aneb Topocentrický pohled na vesmír v prosinci 2014

Na ranní i večerní oblohu se koncem roku zpátky derou planety, které se v předchozím období schovávaly za Sluncem. Uran zopakuje svoje listopadové představení s Měsícem, padající hvězdy bude důstojně reprezentovat roj vyletující z Blíženců a také definitivně a nezadržitelně udeří zima.

Dorůstající Měsíc se hned na začátku prosince opět setká s Uranem. Tentokrát budou od sebe obě tělesa dále než při podobných setkáních v září a v listopadu, ale přece jen dost blízko na to, aby bylo možné jev využít k vyhledání Uranu ve vzdálenosti 0,65° od středu měsíčního disku (ten bude ovšem ve fázi, tedy nebude vidět celý) pomocí dalekohledu. Nejblíže je uvidíme 2. prosince 2014 v 1:42 SEČ. Všechny ty údaje platí pro průsečík 50. rovnoběžky s 15. poledníkem na poli č. k. 650/1 u Kouřimi, ale kdekoli jinde v české republice nebudou odchylky nijak podstatné. Podstatnější je to, že se Měsíc s Uranem budou nacházet ve výšce pouhých 6° nad západním obzorem.

Do úplňku Měsíc doroste 6. prosince ve 13:26, poslední čtvrť nastává 14. prosince ve 13:50 a nov, při němž Měsíc není na obloze vidět, nastane 22. prosince ve 2:35. Znovu se Měsíc objeví na obloze o vánocích a první čtvrť nastane 28. prosince v 19:30. To všechno znamená, že na večerní obloze Měsíc uvidíme na začátku a na konci prosince, uprostřed měsíce bude Měsíc na obloze ráno nebo vůbec.

To bude výhodné zejména při pozorování „padajících hvězd“ roje Geminid. Tělesem, jež je zdrojem prachových částeček způsobujících při průletu zemským ovzduším světelný jev zvaný meteor (lidově padající hvězda), je asteroid (3200) Phaeton, což je neobvyklé, protože za meteorickými roji zpravidla stojí (přesněji před nimi letí) komety. On však sám Phateon je dost neobvyklý asteroid – o kombinaci těchto neobvyklostí jsem už blogoval.

Meteorický roj Geminid má maximum 14. prosince a je vydatnější než srpnové Perseidy. Měsíc je v té době v poslední čtvrti, takže na obloze překáží až ráno. Zimní souhvězdí Blíženců (latinsky Gemini) ze kterého „padající hvězdy“ zdánlivě vyletují a od nějž je odvozen jejich název, je nad obzorem po celou noc, což nám připomíná, že zima už je tady zcela nenávratně a definitivně.

Astronomická zima na severní polokouli začíná 22. prosince 2014 dvě minuty po půlnoci středoevropského času (0:02 SEČ). V tom okamžiku nastává zimní slunovrat, a pokud jde o délku dne a výšku Slunce nad obzorem, už se to bude jenom zlepšovat – to je ta nejlepší prosincová zpráva pro nás, kteří se už od července těšíme na červenec.

V listopadu byl vidět Merkur, ale zase se rychle ukryl u Slunce, takže je v prosinci nepozorovatelný. Jak jsem ale avizoval v úvodu, derou se na oblohu další planety. Kromě Jupiteru, který je už vidět po většinu noci kromě večera, se na ranní obloze objevuje Saturn. S oběma planetami se v prosinci také potká Měsíc. S Jupiterem o půlnoci z 11. na 12. prosinec. Jupiter bude 5,4° severně od Měsíce, najdeme je nad východním obzorem. Setkání (konjunkce) se Saturnem bude daleko těsnější – 19. prosince se Měsíc ocitne jen 1° od Saturnu, ale to se odehraje okolo 22. hodiny. U nás je Saturn pozorovatelný až ráno, takže jej v blízkosti srpku Měsíce nízko nad jihovýchodním obzorem budeme moci pozorovat hned dvakrát, 19. a 20. prosince, ale ve větší úhlové vzdálenosti:

Až se o vánocích Měsíc znovu vyhoupne na večerní oblohu, přiblíží se k Marsu. Mars se však usilovně skrývá v červáncích, takže je pozorovatelný jen špatně. Nedaleko Měsíce jej najdeme večer nízko nad západním obzorem 24. a 25. prosince. Měsíc se od Marsu rychle vzdálí, ale vzápětí se na večerní obloze spolu s Marsem začne objevovat Venuše. Následující graf ukazuje, že byla po většinu letošního roku Jitřenkou – žlutá plocha vlevo vyznačuje viditelnost planety na ranní obloze.

V říjnu a listopadu byla Venuše nepozorovatelná, ale na konci prosince se začne objevovat večer nad jihozápadním obzorem. Její viditelnost se bude zlepšovat a po většinu příštího roku bude nepřehlédnutelnou Večernicí. Grafem viditelnosti Venuše v roce 2015 vás ale, laskaví čtenáři, oblažím až v příštím topocentrickém pohledu na vesmír. Teď už jenom simulace silvestrovského menu na večerní obloze programem Stellarium (Mars je však v červáncích sotva vidět a Merkur je tak nízko nad obzorem, že z celé té nádhery zbyde na obloze asi jen Venuše,která je tak jasná, že ji nějaké červánky jen tak nerozhodí):

Převzato z blogu JanVesely.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové