Mistrovské dílo kosmických dalekohledů

Dvě největší kosmické astronomické observatoře: Hubblův kosmický teleskop HST a Spitzerův kosmický dalekohled SST, spojily své síly k vytvoření skutečně mistrovského díla - viz obrázek. Jedná se složený snímek mlhoviny, která byla vyfotografována v oboru viditelného světla, ultrafialového a infračerveného záření. S trochou nadsázky lze říci, že výsledný obraz byl "namalován" stovkami mladých hvězd na malířském plátně, tvořeném plyny a prachem, působením ultrafialového záření a intenzivního hvězdného větru, nahrazujícího malířský štětec.

V samotném srdci tohoto obrázku se nacházejí čtyři mimořádně hmotné hvězdy, souhrnně označované jako Trapezium (Trapez). Tito obři jsou přibližně 100 000krát svítivější než naše Slunce. Zelená barva na obrázku představuje oblaka vodíku a síry, zahřívaná na vysokou teplotu intenzívním ultrafialovým zářením čtveřice hvězd Trapez. Tato oblaka zaregistroval v oblasti viditelného světla a ultrafialového záření kosmický dalekohled HST.

Oranžové a červené chuchvalce plynů zase zaznamenal Spitzerův kosmický dalekohled na základě detekce infračerveného záření. To přichází z osvětlovaných plynných oblaků, obsahujících na uhlík bohaté molekuly, tzv. polycyklické aromatické uhlovodíky. Na Zemi polycyklické aromatické uhlovodíky vznikají například ve spálené topince nebo ve zplodinách automobilů.

Další hvězdy souhvězdí Orion jsou doslova rozsypány po celém duhově zbarveném obrázku. Dalekohled Spitzer objevil hvězdná "nemluvňata" hluboce zamotaná do jakýchsi kokonů z prachu a plynů (žluto-oranžové body). Naopak HST objevil méně zabalené hvězdy (zelené skvrny) a hvězdy v popředí (modré tečky). Hvězdný vítr (obdoba tzv. slunečního větru) ze skupiny nově zrozených hvězd, pronikající celým oblakem, narušil stavbu celé mlhoviny. Velká bublina poblíž pravého okraje obrázku byla s největší pravděpodobností vytvořena zářením hvězd, označovaných jako Trapez.

Mlhovina v souhvězdí Orion je nejjasnějším útvarem poblíž meče bájného lovce Orióna. Od Země je vzdálena 1500 světelných let. Tato mlhovina je také nejbližší obrovskou kosmickou "továrnou", kde vznikají v současné době nové hvězdy. Astronomové předpokládají, že zde může být až kolem tisíce mladých hvězd.

Souhvězdí Oriona je důvěrně známým souhvězdím a můžeme je na severní polokouli pozorovat na zimní noční obloze. Popisovaná mlhovina není viditelná pouhým okem, ale lze ji spatřit již například při pozorování triedrem nebo malým dalekohledem.

Publikovaný obrázek mlhoviny ve falešných barvách byl získán na základě pozorování záření o vlnových délkách 0,43, 0,50 a 0,53 mikrometru (modrá barva na obrázku). Oblasti, zářící na vlnových délkách 0,60, 0,65 a 0,91 mikrometru, jsou zobrazeny zeleně. Záření na vlnové délce 3,6 mikrometru je znázorněno oranžovou barvou, oblasti svítící na vlnové délce 8 mikrometrů jsou červené.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Další události komentovány na www.astro.cz
Publikováno s laskavým svolením České astronomické společnosti.