23.1.2021 | Svátek má Zdeněk


ASTRONOMIE: Vánoce ozdobí opravdová hvězda betlémská

2.12.2020

aneb Topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2020

Po celý letošní rok se na obloze sbližují Jupiter se Saturnem. Během prvního zimního večera předvedou neuvěřitelně těsné setkání. Činit se budou i tradiční Geminidy.

Měsíc budeme počátkem prosince na obloze nacházet až později v noci. Po úplňku, který nastal na konci listopadu, Měsíc couvá. Do poslední čtvrti se dostane 8. prosince v 1:36 SEČ, poté se bude jeho viditelnost přesouvat spíše do ranních hodin, aby se 12. prosince setkal v podobě tenkého srpku s Venuší, jež se blíží k derniéře v roli Jitřenky.

prosinec2020-01

12. 12. 2020 - konjunkce Měsíce s Venuší. (www.stellarium.org)

Samotná konjunkce, tedy nejtěsnější přiblížení obou těles nastává až večer, pod naším obzorem dokonce dojde k zákrytu Venuše Měsícem. Z toho my samozřejmě nic neuvidíme. Také nás zcela mine zážitek z úplného zatmění Slunce, které nastane při novu 14. prosince v 17:16 SEČ. S cestováním je to nyní poněkud složité, ale přesto uvedu, že úplně skvělé podmínky na pozorování tohoto zatmění budou v Chile a v Argentině.

prosinec2020-02

14. 12. 2020 - mapa viditelnosti úplného zatmění Slunce. (Fred Espenak)

Úplné zatmění bude na místě vyznačeném na obrázku symbolem sluníčka trvat 2 minuty a 10 sekund. Pro fajnšmekry případně zájemce o hlubší porozumění period, v nichž se opakují zatmění, ještě uvádím, že jde o 23. zatmění série saros č. 142, která obsahuje celkem 72 zatmění a začala částečným zatměním Slunce v dubnu 1674 a skončí v červnu 2904. Nejdelším ze zatmění této série nás čeká 28. května 2291 a bude trvat dokonce 6 minut a 34 sekund. To však bude pozorovatelné uprostřed Pacifiku.

A protože se na tak dlouho dopředu těžko něco plánuje nejen v dnešní době, vraťme se k současnému dění na obloze pozorovatelné z našeho topocentra, tedy České republiky. Zatímco se v Jižní Americe budou kochat úplným zatměním Slunce, my budeme mít na noční obloze neméně zajímavé divadlo.

Přírodní ohňostroj

Okolo poloviny prosince také pravidelně vrcholí aktivita meteorického roje Geminid - „padajících hvězd“, které zdánlivě vylétají ze souhvězdí Blíženců (latinsky Gemini, proto Geminidy). Astronomické podmínky pro jejich pozorování máme ty nejlepší možné. Zatímco loni připadlo maximum na úplněk, letos jich nejvíce zaznamenáme v noci ze 13. na 14. prosinec, tedy při novu, kdy bude obloha v místech s nízkým světelným znečištěním temná. Maximum připadá na 14. prosinec 2020 v 1:50 SEČ, kdy se souhvězdí Blíženců nachází vysoko nad jižním obzorem, téměř nad našimi hlavami.

prosinec2020-03

14. 12. 2020 - meteory z roje Geminid na temné obloze. (Achim Kleist / pixabay.com - volné dílo)

U většiny meteorických rojů je zdrojem prachových zrnek, jejichž průlet atmosférou způsobuje světelný jev zvaný meteor, kometa. V případě Geminid je známou a zajímavou skutečností, že mateřským tělesem je asteroid (3200) Phaeton. Na základě velmi protáhlé dráhy, která asteroid přivádí až do nebezpečné blízkosti ke Slunci (odtud jméno Phaeton), se astronomové domnívají, že i toto těleso je bývalou kometou, jejíž aktivita už skončila.

