Čtvrtek 25. července 2024, svátek má Jakub
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 49  Kč / 1. měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH: Revolucionářka, aneb užitečný idiot

diskuse (56)

Anička nebyla ani chytrá ani hloupá, ani pěkná ani ošklivá, ani hodná ani zlá, ale rozhodně to nebyla žádná chytrá horákyně. Spíš to byl takový typický produkt přehnaně permisivních, ekonomicky poměrně dobře zabezpečených rodičů, a dogmaticky levičáckých, aktivistických kanadských učitelů.

Rodiče jí dávali, co mohli, a občas ještě víc. Vychovávali jí podle stovek populárních psychologických knížek a používali i jejich matoucího, neskutečného jazyka. Říkali jí „Maminka se nezlobí na tebe, ale na tvé chování!“. Uhýbali jí, kde mohli, aby se nezlobila, nebyla frustrovaná a traumatizovaná, a Anička se překvapivě zlobila ještě víc. V dětských i pozdějších obdobích zdravého vzdoru bojovala jakoby s vatou nebo mlhou, nebylo do čeho se opřít.

Ve škole učitelé, ve jménu sociální spravedlnosti, šikanovali většinu žáků ve prospěch údajně šikanovaných menšin. Anička brzy pochopila, že postavení utiskované a šikanované oběti je mocné a dává skvělou příležitost k manipulaci a šikanování ostatních. A to ještě ve jménu šlechetných pohnutek sociální spravedlnosti!

Spolužáci a vrstevníci na ni nemohli, ale rádi ji neměli a do party ji nebrali. Anička se o to chvíli pokoušela, dokonce si na ně stěžovala, ale nakonec našla lepší řešení. „Ne že vy nechcete mě,“ přesvědčovala sama sebe, „ale já nestojím o vás!“ A přišla na řadu příkladů, jak byly ostatní děti zlé, zcestné, zaostalé a nespravedlivé. Občas si našla kamarády z těch, kteří také nezapadali, ale z nějakých důvodů se ani těmto kamarádstvím nedařilo a netrvala dlouho.

První vlaštovička se v Aniččině osamoceném a zahořklém životě objevila, když nevzdělaná, psychologicky narušená švédská záškolačka začala zachraňovat planetu. I Aničce se zalíbilo v protestních pochodech a akcích, ve kterých bylo všem protestujícím jasné, co je špatně a kdo za to může. A ona stála hrdinně na správné straně spolu se svými spolubojovníky. Patřila mezi ně, spolu křičeli vynikající ušlechtilá hesla na záchranu planety. Než pro ně rodiče přijeli rodinnými auty a odvezli je do vytopených bytů k teplé večeři. Odpadky, které po nich zůstaly na ulicích, uklidili pracovníci města.

Časem Anička postoupila mezi skutečné aktivisty. Ta moc, kterou měla hrstka odmítnutých nad odmítající, neuvědomělou většinou, byla opojná. Například obsadili most, a tisíce spoluobčanů nemohlo do práce, z práce, k lékaři, vyzvednout děti ze školky, ani se jen vyčůrat. Sice v rámci záchrany planety pálili zbůhdarma benzin, ale že dostali lekci, na kterou hned tak nezapomenou!

Ale ty pravé hody nastaly, když palestinští hrdlořezové, podporovaní muslimskými a socialistickými přívrženci, začali po celém světě protižidovské a protiizraelské demonstrace. To byla síla! Báli se jich jak lidé na ulicích, tak i policie a vlády. Všichni věděli, čeho jsou schopní, a nikdo nechtěl vidět vraždy a hořící ulice ve svém městě. Demonstranti vyřvávali, jak od řeky až k moři zbaví Palestinu Židů, a Anička řvala z plna hrdla s nimi, unisono. Bylo to opojné, někam patřila. I když docela přesně nevěděla, od které řeky a ke kterému moři ty Židy poženou, a co se s nimi stane. Nebylo těžké uhodnout, že nejspíš nic dobrého, ale patřilo jim to. Byli to kolonizátoři a okupanti. Nezarazilo jí, když jí nějaký novinář připomněl, že ona sama žije na území, zabaveném Indiánům. Na rozdíl od Židů, kteří žijí na území dnešní Palestiny přibližně pět tisíc let, a jsou tam tedy domorodci, „indigenous“. Přísná arabská organizátorka přispěchala na pomoc. Řekla Aničce, že ten novinář je nejspíš provokatér, fašista a židák, a zakázala jí s ním mluvit. Obě mladé ženy nebyly schopné novináři říct, co to slovo „fašista“ znamená, ale hravě to vyřešily. Že prý se s fašisty nebaví.

