné. Je z toho vidět, jak se Greenpeace křečovitě drží zastaralých dogmat. Když se s nimi bavíte, říkají: „Nám nejde o fakta, ale o filozofii!“ Tím se dostávají do pseudonáboženské roviny. Nedávno se jich někdo ptal: „Co uděláte, pokud budou všechna fakta mluvit ve prospěch GM?“ „Stejně budeme proti nim!“

Podle Greenpeace ale GM snižují biodiverzitu a poškozují přírodu…

To je účelová dezinterpretace. Britské pokusy prokázaly, že na polích, osetých GM rostlinami rezistentními k herbicidům, žije méně ptáků. To je ale přece logické – na poli bez plevelů ptáci prostě najdou míň potravy než na poli s plevelem. Efektivní aplikace herbicidů vytvoří čistou monokulturu, ale GM v tom hrají jen tu úlohu, že herbicidy snášejí lépe než plevel.

Smyslem pole navíc přece je nízká biodiverzita bez plevelů. Příroda pak může dostat víc místa mimo pole… Jaké mají GM rostliny výhody pro pěstitele?

Snižují ztráty způsobené škůdci, takže zvyšují sklizeň. Zároveň i snižují náklady na chemické ošetření – nákup insekticidů, výjezdy na pole, spotřebu nafty… Jsou sice o něco málo dražší, protože pěstitel musí platit licenční poplatky, ale když se to podtrhne a sečte, vycházejí levněji. Kdyby tomu tak nebylo, zemědělci by prostě nepěstovali.

Bývalý placený zaměstnanec Greenpeace a dnes „nezávislý“ konzultant Miroslav Šuta ale před časem v Literárních novinách napsal opak. Zemědělci v USA se podle něj proti GM rostlinám bouří…

Část z nich se možná bojí o export, ale racionální podklad protesty nemají. I na GM rostlinách dá prodělat. Když si na rozdíl od souseda koupíte osivo GM kukuřice, která se dokáže sama bránit proti škůdcům, a škůdci se ten rok náhodou nevyvinou, ve srovnání se sousedem budete mít úrodu dražší o licenční poplatek. Jde jen o správný odhad situace.

Podle Šuty už kvůli GM vznikla řada tzv. superplevelů, necitlivých na klasické herbididy…

To je nesmysl. Herbicidy se sice u GM plodin používají, ale u klasických plodin se jich používá mnohem víc a horších z hlediska vzniku rezistence! Šuta se tedy tváří, že klasická agrotechnika žádné riziko tzv. superplevelů nezpůsobuje.

Šuta také napsal, že výnosy GM jsou nižší než výnosy klasických plodin…

Žádné zdroje neuvádí, takže si to nejspíš vycucal z prstu. České ministerstvo zemědělství tvrdí pravý opak – GM zvyšují výnosy průměrně o 10 %.

Jak hodnotíte znalosti českého spotřebitelů o GM?

Situace je o něco lepší než v Evropě. Propaganda Greenpeace v Česku moc nefunguje. Jejich pražská pobočka si třeba nedovolí ničit pokusná pole, což se bohužel běžně děje třeba v Německu. Udělali to zatím jen jednou v létě 2002 v moravských Branišovicích a měli z toho obrovskou ostudu. (Poznámka autora: profesor Drobník má na mysli balení rostlin zaměstnanci Greenpeace do igelitových sáčků, čímž došlo k ničení vědeckého pokusu. Jen o pár dnů později pak „neznámý pachatel“ zničil komplet celé pole, blíže zde).

Greenpeace tvrdí že v cause GM „slouží veřejnému zájmu“. Je to podle vás pravda?

Ne, což se dá dobře ukázat na historii zákona o GM. Jeho první verze dávala občanským sdružením možnost zúčastnit se jednání komise pro GM při ministerstvu životního prostředí. Za Greenpeace tam chodila jakási dívka, která jen vykřikovala ideologická hesla. Česká pobočka proto z amsterodamské centrály povolala Holanďana Jana Haverkampa. Chtěl, aby se jednalo anglicky. Komise mu řekla, že pokud chce zastupovat český veřejný zájem, měl by aspoň umět česky... Po těchto bizarních zkušenostech poslanci účast občanských sdružení na jednání komise zamítli. Vypukl obrovský křik, že prý je to nedemokratické.

Kdo nejvíc křičel?

Třeba novinář Čestmír Klos z časopisu Euro. Může mi ale pan Klos říct jediný atribut demokracie v Greenpeace? To už snad byla demokratičtější KSČ. Měla členy, svolávala schůze, kde volení představitelé hlasovali o programu... Nehájím KSČ, jen říkám, že Greenpeace žádné atributy demokracie nemá. Je to normální komerční firma – něco jako výrobce Opelů. Centrála v Amsterodamu vyrobí hesla, pražská pobočka je poslušně přeloží do češtiny a zaměstnanci jsou placeni za to, aby je prodali.

Jsou aspoň v české pobočce Greenpeace kvalifikovaní odborníci, kteří by se mohli ke GM vyjadřovat na vědecké úrovni?

Ne. Jediný přírodovědec mezi nimi je Magdalena Klimovičová, která ovšem nevystudovala genetiku, ale antropologii.

Co vede lidi bez odborného kreditu k nenávistnému tažení proti vědě?

To je složitá psychologická otázka. Filozof Stanislav Komárek tvrdí, že lidé se prostě potřebují něčeho bát. Když už nejsou ve fóru vodníci, rusalky a ohniví muži, vymýšlejí si moderní strašidla: mobilní telefony, americký radar, GM rostliny… Z toho pak profitují podvodní podomní prodejci, nabízející třeba speciální deky za dvacet tisíc korun, které vás ochrání před “elektromagnetickým smogem“.

Takže Greenpeace nám vnucují nefunkční ochranu před vymyšleným rizikem?

Ještě horší je, že nás chtějí zbavit možnosti volby. Než se v parlamentu odhlasovalo povinné značení GM potravin, křičeli, že spotřebitel musí mít možnost se svobodně rozhodnout. Teď ale tlačí na výrobce a prodejce, aby GM potraviny vůbec neuváděli na trh. Takže se sice smíme svobodně rozhodnout, ale jen pro jednoho jediného kandidáta. To už jsme tu měli před rokem 1989.

Obejde se podle vás do budoucna Evropa bez GM, nebo je současná hysterie jen přechodná?

Komisař EU Peter Mendelson prohlásil, že pokud se bude Evropa GM bránit, vypadne ze světového obchodu a stane se z ní biotechnologický skanzen. Evropská komise to už ví, ale uměle vyvolaným odporem spotřebitelů je tlačena do nešťastné pozice. Schvaluje GM pro dovoz a zpracování, jenže jejich hlavní ekonomický přínos je v pěstování! Máme zisk nesmyslně přenechat Brazílii, Argentině a USA? Ekonomická situace Evropu dřív nebo později k pěstování GM rostlin přiměje. Zemědělci je chtějí - jen v Česku se už dnes pěstují na pěti tisících hektarech. Kdyby byly tak nevýhodné, jak tvrdí třeba Miroslav Šuta, proč by Brazilci před úředním povolením pašovali GM osivo z Argentiny? Bariéry padnou – Indie a Čína nástup GM financují z veřejných zdrojů a tomu Evropa prostě nemůže odolávat.

Psáno pro časopis 51Pro a Neviditelného psa.

Více odborných informací o geneticky modifikovaných potravinách najdete zde.



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!