Letos se můžeme těšit na 150 meteorů za hodinu, musí nám ale přát počasí. Podotýkám, že na prahu astronomické zimy jasná obloha také zpravidla znamená ukrutný mráz. Na případné pozorování se tedy vydejme raději pořádně nabalení. Ale pokud to vyjde, dostane se nám mimořádného estetického zážitku. Někteří astronomové tomu říkají přírodní ohňostroj. Každopádně 150 splněných přání za hodinu je lákavou předvánoční nabídkou.

Kolem planet k úplňku

Po novu ozdobeném na západní polokouli zatměním Slunce a na východní Geminidami, se Měsíc nejpozději za dva dny objeví na naší večerní obloze v podobě dorůstajícího srpku. Nad jihozápadním obzorem se 17. prosince večer Měsíc setká s Jupiterem a Saturnem. Obě planety při tom budou vzájemně velmi blízko sebe (samozřejmě zdánlivě, ve skutečnosti je Saturn daleko za Jupiterem) a o tom bude ještě velká řeč za chvíli.

prosinec2020-04

17. 12. 2020 - večerní konjunkce Měsíce s Jupiterem a Saturnem. (www.stellarium.org)

Do první čtvrti Měsíc doroste 22. prosince v 0:41 SEČ. To už tu bude astronomická zima, která začne slunovratem 21. prosince v 11:02 SEČ. Na začátku vánočních svátků se pak Měsíc ocitne v blízkosti Marsu a Uranu. Uran je pozorovatelný jen dalekohledem, a proto je na obrázku jeho poloha vyznačena prázdnou kružnicí.

prosinec2020-05

23. a 24. 12. 2020 - vánoční konjunkce Měsíce s Marsem a Uranem. (www.stellarium.org)

Na závěr roku se Měsíc dostane opět do úplňku. Ten nastane 30. prosince ve 4:28 SEČ. Pár dní před tím projde Měsíc souhvězdím Býka, mezi hvězdokupami Plejády a Hyády a samozřejmě také kolem Aldebaranu.

prosinec2020-06

27. 12. 2020 - Měsíc dorůstající do úplňku nedaleko Aldebaranu, nejjasnější hvězdy souhvězdí Býka; mezi hvězdokupami Plejády a Hyády (www.stellarium.org)

Velká konjunkce

Pravidelní čtenáři topocentrických pohledů na vesmír jistě vědí, že slovem konjunkce se označuje vzájemné setkání nebeských objektů, Měsíce s planetami či hvězdami, planet navzájem a podobně. Je trochu paradoxní, že v situaci, kdy je úhlová vzdálenost mezi objekty na obloze opravdu hodně malá, označujeme takovou konjunkci jako velkou. Myslí se tím, že jde o velkou a významnou událost.

Právě takovou velkou konjunkci předvedou Jupiter se Saturnem. Po celý podzim jsme mohli sledovat, jak se na obloze postupně sbližují. Velké finále pak nastane přesně v den zimního slunovratu:

prosinec2020-07

21. 12. 2020 - hvězda betlémská - velká konjunkce Jupiteru se Saturnem v souhvězdí Kozoroha. (www.stellarium.org / J. Veselý)

Třetina hvězdy betlémské

Je-li legenda o hvězdě betlémské založena na skutečném příběhu, nebo je opravdu jen legendou, nevíme. Jisté však je, že se astronomové už od nepaměti snaží najít nějaký historický nebeský úkaz, který by hvězdě betlémské odpovídal. Určitě to nebyla kometa. Komety nebyly před dvěma tisíciletími považovány za nebeská tělesa, a hlavně věštily zkázy a neštěstí, nikoli příchod mesiáše. V podezření je samozřejmě také planeta Venuše, jako třetí nejjasnější těleso na noční obloze po Slunci a Měsíci. Nebo její konjunkce s jinou planetou.

Správné řešení, zdá se, našel už před více než čtyřmi stoletími Johannes Kepler. Podle něj šlo o trojnásobnou konjunkci právě Jupiteru se Saturnem, a to v roce 7 př.n.l. (přestože se téma týká narození Páně, píšu letopočet takto „ateisticky“, protože psát, že Kristus se narodil v roce 7 před Kristem mi připadá nepatřičné). Tehdy nastaly tři konjunkce v jediném roce, a to 29. května, 30. září a 5. prosince. Více a podrobněji o tom píše Jiří Grygar na serveru Víra.cz.

Korunovace

Tři konjunkce v krátké době po sobě jsou možné díky tomu, že planety na obloze „kličkují“. Vždy v době tzv. opozice, tedy když jsou naproti Slunci, se vnější planety (Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun) pohybují nějakou dobu zpětně. Příčina je v tom, že Země je v tu dobu při svém pohybu okolo Slunce „předbíhá“. Když se zakreslí do hvězdné mapy, vypadá taková klička na obloze docela impozantně. Takovouto předvedl například Jupiter v roce 2017 v souhvězdí Panny:

prosinec2020-08

Klička Jupiteru v souhvězdí Panny v létě 2017. (www.stellarium.org / J. Veselý)

V roce 7 př.n.l. se náhodou stalo, že Jupiter prováděl svou kličku právě v těsné blízkosti Saturnu. Současně s Jupiterem na obloze „kličkoval“ i Saturn, ale protože je dvakrát dále od Slunce, je Saturn pomalejší a jeho klička je menší. Na obloze tedy Jupiter v podstatě Saturn obkroužil a díky tomu nastaly tři konjunkce za sebou. Někdy se hovoří o korunovaci. Navíc ke konjunkci Jupiteru se Saturnem došlo v Rybách, pro Židy významném souhvězdí. Tak nápadný a astrologicky (nikoli astronomicky) významný úkaz byl hvězdou betlémskou s pravděpodobností hraničící s jistotou.

Letošní velká konjunkce Jupiteru se Saturnem bude jen jedna a nenastává v Rybách, nýbrž v souhvězdí Kozoroha. Uvidíme tak vlastně třetinu hvězdy betlémské. Mimochodem, znamení se proti souhvězdím za ty dva tisíce let výrazně posunula, takže ve kterém jsou dnes planety souhvězdí nehraje až tak velkou roli. A je tu ještě jeden rozdíl. Naše současná hvězda betlémská je sice jen třetinová, ale setkání Jupiteru se Saturnem bude mnohem těsnější, než v roce 7 př.n.l. Obě planety bude dělit jen desetina úhlového stupně, budou tedy obě najednou pozorovatelné v dalekohledech i s detaily, jako jsou měsíce a prstence.

prosinec2020-09

21. 12. 2020 - simulace pohledu na Jupiter s měsíci a Saturn s prstencem a měsíci v dalekohledu při velké konjunkci. (www.stelarium.org)

Příště za dvacet let nebo za šedesát let

Protože Jupiter oběhne Slunce jednou za 12 roků a Saturn na to potřebuje téměř 30 let, dojde k další konjunkci těchto dvou obrů až za 20 let, v roce 2040. Přibližně dvacetiletý interval si drží konjunkce Jupiteru a Saturnu dlouhodobě, jak ukazuje následující tabulka:

prosinec2020-10

Konjunkce Jupiteru a Saturnu v letech 2020 až 2140. (J. Veselý)

V pravém sloupci jsou úhlové vzdálenosti mezi planetami v okamžiku konjunkce. Pro srovnání: úhlový průměr měsíčního disku za úplňku je 0,5°. Většina konjunkcí se tedy odehraje na vzdálenostech větších než dvojnásobek zdánlivého rozměru Měsíce. Za velké můžeme prohlásit konjunkce z let 2020, 2080 a 2140.

Příští připomínka hvězdy betlémské nás tedy čeká za 20 let, stejně těsná jako letos až za 60 roků. O to víc by snad stálo za to se před Vánoci zadívat na oblohu.

Převzato z blogu se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.