Aničku fascinovalo, jak její noví přátelé měli na všechno správnou odpověď. Když někdo připomněl, jakých neslýchaných ukrutností se takzvaní Palestinci dopustili v Izraeli, Aniččini přátelé to jednak „neviděli“ a chtěli důkazy, ale i kdyby přece se něco malého stalo, muselo se to „vidět v kontextu“. Izrael, bránící se genocidnímu útoku, prohlásili za genocidní; marxistická dialektika se vyrovnala se vším. I dobře vysvětlovala, proč židovští studenti nemají co dělat na universitách, a tak jim Anička se svými novými přáteli pěkně zatopila. Pro Aničku to byl opravdu silný emocionální zážitek. Kdysi sama jinými nepřijímaná, teď našla někoho, kdo se zdál být na žebříčku ještě níž a ona mu mohla ukázat své vlastní opovržení. Síla!

A co víc, revolucionáři jí vzali mezi sebe, svěřovali jí tajná hesla, dávali štědrý příděl potravin, který se odněkud pravidelně objevoval, a když obsadili universitu, přidělili jí i stan, i když možná jen na půjčku. Svým způsobem „na půjčku“ přijali i homosexuály nejrůznějších ražení a nechali je s nimi pochodovat městem a vyřvávat antisemitská hesla; do tábora na universitě je ale nepouštěli.

Anička nadšeně volala „Ať žije intifáda!“ a „Revoluce je jediné řešení!“ V kruhu svých nově získaných přátel se snad poprvé v životě cítila potřebná, důležitá a uznávaná; musela to tedy být skvělá revoluce. A také měla štěstí, že vůbec netušila, co by se jí stalo, kdyby ta revoluce zvítězila.

Aston Ondřej Neff
25. 7. 2024

Kolik by stálo přemalování červených pruhů sanitek na zelené? Jak se asi přemýšlelo? Představuji si...

přečetl Panikář
25. 7. 2024

Že mají dámské plavky předvádět muži, považovali diskutující, včetně řady ženských sportovkyň, za...

Válka byla jen poslední kapkou, kterou by česká energetika bez problémů ustála, kdyby již předtím...

Zdeněk Roller
25. 7. 2024

Co je tohle za stát, ten Egypt? Vždyť rozhodně nepatří mezi ty vysloveně chudé. Přitom v areálu...

Ivo Fencl
25. 7. 2024

Roku 1952 se Velinského trampská parta s Foglarem setkala v Hostivaři, kde byli Dvojkaři na...

Aston Ondřej Neff
22. 7. 2024

Biden byl to přes všechno snahu starý bílý heterosexuální muž, tedy živočišný druh na odpis. Paní...

Aston Ondřej Neff
24. 7. 2024

Ani komunisté v dalším režimu se neodvážili odstranit červenomodrobílý symbol z věží tanků, křídel...

Aston Ondřej Neff
23. 7. 2024

Určitě nejsem sám, kdo by rád pravicový koncept podporoval. Ze setrvačnosti volím ODS od jejího...

Aston Ondřej Neff
25. 7. 2024

Kolik by stálo přemalování červených pruhů sanitek na zelené? Jak se asi přemýšlelo? Představuji si...

Marian Kechlibar
22. 7. 2024

Služba Crowdstrike, která se používá k ochraně různých korporátních počítačů před malwarem,...

kroc Tereza Krocová
25. 7. 2024

Ve věku 70 let ve středu zemřela Kateřina Fričová. Absolventka FAMU během své kariéry zastávala...

Hynek Paštěka
25. 7. 2024

Už jen pár dní zbývá do začátku vládních prázdnin, které budou trvat dva týdny. Ministři se...

kroc Tereza Krocová
25. 7. 2024

Klimatičtí aktivisté ve čtvrtek ráno narušili provoz na největším německém letišti ve Frankfurtu...

Eva Obůrková
25. 7. 2024

Hledáte krásné a zatím neobjevené místo? Vydejte se do barokního dvora Gigant v Záluží na Plzeňsku....

Lidovky.cz, ČTK
25. 7. 2024

Na Slovensku ve středu na lesní cestě v obci Šútovo v podhůří Malé Fatry napadl medvěd cyklistu....

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz