Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996ÍRÁN: Co znamená být příslušníkem náboženské menšiny
Íránská lidskoprávní skupina – Iran Human Rights (IHR) oznámila, že dne 20.5.2024 bude popraven dvacetiletý íránský Žid Arvin Ghahremani, který před dvěma lety ve rvačce v sebeobraně zabil muže. Ghahremani se bránil poté, co byl během smrtelné hádky napaden nožem, uvedl zpravodajský web Iran International, který je napojen na opoziční hnutí. Íránské úřady ho usvědčily z „úmyslné vraždy“ Amira Šokrího a odsoudily podle trestního zákoníku k „retribuční spravedlnost“.
Ghahremání, který pochází z města Kermánšáh, měl být původně popraven již dne 18.5.2024, ale podle skupiny IHR se sídlem v Oslu byla jeho rodina informována, že k popravě dojde dne 20.5.2024. Jedinou nadějí, že bude podle íránského islámského zákoníku ušetřen, je, že mu rodina mrtvého odpustí, což dosud odmítala.
Snahy členů íránsko-židovské komunity ve Spojených státech přesvědčit rodinu oběti, aby přijala odškodnění, byly zatím neúspěšné. Na žádost rodiny se za Ghahremaniho konaly modlitební obřady.
Ghahremánímu, který v íránském vězení čeká na trest smrti za to, že před dvěma lety ve rvačce v sebeobraně zabil člověka, hrozí „bezprostřední poprava“ potom, co íránský nejvyšší soud zamítl jeho odvolání. Avšak na poslední chvíli obdržel odklad popravy.
Ghahremáního rodina tvrdí, že „klíčové chyby v případu byly záměrně ignorovány“ a jeho činy na svou záchranu nevzal soud v úvahu, poznamenala v pátek skupina IHR. Ghahremaniho příbuzní řekli, že nebyl adekvátně zastupován svým obhájcem.
V listopadu 2022 ho v tělocvičně přepadlo sedm mužů, včetně Amira Šokrího, který tehdy osmnáctiletému Gharemanimu dlužil peníze. Podle svědectví vytáhl Šokri na Ghahremaniho nůž a následná hádka skončila Šokriho smrtí.
Íránský soudní systém dává přednost muslimům před Židy. Podle íránského uplatňování islámského práva šaría mohou rodinní příslušníci muslimů zavražděných nemuslimy požadovat trest odpovídající zločinu nebo finanční odškodnění, stejné právo se však nevztahuje na nemuslimy zavražděné muslimy. Podle židovských aktivistů z USA, kteří případ sledují, rodina oběti Amira Šokrího, „neústupně“ trvá na trestu smrti pro Ghahramáního.
Zákulisní snahy členů íránsko-židovské komunity ve Spojených státech přesvědčit rodinu oběti, aby přijala odškodnění, byly neúspěšné. Na žádost rodiny se za Ghahremaniho konaly modlitební obřady.
Případ však nebyl v mezinárodním zpravodajství nijak významně medializován.
„Jsme hluboce znepokojeni zprávami o tom, že íránské úřady mají v plánu popravit Arvina Ghahramáního,“ napsala minulý týden Deborah Lipstadtová, zvláštní vyslankyně USA pro monitorování a boj proti antisemitismu. „Se znepokojením konstatujeme, že íránské úřady při vynášení rozsudků v podobných případech často uplatňují na židovské občany odlišná měřítka“.
„Znovu naléhavě vyzýváme íránské úřady, aby respektovaly všechny záruky spravedlivého procesu a zajistily spravedlivé uplatňování práva“ , uvedla Lipstadtová.
Před islámskou revolucí v roce 1979 žilo v Íránu odhadem 80 000 až 100 000 Židů, podle íránského sčítání lidu v roce 2016 jejich počet klesl pod 10 000.
Menšiny v Íránu v režimu apartheidu
Článek 13 ústavy Islámské republiky formálně přiznává podřadné postavení židovské, křesťanské a zoroastrijské menšině v zemi, které mohou vykonávat své náboženské povinnosti pouze „v mezích zákona“. Ostatní skupiny, včetně 300tisícové bahaistické menšiny a muslimů, kteří konvertovali ke křesťanství, zůstávají neuznány. Nemuslimové nesmějí vykonávat funkci íránského prezidenta, velitele ozbrojených sil islámské republiky a soudce. Židé, křesťané a zoroastriáni mají v íránském parlamentu vyhrazeno po jednom křesle a nesmějí kandidovat ani obsazovat jiná parlamentní místa. Článek 14 ústavy stanoví, že muslimští občané jsou povinni chovat se k nemuslimům tolerantně pouze v případě, že se zdrží „spiknutí nebo činnosti proti islámu a Íránské islámské republice“. Podobně jako v případě omezení černošského obyvatelstva v rámci apartheidu v Jihoafrické republice je nemuslimům v Íránu zakázáno uzavírat sňatky s muslimy nebo přijímat dědictví po muslimských mecenáších. Íránský trestní zákoník nařizuje trest smrti výhradně nemuslimům odsouzeným za cizoložství, homosexualitu nebo úkladnou vraždu, zatímco muslimové odsouzení za totéž dostávají mírnější trest v podobě „100 ran bičem“.
Tato diskriminační legislativa je základem antisemitské ideologie Islámské republiky, která se projevuje útoky na právo Izraele na existenci a aktivní propagací popírání holocaustu. Po masakru, který 7. října v Izraeli provedl Íránem podporovaná teroristická organizace Hamás, nutily íránské úřady Židy k účasti na antisemitských shromážděních v Teheránu a dalších městech, což ministerstvo zahraničí USA odsoudilo jako „odpornou“ praxi.
https://www.jns.org/iranian-jew-about-to-be-executed-for-allegedly-killing-man-in-self-defense/
https://www.jns.org/iranian-jew-at-imminent-risk-of-execution-after-appeal-rejected/
