Astronomové letos mají chronické Vánoce. Začaly celkem tradičně už loni v prosinci, ale dárečků se dočkáme až s blížícím se létem. Napětí a netrpělivost stoupá. Snad ani malé děti si nedokážou představit, jak moc se těšíme. Řeč je o Webbově vesmírném dalekohledu, který ze Země odstartoval 25. prosince 2021.

U dalekohledů platí, že na velikosti záleží – nejen to, jak slabé objekty zachytí, ale i jaké detaily rozliší. Chvění vzduchu, kvůli kterému ze zemského povrchu vidíme vesmír rozmazaně, dokáže adaptivní optika dnešních velkých dalekohledů kompenzovat. A Hubbleův teleskop, který je z těch vesmírných nejslavnější, je se zrcadlem o průměru 2,4 metru dnes už drobeček. Velmi velký dalekohled (tak se opravdu jmenuje) na Cerro Paranal v Chile sestává ze čtyř teleskopů s osmimetrovými zrcadly a několika pomocných dalekohledů, které nejsou o mnoho menší než celý Hubbleův.

James Webb Space Telescope

V případě teleskopů umístěných ve vesmíru ale už dávno nejde jen o ostrost obrazu, jež dříve byla ze země nedosažitelná. Kosmickými teleskopy dnes hlavně řešíme slepotu těch pozemských k druhům záření, které atmosféra nepropouští. Už v druhé polovině 90. let NASA ve spolupráci s evropskou agenturou ESA a později i kanadskou CSA začala připravovat velký vesmírný dalekohled s průměrem osm metrů pro pozorování v infračerveném oboru. Koncept teleskopu byl zveřejněn v roce 1998. Tehdy se počítalo se startem v roce 2007 a cenou do jedné miliardy dolarů. V roce 2002 dostal teleskop jméno podle bývalého ředitele NASA z dob programu Apollo, současně se zmenšil na šest metrů, zato odhad nákladů vzrostl na 2,5 miliardy dolarů a start se posunul na rok 2010.

Poté se start každým rokem posouval a cena dále stoupala. V roce 2010 činil odhad rozpočtu 6,5 miliardy dolarů a v následujícím roce projekt prodělal klinickou smrt, když Sněmovna reprezentantů teleskop, překračující původní rozpočet o miliardy dolarů, málem škrtla. Nakonec jej politici pustili dál s měšcem navýšeným na téměř devět miliard. Vynechme detaily dalších deseti let odkladů, zvýšení rozpočtu o miliardu a radujme se: Webbův teleskop je konečně vesmírný.

S průměrem 6,5 metru se blíží největším pozemským teleskopům a mezi vesmírnými je zdaleka největší. Jeho kamery, citlivé na infračervené záření až do vlnové délky 28 mikrometrů, zachytí i chladné objekty o teplotě okolo –170 °C. Vedle pohledů do hlubin času na první hvězdy a galaxie se soustředí na vznik hvězd a planet či studium planetárních soustav s ohledem na podmínky vzniku života.

Teprve v těchto dnech se teleskop dostává na své „pracoviště“ vzdálené 1,5 milionu kilometrů od Země (jeho současnou pozici můžete zkontrolovat na stránce Where is Webb? – pozn. red. NP). První úžasně ostré a dosud neviděné snímky čekáme za několik měsíců. Ale… Ještě do konce desetiletí má být v poušti Atacama zprovozněno monstrum – Extrémně velký dalekohled (opět skutečný název) se zrcadlem o průměru 39 metrů. Astronomům na velikosti dalekohledů opravdu záleží.

LN, 22.1.2022